Sing Street

Tento film je pro mě definicí styl feel good movie. Tam za La Manche to vždycky uměli nějak trefněji vystihnout a pokud do toho přidáte výborný soundtrack a skvělé zahrané postavy, nemůžete takový film nemít rád - a to i v tomto případě, kdy všechno je tak špinavé, ponuré a smutné. O to větší umění je z takového prostředí vybarvit duhu v duši filmového fanouška. (31.12.2016)

Lepší než Love song i Once. Love song si vlastně ani moc nepamatuju a Once byl o strašně citlivých a sentimentálních lidech, tklivé hudbě, nenaplněné lásce, těžkostech života a smutku a nebyl moc esteticky příjemný. Sing street je o období života, kdy ještě nemáte žádné šrámy a jdete do všeho naplno, kdy se zamilujete a žádná překážka není dost velká, aby vám zabránila získat milovanou osobu, nehledáte si záminky proč něco nejde, víte že jde vlastně všechno, o tom, že možná umřete, ale každý nebo starší sourozenec přinejmenším by chtěl být na vašem místě. Realistický a současně optimistický film. Protože to jde. Krásné. (20.04.2017)

John Carney je prostě borec a nejlepší režisér muzikálních filmů současnosti. Vše se točí kolem mladých outsiderů, zakládající kapele, poznání první lásky. Líbilo se mi, jak jednoduchý příběh může spojit motiv kamarádství na pozadí chudé irské čtvrti, navázání první lásky a to za doprovodu dobré muziky. Film má hloubku, baví po celou dobu a vyvolá emoce i v situacích, kde by to člověk nečekal. Možná závěr mohl být o něco lepší, ale opět skvěle odvedená práce.......9/10 (06.12.2016)

Velice milé překvapení. Na film jsem narazil náhodou a jsem hrozně rád, protože tohle je feel-good drama jako střižené. Kouzelná hlavní dvojice a vesměs sympatičtí ostatní členové kapely, naprosto suprový soundtrack a celkově to uteče jako voda a zanechá za sebou příjemný pocit naplnění, který přejde až po nějaké chvíli. Sice chvíli trvá, než se to rozjede, ale pak to nabere neskutečný grády. PS : Jack Reynor mě vždycky jen štval. Tohle je jeho životní role a moje nejoblíbenější vedlejší postava...Zejména za poslední třetinu filmu 9/10 (29.10.2016)

Na prvním místě musím vychválit velmi povedené, chytlavé písničky, které perfektně nostalgicky zapadají do poloviny 80. let a stylu britských legend (Duran Duran, The Cure aj.). Myslím ty původní, složené pro film, avšak potěší každá na moment znějící klasika. Díky nim jednoduchý, téměř bezmráčkový příběh školní dublinské kapely - i trošku komplikovanější první pubertální lásky a konečného úniku z neperspektivních, šedých životních vyhlídek - bez námahy obhajuje pevnou 4. hvězdu, přestože ve vážnějších (nejen sociálních) podtónech víceméně povrchně tápe (kluk nemá na druhé - černé - boty, ovšem barvitých kostýmů a líčení podle svých idolů vystřídá přehršel). (17.03.2017)