Reklama

Reklama

Girl Power

Trailer 1

Obsahy(1)

Girl Power je dokumentární film o ženách, které zasvětily své životy graffiti, i když této subkultuře naprosto dominují muži. Dokument je založen na silném osobním autobiografickém příběhu pražské writerky Sany, která ho natáčela po celém světě více sedm let. Zároveň nás seznámí s ženskými writerkami z patnácti měst světa. Fascinující cestopis přichází s novým pohledem na fenomén, který je širokou veřejností často chápán jako vandalismus, ale lze ho vnímat i jako životní cestu. (A-Company CZ)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (24)

Lozisko 

všechny recenze uživatele

Girl Power je o subkultuře ke které máte buď kladný vztah a nebo neopak. Točit dokument o subkultuře je vždy náročné a častokrát se snímek setká s nepochopením. Jako tomu bylo u Kmenů. Někdo namítá, že sprejeři jsou vandalové a tak by dokument neměl vůbec vzniknou. Nesouhlasím. Dokument překvapí svou otevřeností. Graffiti neglosuje, ale poukazuje i jak moc může být graffiti pro sprejery destruktivní. Sany jsem měl možnost se potkat na debatě po promítání dokumentu v Ústí nad Labem. S graffiti, alespoň s tou nejvíce undergroundovou částí údájně skončila. ()

Wewerush 

všechny recenze uživatele

Snaha žen prosadit se na poli, které bylo po dlouhou dobu dominováno muži, mě jako téma hodně zajímalo. Stejně tak kultura writerů a graffity. Bohužel jsem byla po projekci hodně nespokojená s uchopením této látky a s celkovým provedením filmu. Během neúměrně dlouhé stopáže, se ve filmu prolínají tři linie. Osobní příběh writerky Sany je natočen hodně neumětelsky a se spoustou zbytečných, obsahově a esteticky prázdných scén. Na určitých místech jsem se cítila až vyloženě trapně a podle zvuků z publika jsem nebyla sama (aneb několikrát opakovaný záběr přelézání plotu, skinny dipping, scéna ve vaně..). Na druhé straně právě v této části jsem měla možnost podívat se, jak probíhá ilegál a vžít se do pocitů writerek. Odnést si z nich trochu toho adrenalinu domů. V další linii se seznámíme s několika mezinárodně známějšími writerkami. Z mého pohledu byly právě tyto části ty nejhodnotnější a je mi jen líto, že těm skvělým osobnostem nebyl dán ve filmu větší prostor a to klidně na úkor scén typu: hledáme, cestujeme, spíme, jíme, pláčeme, hádáme se. Poslední linie je něco jako komentář z televizního dokumentu z 80.let, ve kterém se dozvíme takové zajímavosti, jako např.: kdy padla Berlínská zeď, co je to graffity nebo proč se vlastně taguje. Věřím, že kdyby si film vybral jednu z těchto linií, které by se držel jak po dramaturgické, tak po estetické stránce, výsledek by byl o mnoho lepší a pro diváka uchopitelnější. Takto na mě Girl Power působil jako asociační tok na volné téma ženy-graffity-cestování. Nejhorší na tom bylo, že si Sany a ostatních holek opravdu vážím a věřím tomu, že prošly složitou životní cestou a že jsou silnými osobnostmi ve světě graffity, každá s vlastním uměleckým pohledem. ()

Reklama

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Rozhodne zaujímavý a asi aj pomerne unikátny dokument a aj sa dobre pozeral. Len ja sa nedokážem preniesť cez to, že tagovanie stien, vlakov atď. považujem za vandalizmus. Nevidím na tom nič pekné a už vôbec nie záslužné. Že chcú ľudia po sebe zanechať nápis, to nepovažujem za ospravedlnenie. Možno som v istých veciach konzervatívna, ale vyrástla som s průpovídkou "jména hloupých na všech sloupých". Umelecké (v tomto filme "legálne") graffiti a "murals" (nástenné maľby) je úplne iná kategória, TO obdivujem a rešpektujem. Ale čarbanie po vlakových súpravách sa mi hnusí, sorry. Jednoducho nemám rada ničenie, fandím tvoreniu. V tom vidím rozdiel medzi tagovaním a maľovaním graffiti. ()

ryma 

všechny recenze uživatele

...."ufňukaná, nesebevědomá, vnitřně naprosto nesvobodná Sany, která vlastně nikdy nepochopila odvážný nápřah a osvobozující rozměr grafitti a která za všemi svými idolkami vlastně snaživě a dotěrně "dolézá""(JitkaCardova-citace), natočila film o lásce ke grafitti, o dechberoucí vytrvalosti jít si za svým snem a o respektu a úctě k ženám, které jsou na poli tohoto kontroverzního umění světovými autoritami, nebo třeba jen aktivními writerkami. Tím, že o sobě promluvily na kameru do filmu "Girl Power", vyjádřily směrem k Sany mnohé. Film je upřímný, inspirativní a vitalizující. Obyčejná neobyčejná holka od vedle-Sany nasere svou dětinskou odvahou a pak tou samou odvahou skvěle překvapí. Z mnohých udělá místo kritiků filmu psychology... ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Důležité věci napsala ve svém komentáři už uživatelka Wewerush. Téma a základní nápad na jeho zpracování jsou skvělé. Jen ho nedostal ten správný člověk a ze správného důvodu. Škoda, že ufňukaná, nesebevědomá, vnitřně naprosto nesvobodná Sany vlastně nikdy nepochopila odvážný nápřah a osvobozující rozměr grafitti, a tak za všemi svými idolkami vlastně snaživě a dotěrně "dolézá", sama v sobě a svém ordinérním životě uvězněná jako moucha v pavučině, aniž by si to ale chtěla připustit. Naopak, veškerým svým konáním, film v to počítaje, se snaží si o sobě vsugerovat opak. Lze s ní soucítit, lze ji litovat, ale nelze její důvody věnovat se grafitti a všem jeho ikonám přehlížet. Film je tak v celé své délce obsahově a vyzněním zatížený pocitem trapna za Sany a při mnohých scénách, kdy pro doument úplně zbytečně dává prostor svým "trápením", "lítostivosti" a notorickému vysvětlování, jak důležité a odvážné věci to jako holka přece podniká, i pocitem trapna z ní - kdyby se rozhovorů se slavnými writterkami chopil někdo zdravě sebevědomý, kdo je stejné krve, mohl z toho být fantastický, strhující film, který by se od nich dozvěděl ještě úplně jiné věci - na položených otázkách záleží. Takhle je to ale bída a smutek z uzoufání, film, který se nešťastná holka pokusila natočit, protože ji u holek grafiťaček přitahuje síla, kterou v sobě sama postrádá, aniž by si to ale uměla přiznat, a tak film věnuje tomu, že se pořád pokouší řadit mezi ně. Bolí z toho u srdce, upřímně. Stejně katastroficky se bohužel její pochroumaná osobnost podepsala i do formy dokumentu - místo sestříhání použitelných scén do přijatelného tvaru čelíme dlouhým stopážím vysvětlování, proč něco nešlo natočit, jak jí chybějí peníze nebo spolehliví kamarádi, aby natočila tenhle či onen skvělý rozhovor - někdy zobrazované Sany dokonce usvědčuje z liknavosti a nalhávání - proč ve Vídni utráceli peníze a čas vyjídáním banketů, místo aby prostě natočili cokoli? Její přístup má i do přístupu odhodlaného dokumentaristy často daleko, zvlášť ve chvílích, kdy ji přemáhají její sklony k beznaději a depresím. **** Čili jestli Vás nezajímá čistě grafitti jako takové, ale ženská/dívčí síla, běžte se raději v rámci Jednoho světa podívat na Hooligan Sparrow, Speed Sisters nebo Radical Grace. Jinak je to víc psychologický film o jedné nezralé, rozpolcené dívčí osobnosti, která se zhlídla v silných holkách se sprejem. *~~ ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v New Yorku, Amsterdamu a také v jihoafrickém Kapském Městě. Při natáčení v zahraničí štábu z auta zmizela veškerá technika. (ČSFD)

Reklama

Reklama