Sing Street

Těžko se věří tomu, že se nejedná o žádný životopisný film, protože je to tak natočené, ale jsem si jistá, že nějakou inspiraci režisér a tvůrci filmu v hudebních skupinách našli. Všechny hudební skupiny přece začínali podobně, že? Příběh krásně šlapal od začátku do konce, bavila jsem se, skvělá hudba, super nápad. Hlavní postava mi byla velmi sympatická, stejně tak i Raphina. A konec se mi zdál vážně snový. (08.04.2017)

Parta teen outsiderů v Doublinu osmdesátých let založí na ultrakonzervativní křesťanské škole kapelu inspirovanou Depeche Mode, Duran Duran, Cure a Joy Division? What's not to love? Snad jednoduchá, ale hrozně příjemná pohádka (přitom prý trochu autobiografická), které by k dokonalosti stačilo snad jen mírné zkrácení, obzvlášť o jedno přebytečné a rušivě kýčovité muzikálové číslo. 8/10 (08.04.2020)

Tohle byla hodně pocitová záležitost. Režisér John Carney si mě kdysi získal svým Once a jeho Love Song taky nebyl k zahození. A Sing Street si také drží vysoce nastavenou kvalitativní laťku. Tenhle příběh z 80. let z Irska mě hodně moc sedl. Nejen kvůli muzice, atmosféře, ale hlavně kvůli sympatickým hercům a perfektně zahraným postavám. Carney dokáže z herců vydolovat, tak výborně nenucené výkony, že je radost na to koukat. Navíc umí krásně propojovat hudbu s příběhem a díky tomu je muzika stejně důležitá jako obraz a mnohdy je i doslovnější. Navíc má Carney dost chytrých a zajímavých nápadů, díky kterým je film o dost příjemnější a zábavnější. Ferdia Walsh-Peelo je velmi dobrý a má dost talentu, což několikrát prokáže. I ostatní členové kapely jsou dobří, jen nemají tolik potřebného prostoru. Lucy Boynton je perfektní múza. Naprosto jsem chápal hlavního hrdinu, proč to všechno dělá a upřímně jsem mu přál, aby mu to vyšlo. Nejvíce mě ze všech herců překvapil Jack Reynor, do kterého bych to neřekl, že zvládne až takhle dobře hrát. Film má hodně dobrou atmosféru, a natáčení hudební klipů je lahůdka, a nebo taková snová sekvence je parádně natočená. Dost mě překvapilo, jak moc se filmu daří být dětský(na hranici puberty) a dospělý zároveň, hlavně v těch vážnějších momentech, které fungují. Samotné hodnocení filmu bylo pro mě oříšek, ale nakonec jsem nechal vyhrát pocity a proto plná palba. Sing Street je opravdu moc pěkně natočený film, který vypovídá o tom jaké je to být zamilovaný do muziky nebo do něčeho jiného a do jedné holky, která je vaší múzou. Kdo, zažil pochopí. (25.07.2016)

Na femme fatale můžete narazit i na zapadlé ulici v Dublinu, a když je vám patnáct let. Možná právě proto, že je vám patnáct let, protože první láska má sílu pořádný rány. _____ Realističnost filmu si podává ruku s dobovou atmosférou, chudobou, smutkem, bezvýchodností, ale i s normálními radostmi, které v té dublinské zoufalé šedi svítí jako hvězdy. ___ Na týrání násilnickým spolužákem je nálepkou pusa od krásky na ostrově. Dozvuky rodičovských hádek utěší rozumějící bratr. Šikanu ředitele školy přehluší zvuk rockového koncertu. _____ Jo, ten snímek dokáže popsat emoce, až se otisknou i v divákovi. Jak já tomu klukovi přála těch pár absolutně svobodných chvilek s kamarády z kapely (na tom koncertu v tělocvičně bych chtěla být!) i těch zamilovaných s trochu zrádnou dívkou (ale takové už femme fatale bývají). ____ Klobouk dolů před koncem, který je konečně nadechnutím k volnosti. Může dopadnout šeredně špatně, ale nebuďme škarohlídi a přejme, aby se to vyvrbilo dobře. (01.04.2018)

Kolik kapel asi vzniklo kvůli jediné konkrétní ženské? Myslím, že bychom se nedopočítali. Takže jakkoli střeleně vypadá úvod tohoto retro hudebního filmu, rozhodně proti tomu v zásadě nic nemám. Irsko v 80. letech byla země, kde happyend znamenalo odsud utéci. A do této doby zasadil John Carney příběh mladého šikanovaného outsidera, ve kterém zužitkoval jak svůj cit pro hudbu, tak momentální retro nálady a pomrkávání po tom, jak vypadala hudební scéna v 80. letech. Carneymu tyhle nízkorozpočtové filmy jdou skvěle, tak mu radši nedávejte moc peněz ani herecké hvězdy. Za mne o parník lepší než vychvalovaný La La Land. (30.03.2017)