Křehké vztahy

Vcelku banální příběh, který není ani nějak zvlášť propracovaný. Vztah mezi otčímem a vyženěnou holčičkou se jakýmsi zázračným happyendem v závěru sám od sebe vyřeší. Navíc skutečný otec, který je v průběhu celého filmu vykreslován jako bezcharakterní a všehoschopný podrazák, který se své dcery za žádnou cenu nevzdá, tomu jen smířeně přihlíží - opět bůhvíproč. Nejzajímavější na celém snímku je vykreslení pracovního prostředí a vztahů v masokombinátu, které naopak působí zcela věrohodně a dává dobrou představu o tom, jak to za socialismu chodilo. (10.01.2023)

Po výborný první polovině, kde divák postupně poznává jednotlivý postavy a různý souvislosti a vztahy, následuje dost nudná druhá polovina o tom, jak se sbližuje nevlastní fotr se svou nevlastní dcerou. A celý je to zakončený takovym divnym happy endem, kterej jsem moc nepochopil. Ta první polovina z prostředí masokombinátu, se mi hodně líbila. Člověk úplně cejtil to syrový maso a zimu. Ale pak najednou střih a já čumim na to, jak Kratina staví s nevlastní dcerou sněhuláky a čte jí pohádky. Jinak postavy jsou celkem zajímavý a dokonce i velmi přesvědčivě zahraný. Těžko ve filmu najít nějakej slabej výkon. Z herců bych pochválil hlavně Kratinu a Františka Peterku v menší roli a pak toho týpka, co hrál závozníka (Radim Hložek). Nějak jsem si ho nebyl schopnej z jinýho filmu vybavit a tady jsem zjistil, že on v žádnym jinym filmu nehrál, což je asi celkem škoda. Rozhodně tady odved slušnej výkon (akorát ho teda nadaboval Jiří Prager). Proč žádnou další roli nedostal, to je pro mě záhadou. Celkovej dojem z filmu: první polovina 5 hvězdiček, druhá polovina za 2. 65% (18.08.2011)

Herzův film téměř autenticky vystihnul tvář doby, kdy se příběh odehrává. Hlavní role férového chlapa Tadeáše Falka byla tehdy dobře svěřena nadějnému Vladimíru Kratinovi, který mimo jiné to opravdu přesvědčivě zahrál. Dalším pozoruhodným momentem filmu je styl dlouhých vlasů a žargon mluvy šedesátých a sedmdesátých let, který byl tradičně v nelibosti u socialistického společenství ve všech kruzích. Co dodat závěrem? Že móda dlouhých vlasů nebyla jen výsadou umělců či muzikantů, ale běžným standardem doby. Nosili je čundráci, účňové i studenti, dokonce členská základna Socialistického svazu mládeže Pionýrská organizace SSM kluků nepohrdla dlouhým vlasem navzdory rudým zasadám módy krátkého střihu. (17.07.2010)

Na svou dobu mimořádně povedený film. Herzovi se podařilo přenést příběh na plátno v neuvěřitelně syrové, velmi komorní a citlivé podobě. Přímo hmatatelně cítíme podivnou odosobněnost a prázdnotu "reálného socialismu". Přitom film rozhodně není jakýmsi politickým manifestem a bylo by lze dokonce namítnout, že podobně syrový film je možné natočit i kulisách naprosto dnešních. Sám nejsem nestranným pozorovatelem, protože jsem tu podivnou dobu zažil, ale právě proto se mi sychravost filmu ve spojení s dobou sedmdesátých a osmdesátých let, zdá nejen příznačná ale dokonce zcela vědomě zobrazena právě takto. Syrovost podtrhuje mj. to, že je děj snímán jakoby zcela nezúčastněně. O pocitech a prožitcích aktérů dozvídáme v zásadě velmi málo a musíme (tak jako v životě) jednotlivé postavy a jejich charaktery postupně číst. Film přitom není nikterak "akční". Skládá se spíše z malých, v zásadně banálních příběhů a jejich fragmentů. Tím Herz připomíná Kachyňu, přestože je jinak daleko méně "nápaditý" a citelně temnější. Pochválit je třeba herecké výkony. Nestává se v tuzemské kinematografii často, aby podávali herci tak přirozené a neškrobené výkony bez stopy jakéhokoli přehrávání či naopak podivného amatérismu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Lima, igi B., sud, Rodin (17.07.2010)

To prostředí masokombinátu, ve kterém se odehrává první polovička tohoto filmu, mi přišlo hodně zvláštní. O něco zajímavější mi přišla část druhá, v níž se Vladimír Kratina v titulní roli snaží postupně sžít se svou nevlastní dcerou. Neměl to přitom vůbec jednoduché, být takto hned "hozen do vody" (poté, co jeho žena skončí v nemocnici), ale jak je vidět ze samotného konce filmu, zvládl to nakonec na jedničku.  Jedničku bych v tomto případě dal Petrovi Hapkovi za chytlavou filmovou hudbu, film jako celek ale hodnotím coby takový lepší průměr. (23.04.2022)