Reklama

Reklama

Homo sapiens

(festivalový název)
  • Rakousko Homo sapiens
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Co se stane se světem, jak ho známe, když lidstvo náhle vymizí? To je ústřední otázka, kterou si klade nový film Nikolause Geyrhaltera, zprostředkovávající filozoficky silnou i vizuálně vytříbenou výpověď o charakteru naší civilizace a pomíjivého lidství, aniž by však potřeboval jediného živoucího člověka ukázat. Opuštěná místa, kterým dominuje především zakázaná zóna kolem fukušimské elektrárny, byla dříve pulzujícím prostředím, starajícím se o duchovní, volnočasové i edukativní potřeby života. Dnes však chátrající městské stavby, industriální haly, nemocniční chodby i zábavní komplexy nic z toho nenabízejí. Kdysi živý prostor, dokazující vynalézavost rodu homo sapiens, si dnes zpět zabírá tichá a nenápadná, leč nepolevující síla přírody. Meditativní snímek složený z tichých statických záběrů vede k zamyšlení nad křehkostí současné civilizace, v níž ani ty nejdynamičtější ekonomiky světového hospodářství nezůstávají vyjmuty z nevyhnutelného verdiktu času. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (10)

boogieman 

všechny recenze uživatele

Tento film je príliš dlhý - čiastočne k tomu prispieva monotónne spracovanie, a čiastočne i to, že idea s ktorou film pracuje je pri absencii naratívu alebo akýchkoľvek iných informácii na 90 minútový film príliš jednoduchá. Ide "iba" o statické zábery priestorov, ktoré opustil človek. Avšak nemožno podceniť priestor pre kontempláciu, ktorý tento film poskytuje. A predovšetkým - film je vizuálna tour de force, a každý záber je strhujúce políčko mŕtvej civilizácie. Keď si k tomu ešte pripočítam môj záujem o túto tému, a moju lásku k tomuto štýlu filmariny - viď napr. Peter Bo Rappmund, ostáva mi len tvrdiť, že ide o skvelý film. Ak ste sa niekedy zaujímali hlbšie o Detroit, tento film odporúčam. Podstatne lepšie by však pôsobil v priestore galérie, kino mu s jeho stopážou až tak nepristane. 4.5* ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Skvelá observačná prehliadka živých skládok ľudskej civilizácie - od opustených sídlisk, cez šrotovisko kovového odpadu v jaskyni so zásobou podzemnej vody cez chátrajúce kiná, divadlá a zábavné parky až po opustené hrozivé pozostatky vojenskej techniky a líniových stavieb (cesty, železnice), v ktorých je dnes jedinou hybnou silou vietor, a jedinými obyvateľmi bzučiace muchy a vtáky. Z jari do zimy v opustených výkladných skriniach ľudskej dômyselnej civilizácie dnes skučí vietor, zvedavo nakukujúci na stránky rozhádzaných spisov a kníh po zemi, zvestujúci svoje zvukové posolstvo šuštiacimi igelitmi, vrzogotajúcimi žalúziami, či buchotajúcimi okenicami. Šikovné ruky architektov narysovali, ešte zručnejší stavitelia vybudovali, technici uviedli do prevádzky najmodernejšie turbíny a chladiace veže jadrových elektrární. A dnes čo zostalo? Chátrajúce, sčasti toxické zvyšky (časť záberov ukazuje krajinu zničených stromov, bez jediného náznaku novej zelenej prírody), ktoré nik nerieši. Ostávajú ako nostalgicky vztýčený varovný prst druhu homo sapiens s odkazom: o čo sa nevieme alebo nechcem postarať, pretože to útočí na naše schopnosti a peňaženky, to jednoducho necháme tak. Ako pulzujúcu, ale stále len úbohú skládku stavebného a nebezpečného odpadu uprostred krajiny. Pretože si to môžeme dovoliť. A príroda? Tá sa s tým nejako vyrovná. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Čtu tady přirovnání k Benningovi, ale tohle je spíše lepší srovnat s Koyaanisquatsi, akorát že Geyrhalter se obešel bez snového hudebního doprovodu Philipa Glasse, takže tohle v podstatě postapo sci-fi funguje jen v ruchách a skřeku ptáků či vrzání hmyzu - a funguje skvěle. Pravda, 90 minut je moc a začne to v určitou chvíli nudit, ale naštěstí se pak film přesune z budov ven, na moře, nakonec přijde sníh a i ten všechno sfoukne... Ten poslední záběr - jako bych koukal na Ještěd. Takže mne na filmu bavilo, že kromě prvního plánu je v něm - stejně jako u Reggia - vnitřní příběh, který se vyplatí sledovat, protože ty záběry takto za sebou nejsou řazené náhodně, ale mají svůj smysl. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Vidět něco takového poprvé a neznat Jamese Benninga, asi jdu s hodnocením výš. Homo sapiens svoji ústřední otázku zobrazuje velmi dobře a většina statických záběrů je dobře zarámovaná, ani by mi nevadila devadesátiminutová délka - kdyby to lépe fungovalo. Spousta záběrů si je totiž dost podobných a nedokázaly mě zaujmout po celou dobu. Taky na to mají podíl zbytečně krátké záběry. Mít jeden tak minutu, minutu a půl, nechat tam tak 60-70% těch nejlepších záběrů, lépe bych do téhle poetiky pronikl a o to víc si Homo sapiens užil. Protože jinak Geyrhalter odvedl svou práci předvedl dobře, svoji ekologickou myšlenku předal obstojně a i kamera je slušná, jenom se na tom mělo ještě precizněji pracovat. Takový Benning by to podle mě zvládl dokonale. Ale jestli Geyrhalter s takovým typem filmu sotva začíná, předvedl slušnou práci tak jako tak - ani Benningův první film s celovečerní stopáží ještě nedosahuje dokonalosti jeho pozdějších děl. Lepší 3* ()

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

Film lze sledovat z perspektivy mimozemského archeologa. Nebo z perspektivy posledního člověka na Zemi – diváka. Nebo z hlediska inertního bytí, jemuž na nějaké drobné proměně jsoucna nesejde. Nebo jde o obhlídku, jak důsledně byl vykonán trest anihilace homo sapiens, trest, k němuž byl tento nenapravitelný druh odsouzen za překročení zákona o existenci, bod: zpronevěra přirozených instinktů, rozumu etc. (Ano, při rozsudku byl uplatněn princip kolektivní viny, - bylo to zrovna výhodnější; to vy jistě chápete.) // Souhlasím s boogiemanem, že film nabízí p r o s t o r  k přemítání, k přetáčení myšlenkových objektivů, k rozechvění škály pocitů; a jak jsem si v teritoriu filmu rozjíveně hrál, dočista jsem zapomněl uvažovat o jeho jakosti. ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama