Deváté srdce

Juraj Herz kdysi v televizi říkal, že když nechtěl v 70. letech točit prokomunistická díla, točil radši pohádky. Natočil dvě - "Pannu a netvora" a "Deváté srdce", přičemž se obě umístily na předních příčkách festivalu hororových filmů v Madridu. No a "Deváté srdce" je z těch dvou ta temnější a drsnější. Už úvodní titulky s kostlivci mě dostaly a ač první polovina je (zdánlivě) klidná, dává tušit hororovým orgiím druhé půle. Výtvarná stránka je prostě geniální, hudba jednoduše mrazivá, herci perfektní - sympatický Ondřej Pavelka, smutný klaun František Filipovský, skvěle záporný Juraj Kukura, krásná mrcha Julie Jurištová či hrůzu nahánějící duo Přeučil - Kubáň. Potěší i závěrečný nečekaný zvrat a nepříliš pohádkový konec. Paráda. 90%. (23.09.2010)

Vůbec si nejsem jistá svým hodnocením, ono to je výborné, svým způsobem. Děsivé, tajemné, napínavé. Jenže taky to je dost strašné tou svou depresivní atmosférou, ponurým děsem, vše prostupující temnotou. Kdybych to poprvé viděla ještě o něco mladší, než jsem to viděla, nejspíš bych se začala v noci počůrávat. (20.04.2011)

Deváté srdce je jedna z nejpůsobivějších českých pohádek. Její síla vychází z temné atmosféry, kterou se Juraji Herzovi podařilo navodit. Společně s jejím dvojčetem Panna a Netvor se jedná nejen určitě o nejlepší pohádky dekády. Síla této spočívá v originálním příběhu a hlavně ve skvělém hereckém obsazení, které by snad nemohlo být silnější. Obzvlášť působivá je postava ztvárněné Jurajem Kukurou. V počátku sice pohádka začíná obyčejně, ale vše se změní momentem, kdy student Martin s šaškem sestoupí do podzemní stínové říše. Zde Juraj Herz naplno předvádí své umění. Silnou stránkou této pohádky je i Hapkova hudba. Podle mě se jedná o jeden z českých pohádkových klenotů, plný počet nedám, protože Panna a Netvor je lepší. (26.10.2010)

Možno som si film užil jednoducho pre to, že sa nezamýšľam nad tým, čo mi spôsoboval v detstve (nevidel som ho), ani či ho mám vnímať ako rozprávku pre deti, alebo ako horor pre dospelých (ako na to v komentári poukazuje užívateľ Maq). Skvelý príbeh o zákrutách mocných (prijmú pomoc od každého, no následne sa vracajú do tých istých koľají), starnutí (statické žitie v neustálom strachu robí z každej prežitej sekundy s mysľou niektorých ľudí niekedy nie prežitú reálnu hodinu, ale hneď celý rok). Ale všetko toto prebíja temný alchymistický príbeh o ukradnutej duši do temného zásvetia, spolu s čarovnou atmosférou bábkového potulného undergroundového divadla. Také bolo vždy tŕňom v oku vládcov. Atmosféra dekadentných večierkov, či čiernych tanečných omší večne živého astrológa tiež nemala chybu. Skvelé kulisy a výtvarné riešenie len dotvárajú atmosféru tohto, pre mňa osobne bezkonkurenčne najlepšieho filmu Juraja Herza. Mimochodom, všimli ste si, že zachránení nebožtíci, vrátane dvorného šaša sa obživnutím stali vlastne zombíkmi? Ale to len tak na okraj. Užite si skvelé divadlo, práve začína! (01.09.2021)

Nechybí krásná princezna, sympatický mladík v podání Ondřeje Pavelky ani nechutný záporák (Juraj Kukura). Ale pohádka? To opravdu ne, marně byste tu hledali špetku naděje a optimismu, všechno je tak temné a podkreslené démonickou hudbou. Komedianty nemám ráda ani v reálu, natož ve filmu. Ovšem síň času je dost depresivní. Dlouho jsem váhala nad hodnocením, ale ty loutky a divadlo mě opravdu iritovaly. A pro princeznu to asi zas tak dobře nedopadlo ;). (11.09.2010)