Panna a netvor

Jeden z tych lepsich Herzovych filmov. Vyznacuje sa sice az prehnanou ponurostou a jednoduchym dejom ale taktiez posobivou atmosferou, vybornou Hapkovou hudbou, sympatickou Studenkovou a v zavere aj emociami nabitou osudovostou. Obcas mi vsak prekazalo umelecke stvarnenie niektorych scen (tento problem sa tyka aj reziserovho Devateho srdca a Galosov stastia). 70% (24.07.2009)

Oceňuji, že i československá kinematografie má svou "Krásku a zvíře", a filmu si cením ještě o to více kvůli tomu, jakým způsobem přistupuje k tomuto klasickému příběhu. Herzova pohádka oplývá čarokrásnými a zároveň děsivými až takřka hororovými výjevy, jež jsou doplněny nepřeslechnutelným a podmanivým varhanním doprovodem Petra Hapky, posilujícím pohádkově děsuplnou atmosféru filmu. Panna a netvor je příběhem o lásce, strachu a marnivosti - a v neposlední řadě o tom, že knihu nelze soudit podle obalu. Trochu jsem postrádal nějakou vsuvku, jež by vysvětlila netvorovo prokletí, avšak na druhou stranu mě velmi zaujaly všudypřítomné "vnitřní hlasy", jež dodávaly postavě netvora na plastičnosti. (29.01.2021)

Krásny film. Má pomalšie tempo, ale vďaka nemu som si vychutnala tú pôsobivú smutnú atmosféru a úžasnú Hapkovu hudbu. Zdenka Studenková tu zahrala jemne a citlivo, dodala tej ťaživej bezvýchodiskovosti protipól nevinnosti a detskej radosti (napr. keď tancovala so sochami). A veľké plus za masku netvora, výborná. (11.06.2010)

Bylo nebylo, zvěř se vyvrhávala, temno bylo a Harapes se snažil tvářit jako dobrý herec a vůbec mu to nešlo. A jetli má tenhle film nějaký problém, tak je to ten, že ačkoliv se Herz snaží jako prasopes (pozor, to je agilní kříženec ohaře a paní prasátkové, nedělám humory na Harapese), tak námět prostě nestačí na 88 minut, možná by pomohlo víc dialogů, možná méně vaty, ale je to jediná vada na jinak výborně broušeném horor... Pohádce, temné pohádce. (05.02.2017)

Panna a netvor nie je žiadna rozprávka, kdeže. Žiadne "bol raz jeden/jedna/jedno..." sa nekoná. Juraj Herz si z komunistov jednoducho vystrelil a pod zámienkou rozprávky nakrútil jedinečný film, kde sa ušľachtilá empírová štylizácia ponára do neobyčajne pochmúrnych a zlovestných tieňov. Je to film pre dospelých, ktorí si dokážu vychutnať archetypálnu story podrobenú neúprosnej interpretácii prostredníctvom morbídne, naturalisticky a iracionálne orientovanej imaginácie. Dieťa - pokiaľ vôbec prežije záverečné sekundy openingu s brutálnym mordom v najklasickejšom štýle slasher hororu - ťažko ocení fascinujúcu atmosféru zmocňujúcu sa diváka ako biblický Leviathan. Ľúbostný cit je nazeraný z tých najmučivejších stránok (milostné lôžko sa stáva smrteľnou pascou - podivní démoni spúšťajú baldachýn ako veko rakvy) a erotická symbolika je až bezočivá (postava milenca je spolovice vtákom :-) Morbídna hororová nádhera číha na každom kroku - mŕtvola v lese, bahenná sopka na nádvorí, obrazy hrôzy pod vrstvou prachu. Sakrálne patetická hudba Petra Hapku podčiarkuje nevšedný majestát tohto diela. Ortodoxne kultová záležitosť, no scénu s laňou Jurajovi nikdy neodpustím. PS: Hoci netvorova maska je produktom spontánnej invencie, veľmi podobné vtáčie monštrá vidieť na obrazoch niektorých nizozemských manieristov (Frans Floris, Crispin van der Broek, David Teniers, Maarten de Vos či Frans Francken), kde obývajú desivé svety posledných súdov, zvrhnutí padlých anjelov a pokušení sv. Antona. (26.05.2007)