Fitzcarraldo

K filmu jsem se dostal dost náhodně přes stejnojmennou písničku od Legowelt. I když mě obsah zrovna moc nelákal, tak jsem se stejně z nudy rozhodnul na to podívat. Klaus Kinski sice hraje jak o život a vypadá, že asi celý natáčení byl na koksu, ale spíš mi ta jeho postava lezla na nervy. Navíc většina filmu je dost o ničem, akorát ke konci se tam najde několik docela efektních záběrů s přesunem lodi přes džungli a pak s plavbou po divoký řece. (02.05.2015)

Ať už se nám podobná zápletka může zdát jakkoliv absurdní, Klaus Kinski svoji hlavní roli hraje tak přesvědčivě, že nemáme pochybnosti o tom, že někde na světě existují jemu podobní nadšenci (blázni). Herzog, který sám miluje operu, mohl díky Fitzcarraldovi skloubit tuto svoji lásku s tématem několika jeho filmů – s obsesí, s posedlostí člověka dosáhnout nějakého cíle. Fitzcarraldo tak dobře funguje proto, že čím absurdnější takový cíl je, tím působivější je příběh o člověku, který se ho snaží dosáhnout. I přes nesmyslnost a šílenost některých způsobů, kterými si hlavní hrdina pomáhá, mu jako diváci fandíme a obdivujeme jeho odhodlání. Z hlediska stylu se sice nejedná o nijak inovativní ani jedinečné dílo, ale o unikát jde především z hlediska psychologie postav a také ze způsobu, jakým údajně probíhalo natáčení. V některých chvílích prý totiž byly podobnosti mezi Fitzcarraldem a Herzogem až děsivé. (07.03.2011)

Uhrančivá scéna prenosu parníka cez horu približuje film skôr k hororu. Predstavuje to jediné, čo si z Fitzcarralda pamätám. Už v detstve tá scéna desila. Presvedčivo totiž ukazuje ľudské zlo maskované tvorivým umeleckým zámerom. V skutočnosti ide vždy len o vrtoch nezodpovedného grázla a jeho epigónov, ktorí pri podobných záležitostiach neváhajú v mene vznešeného umenia zničiť akékoľvek prirodzené prírodné prostredie. Mediálna prezentácia ospravedlní všetko, lebo však nápad je taký čačano utešený. Vždy ide len a len o čisté ukojenie ega, ktoré tak často a radi marketingoví lobisti a im naklonení umeleckí žurnalistickí teoretici nazývajú prenikavým architektonickým vizionárstvom, či výnimočne nadaným duchom. Ako príklad môžu slúžiť konštrukcie zimných olympijských areálov, pri ktorých tvorbe sa vyrúbu tisíce hektárov lesa. Pár rokov po hrách ostávajú spustnuté strediská a nezvratne poškodená príroda. Druhou vecou sú škody, ktoré s buldozérom v pralese napáchal samotný Herzog so svojim štábom. (22.08.2014)

Herzog je niečo ako inzitný maliar. Sám sa viackrát vyjadril, že kto chce filmy robiť, nemal by ich pozerať. Preto chápem jeho svojský spôsob réžie, keď skutočne vidno, že nepoužíva žiadny konvenčný spôsob výroby filmu. A preto tie negatíva. Neexistencia zvukového dizajnu vás pripraví o značnú časť zážitku, cez sluch sa jednoducho na vaše emócie pôsobiť nebude. Film pôsobí divne ticho, a mnohokrát nie sú nazvučené do očí bijúce zdroje zvuku v obraze. Rovnako pôsobí zvláštne aj pohyb kamery a rozzáberovanie. Akoby to natáčal jeden z indiánov vo filme, ktorý nič netuší o konvenciách filmovej reprezentácie. Presvedčí vás však to, čo sa deje pred kamerou. Už len skutočnosť, že tú loď prevliekli cez obrovský kopec budí veľmi silný dojem (nielej hlavný hrdina to musel dokázať, ale režisér sám musel tu loď dostať na kopec bez akýchkoľvek trikov)................Herzog je zároveň dedič filmárov antropológov ako bol Jean Rouch. Fyzická réžia. (13.08.2012)

Maniak německého nového filmu Werner Herzog využil svoji lásku k opeře - o níž by mohli pravidelní návštěvníci jeho bayreuthských a milánských inscenací povídat - k plnému rozvíjení svého nejobsesivnějšího a nejšílenějšího tématu: člověka posedlého svým cílem. Herzogův podivuhodný dokumentární styl, v němž jako vždy hraje neodmyslitelnou roli příroda a přírodní národy, kombinovaný s děsivým a uhrančivým Klausem Kinskim v hlavní roli z Fitzcarralda dělají výjimečný zážitek z lidské velikosti. (19.09.2006)