Děda

Jen další levný, druhořadě působící český film, co nezvládá přemíru témat, která postupně přemrštěně otvírá. A dramaturgicky je úplně mimo. Inu, tři režiséři jsou na jeden film až moc. A každý z nich chtěl evidentně natočit něco jiného, čímž si stanovili kompromis - natočí tři, lépe řečeno nacpou tři filmy do jednoho. Čekáte-li letní prázdninové dobrodružství dvou sourozeneckých "pražátek" vyslaných k dědovi do ValMezu, můžete si odfajfkovat kolonku, pokud vůbec taková existuje. Sourozenci najdou na půdě vzácnou letitou korespondenci svého pra příbuzenstva, což je asi největší dobrodrůžo za celé dvě hodiny. Začtou se do dopisů, čímž se otevře poměrně obsáhlá a rozsáhlá retrospektivní kapitola, v níž jsou divákům popisovány vřelé řádky ze života bábinky, která kupodivu byla všechno, jen ne nadržená, když musela určitou dobu obdělávat hospodářství, aniž by ji obdělával její odloučený manžel. Film v této fázi má tendenci být naučný, neb bábinka nám stihne nářečím sdělit, čím se lidé na venkově bavili na začátku dvacátého století. A pak ve své poslední třetině od toho slovanského naučného dědictví tvůrci upustí, čímž vznikne prostor pro pravou rockovou tancovačku, a dozvíme se, jaká bude pointa kolem nejzajímavější postavy, kterou si střihl Bolek Polívka. Abych to osvětlil, Polívka hraje místního maníka, co je identickým dvojníkem herce Bolka Polívky, čímž si ho celá vesnice dobírá a ho to neskutečně štve. Nenávidí, když je kupříkladu častován hláškami z Dědictví a má dávat autogramy, načež přestal kvůli tomu vycházet z domu. To byl originální a nejlepší nápad scénáře. Polívka měl klidně angažovat tvůrce tohoto filmu k pokračování Dědictví, zde zkušeně dával podrážděného maníka "bohušovských" rozměrů. A to je asi tak všechno. František Segrado v roli dědy je taková castingová hříčka, děti nejsou naštěstí z kategorie otravných parchantů, vykazují i nějakou inteligenci, Anna Čtvrtníčková se ve filmu dokonce shledá se svým skutečným fotříkem, Petrem Čtvrtníčkem. Herci známých jmen nemají moc prostor, film je samé nářečí a dvě hodiny řídce orientovaného a dramaturgicky nekompaktního děje jsou posléze znát. Konfrontace města s venkovem je celkem zanedbatelná. A zklamáním je i pointa související s tím, co děda ukrývá za dveřmi, kam je vnoučatům vstup přísně zakázán. Přidejte si k tomu i lehce odbytou realizaci, kdy nám vykoukne v záběru i nějaké to zvukařovo neuhlídané náčiní. Určitě ale film není žádná velká katastrofa. Má své dobré momenty, jen jich není tolik, aby předčily ty nežádoucí elementy, které se postupně nemile hromadily. 5/10 (30.03.2018)

Tenhle film má svoje mouchy: pro obraz byl vzhledem k příběhu zvolen příliš široký formát, dialogy jsou často obtížně slyšet přes filmovou hudbu, narozdíl od vložené historické linie nedokáže udržet jednotnou atmosféru a styl a nejspíš měl být tak o dvacet minut kratší. Všemu tomu navzdory si myslím, že v rámci českého amatérského filmu jde o povedený počin. Z herců je nejlepší Anna Čtvrtníčková, ale bavila mne i Kristýna Frejová, naopak celou tu linii se Štefanem/Polévkou bych vyhodil. (30.03.2018)

Ten film je presne taký, aký má byť. O starých zidealizovaných časoch, ktoré poznáme z historiek starých mám. Vtedy o všetkom rozhodoval apuka Ferenc Józska a Pán Boh. O obyčajných chlapoch, čo vysedávajú po krčmám a majú pivní břich. A o ich deťoch, ktoré zévlujú a kradnú susedom ovocie. Najväčším kladom sú veľmi zlé herecké výkony, ktoré budia dojem, že vo filme hrajú autentickí neherci. Časom oceníte všetky postavy, vrátane otravného Polívku, alkoholika traktoristu aj nie veľmi sympatickýcké, ale o to obyčajnejšie vnúčatá z Prahy. (05.08.2016)

Mnoho řežisérů, divákova smrt. Námět dobrý, pokulhávalo zpracování. V titulní roli měl být charismatický kmet, který by to utáhnul. Takhle sjem měla dojem, že si z nás utáhi režiséři. A když už je těch režisérů tolik, mohli si víc ohlídat neherce, moc se tlačilo na pilu. Dětem chyběla hravá přirozenost, Anička hrála tak snaživě, až přehrávala. Překvapilo mě, že se to líbilo synkovi. Hlavním chodem měly být flashbacky prošpikované lidovými řemesly, současnost nebyla zdaleka tak zajímavá. Vyváženost by filmu prospěla. Použití valašského dialektu a obsazení Bolka Polívky do vedlejší role k úspěchu nestačí. (30.03.2018)

Pokud se snad čirou náhodou mezi diváky najde někdo, kdo nemá rád Moravu a vše, co je s ní spojené (hlavně Valašsko), čeká ho zde čistokrevné peklo. Já žádnou averzí netrpím, přesto byl film chvílemi pekelný i pro mě, prostě proto, že není dobrý. Dvě hvězdy za pár dobrých hlášek a za Polívku, který si zde bez servítek střihl o čtvrt století starší (vychlastanější) postavu Bohuše z Dědictví. (30.04.2017)