Moje sestřička

Jaj, zase ta šíleně rozklepaná ruční kamera! Uznávám, že oproti Dogma 95 filmům typu Idioti tu má amatérský styl kamery svůj hlubší účel, protože kamera je vedena přímo natáčející postavou a celý film sledujeme ve formě natáčeného šmírování sestry ze strany bráchy postiženého úchylkou i frustrací z minulosti. Jediný komentář níže mě hodně nalákal na tento nekonvenční film, ovšem za sebe mohu dodat, že šmíráka jsem šmahem odsoudil do 10ti minut. Sledovat subjektivně snímané šmírování je občas správně nepříjemné a nějakou dobu na mě stihlo přenášet i depresivní pocit, jak bych se cítil asi já nebo naopak šmírovaná osoba, kdybych byl součástí podobné hry, ale po čase už začíná být film svou jednotvárností otravný a já se začal stále více ptát, k čemu je vlastně jeho existence dobrá? A co si z toho přesně odnést? První odhalení vám musí dojít postupně z náznaků (když Martijn nemůže ukázat sestře natočené video, když párkrát zahlédneme záběr i na natáčení s kamerou nebo když sama Daantje pokládá zapnutou kameru...), druhé je rozehráno explicitně a ta dvojitá pointa mě překvapila. Na druhé straně mám však pocit, že poselství, které jsem tu dlouhou dobu předpokládal, vymizí v poslední třetině ve víru opakované výměny kamery či společného natáčení do ztracena a po skončení mi z filmu spíše vychází WTF myšlenka, že voyeurismus, stalking a jiné úchylky mohou být projevem a součástí lásky... Kontroverzní téma je fajn, ale pokud k němu režisér nedokáže podat jasné stanovisko a přijít s kritickým názorem tam, kde se to během rozehraného děje žádá, tak nevím, nakolik film hodnotit pozitivně kvůli tématu. Forma přináší originální nápad, má svůj účel v propojení s obsahem a dokáže zapůsobit, ale jenom kvůli jednomu nápadu se mi nechce snímek vynášet do nebes. Je však pravda, že na sledování tohoto filmu asi jen stěží zapomenete. Nejsem si jistý, jestli 3 hvězdičky nejsou příliš moc, ale 2* se mi vidí vzhledem ke kladům a tomu, že ve vybraných aspektech na mě snímek patřičně fungoval a chvílemi nabídl stěží zaměnitelný zážitek, trochu málo. [55%] (25.09.2022)

Podívaná, která neuklidní, nezahřeje u srdce a nikdo si u ní nedpočine. Musíte dávat pozor, aby vám neutekl ani kousek cizího života, který máte skrz roztřesenou ruční kameru možnost sledovat. Stávají se z vás šmíráci, kteří mají za úkol odsoudit jiného šmíráka. Z Holandska často vychází takové filmy: origiální a nápadité, s tématy, o kterých se jinde mlčí. I mezi nimi je ale Zusje skutečný klenot. Nízkorozpočtový, skoro amatérský film, který dává na frak Larsi von Trierovi i s celým jeho dogmatem. Únos diváka do filmu. (16.07.2008)