Sairat

Bollywoodu na hony vzdálené. Tudíž jeden z nemnoha filmu, pro něž není přetrvávající kastovní systém tabu. Ba co víc, jedná se o jedno z hlavních témat. Podané v té nejnižší lidské podobě. Ale je to film indický a tak nabízí téma další, tentokrát zcela jiného druhu, první lásku, první zamilování se všemi těmi protichůdnými pocity, které k tomu patří. Ostatně jaká jiná kinematografie umí pocity ztvárnit tak snadno a krásně? K tomu ty bollywoodské písně a poezie jejich slov, pozvedají to ještě o úroveň výš. Ale jak bylo řečeno, je to Indie, momentem, kdy se dva dají dohromady, to nekončí. Musí si ještě projít vystřízlivěním, když první opojení pomine, když se dostavují všednost a problémy, kdy se ukážou odvrácené strany lidských tváří... A závěr? Jeden z nejpůsobivějších filmových konců. A nejde jen o to, jak je konec napsán ve scénaři. Co z něj dělá nezapomenutelný filmový zážitek, je scéna a způsob natočení! V tom tkví největší přínos filmu, víc takových nápaditých tvůrců. (08.10.2019)

Příběh dvou milenců s překvapivě ne-bollywoodským koncem, velmi realisticky zobrazující indické reálie a nepřekročitelná pravidla indického kastovního systému. Ta na vlastní kůži pocítil i Nagraj Manjule - režisér i scénárista v jedné osobě, promítající do snímku své vlastní zkušenosti z dětství. Saitar, jako každý správný indický film trvá bezmála tři hodiny a po přestávce, která je v každém správném indickém filmu, se děj z venkova přesouvá do velkoměsta a začne se dramaticky měnit a vyvíjet. Film vyniká jednak způsobem vyprávění, místy až téměř dokumentárním, ve kterém se nic nepřikrášluje, ale zejména výběrem představitelů hlavních i vedlejších rolí a jejich přirozeností, na rozdíl od pozdějších remaků (např. Dhadak), který je svou kýčovitou umělostí postav originálu na hony vzdálený. Herecky ovládla celý film tehdy patnáctiletá (!) Rinku Rajguru v roli emancipované a sebevědomé Aarchie, která bojuje s předsudky o postavení a úloze žen v Indii. Rozhodně nečekejte něco na způsob americké romantické love story. A buďte připraveni úplně na všechno. (13.02.2023)

Tohle je pecka! Film s nejbanálnějším námětem: chudý kluk se zamiluje do bohaté holky, dává už od začátku tušit, že tohle nebude obvyklá roztančená barevná limonáda. Předně díky dojemně upřímným, spíš procítěným než hereckým projevům hlavních herců, pro které to navíc většinou byl debut. A tý holce bylo jen patnáct, když to hrála. Neskutečný! Ani jeden z nich není líbivý umělohmotný typ. Kluk má akorát hezký oči a holka je tak trochu při těle. Ale když se na sebe zadívají, je to čirá láska, u které se divák až trochu stydí, že je při ní šmíruje. ____ Další známkou bolestné autenticity jsou ničím nepřikrášlované lokace chudé dědiny a později i smradlavého slumu. _____ Příběh i způsob jeho vyprávění jakoby ani nebyly filmem, ale záznamem reálného života. Mnohé se divák dozví jen z obrazu a jeho střihu, nikoliv z dialogů. ___ Milenecká dvojice prochází nejdřív růžovou zahradou první lásky, pak dramatickým útěkem, později těžkým smiřováním se s tím, co museli opustit a nakonec souzněním. Zejména Rinku ve své roli roste a dospívá. Z rozmarné sebevědomé dívky školního věku se stává ženou, která si stojí za svým rozhodnutím. V jejím charakteru je vidět, že je otiskem povahy svého otce: neústupná, tvrdě si jdoucí za svým bez ohledu na cokoliv. ____ Bylo mi líto, že v průběhu děje se ztratili hrdinovi dva kamarádi: křivozubý a křivonohý. Hlavně ten předvedl téměř nesnesitelně drásavý a do morku kostí jdoucí ne/herecké nasazení. Jeho milostný mikropříběh je tak směšný! A přitom tak zoufale prahnoucí po lásce. ____ Ta sebevědomá dívka a cudný chlapec, který si později nebyl jistý, jestli ji dokáže dát celý svět, a proto na ni byl zlý a dokonce i surový, jsou vymyšlené postavy. Ale to přece byli Romeo a Julie taky. A stejně jako milenci z Verony, i tihle dva by si zasloužili svůj nesmyslný a turistický balkón, ke kterému bych ráda přinesla květinu. (31.12.2017)

"Sairat" je snímek, který vás odvede překvapit. Na první pohled se tváří jen jako další, rozvláčná indická romance. A on takovou romancí ve skutečnosti je. Jenže mnohem více než v jiných filmech, vyvěrá na povrch to společenské, co se bollywoodské filmy snaží kritizovat. No a pak je zde nádherně filmově a vypravěčsky zvládnutý závěr, který dovede vyrazit dech. (05.05.2017)

V Indii veľmi populárny film, ktorý sa dočkal aj 5 remakov v rôznych obmenách a indických jazykoch. Tento marathsky originál bol ale skutočne kvalitnou predlohou, na ktorej sa dalo následne stavať a alternovať. Príbeh chudobného chlapca Parshya a dievčiny z bohatej rodiny Archie sa spočiatku odohráva v klasickej indickej schéme, ktorá pôsobí trochu predvídateľne, no vďaka charakterom postáv veľmi atraktívne. Úvodná časť filmu odohrávajúca sa kdesi na maharaštranskom vidieku plynule prechádza do telanganskej metropoly Hyderabad, kde sa celý dej postupne vyvíja a láme. A práve táto fáza vyniká oveľa viac ako ten mierne klišovitý úvod. Po prvotnom pobláznení prichádza na rad fáza precitnutia - krutá realita, kde sa priamo odkrývajú aj skutočné charaktery, a ten najmä u Parshyu nevyznieva zrovna tak idealisticky ako spočiatku. No a ten záver... no comment (treba vidieť). Mimochodom, hindi verzia Dhadak (o 2 roky mladšia ako originál) bola pre mňa o kus kvalitnejšia (či už herecky, výpravou alebo finálnym rozuzlením). Každopádne, Sairat bol taktiež výborný, na čom má zásluhu aj kvalitný soundtrack. 4* (15.06.2020)