Den pro mou lásku

Téma vskutku nelehké, které samo o sobě slibuje hodnotný filmový prožitek. Ovšem pojetí i vedení děje bylo nějak zvláštní. Ani herecky to nebylo zrovna top ( a to jistě bylo co hrát ). Řekl bych, že se úplně nepotkal scénář s režií a herci. Nebo se prostě jen neprotly tyto složky s mým naladěním. Škoda... (10.04.2018)

Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*. (18.02.2011)

Ani náhodou. Tenhle film ani náhodou nevydírá, naopak - jen konstatuje a ukazuje. Po několikátém zhlédnutí jsem si všímala důležitých detailů, např.vdova Šejbalová po odchodu Vančurové z bytu nasype sušenky zpět do krabice, a ta Hapkova cirkusová hudba mi do filmu zapadá líp, než bych čekala. Tenhle film je sice smutný až depresivní, ale nepřijde mi, že by vydíral. Zkusíme-li si představit film s podobnou tématikou v americké produkci - to by teprve bylo vydírání, a jednoznačné. (02.01.2008)

Spočiatku obyčajný príbeh panelákovej rodiny s bežnými starosťami s prácou, školou a malými nezhodami. Ale nebol by to Herz, keby nemalo prísť extrémne psychické vypätie pri ťažkej chorobe. A nielen pre rodičov, ale aj pre diváka, ktorý nemusí byť zvyknutý na takéto situácie. Snáď aj v skutočnom živote je možné sa podobne z bažiny utrpenia dostať k malému happyendu. –––– To je dobře, že je tady. Aspoň jí pomůžou. Je tam celý konzilium, samý kapacity. –––– Vy to s těmi dětmi ohromně umíte. Máte taky holčičku? (02.10.2014)

Scénář sice situaci příliš nevytěžuje jako jiné filmy na podobné téma a nezabýhá do kdovíjaké hloubky, ale zpracování nabízí několik silných okamžiků, které stojí jen na schopnosti režiséra pracovat s obrazem. Herci jsou naopak spíše chladní a veškeré jejich pocity pronikají navenek skrze vzpomínky a nové vnímání skutečnosti. Vančurová a Harapes jsou však i tak výteční, podobně jako malá, leč velmi dojemná role Šejbalové. Na dobu vzniku film vypadá až "mezinárodně", nejen po technické stránce, ale i obrazem každodenní skutečnosti a samotným až bohémským (a rozhodně fotogenickým) prostředím domu. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že se film kvůli tomu pohybuje ve vzduchoprázdné efektnosti, zastírající skutečné emoce a rozhodně se vyhýbající dobové realitě. Navíc jde příliš naproti divákovi a velmi zkratkovité a přeromantizované míření k závěru je už skutečně přes čáru. (28.08.2009)