Zelená kobra

V druhé polovině je sice Herzog až přehnaně fascinovaný přírodou a rituály domorodých kmenů, ale zase na druhou stranu mi to tolik nevadilo a hodně to všechno zachraňuje Kinski. K jeho výkonu se ale dostanu až později, je to na dýl, každopádně Zelená kobra se mi hodně líbila. Trochu jsem z toho dle zdejšího hodnocení měl obavy, ale upřímně, bát jsem se fakt nemusel. Přijde mi tady ten film podhodnocený a nedoceněný. On sice je o otroctví a životech domorodých kmenů, ale primárně je to silný psychologický příběh o muži, který ztratil úplně všechno, vnitřně se totálně zhroutil, zešílel a od té doby se snaží ve světě najít nějaký svůj účel, své místo a hlavně nějaký smysl života. Stal se z něj bandita, kterého pošlou někam do Afriky do lokace, kde není běloch zrovna vítán a on tam má sehnat otroky. On se ale rozhodne celé území ovládnout... a víc k tomu říkat nebudu, podívejte se na to sami. Nejvíc mě na tom ale fascinovalo to, že hlavní postava je skutečně promyšlená a to co, není řečeno, zahraje Kinski obličejem. Ten jeho výkon je tady obzvlášť pozoruhodný. Je dost charismatický, jako by ta role byla napsaná jen a jen pro něj, on se do ní naprosto vžil a v tom filmu je vidět, že do toho dal ÚPLNĚ všechno, ani bych se nebál říct, že do té role dal zbytky svých sil (a po zhlédnutí dokumentu Můj milovaný nepřítel by se to dalo říct skutečně doslova, ostatně si na to stačí přečíst zdejší zajímavost) - a je to na tom filmu hodně vidět. Fakt, ten jeho výkon je strhující a upřímně lituji ty, kteří Zelenou kobru viděli na Letní filmové škole v českém dabingu. Co já vím, třeba nebyl špatný (ačkoli spíš byl dle zdejších komentářů), ale rozhodně to nemohlo být ono. Vím o čem mluvím, Woyzecka jsem poprvé viděl taky v českém dabingu, který upřímně za moc nestál. Každopádně Zelená kobra mi nepřišla fascinující jen Kinského výkonem, hodně se mi líbila i kamera (za kterou k mému překvapení stojí Čech), hudba (tak Popol Vuh, jejich hudba by ze čehokoli udělala atmosférickou záležitost - jen je škoda, že tady té jejich hudby nezazní tolik, jak bych si přál, ale i těch pár skladeb se o atmosféru postaraly dokonale) a líbila se mi výprava. To všechno tvoří skutečně zvláštní a hodně silný zážitek formou i obsahem, který mi žel nepřišel tak podmanivý a "tajemný" jako třeba Herz aus Glas nebo Kde sní zelení mravenci, ale ve výsledku se mi přece jen líbil o maličko víc, než ty dva filmy. Za zhlédnutí Zelená kobra stojí určitě a pro mě se jedná o jeden z nejlepších a nejsilnějších Herzogových filmů. Slabých 5* (28.12.2020)

Slovami lachima, na LFŠ 2006 bol film uvedený s príšerným českým dabingom, ktorý mu ubral pravdepodobne dosť na jeho pôsobivosti. Aha! Tak preto tie blbé dialógy a zábavné hlášky, ktoré rozosmievali celé osadenstvo kina... V originále som to nevidel a asi ani neuvidím, no ani pri všetkej snahe si to proste nedokážem predstaviť ako vážnu dobrodružnú drámu o otroctve a otrokoch, obsahujúcu nejaké myšlienky, ktoré by ma mali osloviť. Hodnotenie na IMDb a celková obľúbenosť a uznávanosť Herzogovej tvorby napovedajú, že sme filmu možno ukrivdili, ale bavili sme sa skvelo. Treba však uznať, že Kinski je tak charizmatický, že charizmatickejší je už snáď len černoch so spaľujúcim Isherwoodovským pohľadom, ktorý pravidelne upieral do kamery. Stále to mám živo pred očami... (05.08.2006)

Od naivných očakávaní, cez hľadanie záchytného bodu (myšlienky) a pocitu offtopicovej bezradnosti, až po totálnu rezignáciu, apatiu a chlámaní sa na scénach, ktoré asi teda mali byť vážne (téma otroctva) som si podstivo pretrpel túto pseudo-atrovu zhovadilosť. Keďže ku koncu fičalo na plné hrdlo už celé kino, tak som sa zbavil pocitu, že ja som ten chuj čo tu niečo nepochopil. Tragický nepodarok. (07.08.2006)

„Otroctví je součástí lidského srdce...“ Pouť dobrodruha, hledajícího smysl života a uplatnění v divokých končinách mě od počátku vtáhla jedinečnou atmosférou, v níž se snoubí poetické s realistickým. Styl Wernera Herzoga, který v 80. letech natočil po sobě tři velké filmy z exotických oblastí, mi většinou sedí, pomalé tempo obvykle dostatečně kompenzuje silný příběh a nádherné záběry při vykreslení prostředí. Jenže tady jsem snad poprvé měl pocit, že se Herzog až příliš vyžívá v tom prostředí a poezii na úkor příběhu, který občas stagnuje, když v mnoha částech snímek naplňuje dlouhými scény rituálů domorodých afrických kmenů. Nemůžu říct, že by mi to celkový dojem úplně zničilo, sledování mnoha těchto scén zážitek i posílilo, ale kdyby Herzog ubral na délce některých scén, nevložil mezi nejsilnější momenty 15 minut před koncem (a také úplně na závěr) sborové zpěvy a tance domorodců, které už jen film natahovaly, protižek ze souvisleji plynoucího příběhu o životním pádu dobrodruha mohl být ještě silnější. Klaun Kinski byl zvláštní herecký démon, kterého se někdy spíše děsím, ale tady můžu jeho výkon pouze vyzdvihnout a bylo opravdu vidět, že do postavy Cobry Verde vložil s velkou obětavostí i kus sebe. Byl to pro mě stále zážitek hodný filmu z Herzogova nejlepšího období a působivý závěr pokládám svým ztvárněním za nezapomenutelný, přesto jiné režisérovy filmy (např. Kde sní zelení mravenci) se mi líbily ještě víc. [80%] (29.08.2022)

Poslední spolupráce Herzog/Kinski dopadla přímo katastrofálně. Resp. značka Herzog/Kinski opět předvedla um, např. masové scény s praporky jsou skvěle natočeny, Klausík opět extrovní, ale co to kurva mělo bejt? Například ten nálet amazonek na nepřátelský kmen to byl jak pilot k Hot shots. Střih filmu chápe asi jen Herzog to sem fak nedal. (02.09.2017)