Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jún, 1813. Južný Essex hlási poplach. Už žiadni branci navyše! A to Británia súrne potrebuje posily. Po tom, ako Wellington dostáva túto hrozivú správu, poveruje Sharpe-a, aby sa vydal na cestu do Anglicka a preveril všetky okolnosti. Sharpe s Harperom sú po príchode obratom zaskočení informáciou celkom opačnou. V Chelmsforde na nich čaká 700 mužov. Keď však prichádzajú do kasární, zisťujú, že sú celkom opustené. Po útoku na Sharpe-a s Harperom je čoraz viac jasné, že za nejasnosťami stoja intrigy, ktoré mali za cieľ odovzdať nových brancov inému regimentu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

1mArc0 

všechny recenze uživatele

Recenzia na vyžiadanie. /Videné 3x/ Script Supervisior (kontinuita): Marissa Cowell. Scenár: Charles Wood. Editor scenáru: Rob Pursey. “God save Ireland.” Zo všetkých rokov produkcie série Sharpe /1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 2006, 2008/ pôsobí celá trojica filmov 1996 najviac depresívnym, a chladným dojmom. Sofistikované zápletky ohľadom vlastnej pomsty a cti už boli predtým, a ani s týmto dielom neprišli s niečím novým. Od horúcich a niekedy chladnejších plání sa dostávame do pochmúrneho Anglicka. Veľmi nechutné scény sa objavujú v náborovom tábore. Na filme sa pobavíte doslova najkrajšími exemplármi psychopatov (máte na výber- zakomplexovaných, povýšeneckých, despotických, psychicky narušených, alebo klaustrofóbnych). Priznám sa, že ma táto menšia časť filmu nudila, a prišla mi krajne odporná. Miestami príliš zdĺhavý príbeh, niečo čo mohli zmeniť do 30. minúť naťahovali na hodinu. Do deja vstupuje herečka a postava Jane Gibbons/Abigail Cruttenden, ktorá zmenila Sharpeovi a Seanovi Beanovi život. Je pravda, že je príjemným spestrením série. Z hereckého obsadenia sa najlepšie predviedol Julian Fellowes v roli Princa Regenta (a ako inak, musíte kývať na všetko, čo povie kráľ, aj keď trpí miernou schizofreniou a bujnou fantáziou). Hneď za ním si dostáva ďalšiu pochvalu Daragh O'Malley, napríklad si pozrite túto scénu → (https://youtu.be/mxoHX9Z51qw) a potom (https://youtu.be/gwV2vuEkAKU). Po prvýkrát človek pocíti, aké chladné miesto zanechal aspekt toho, že do popredia nie je vložená klasická Sharpeova družina 95. regimentu južného Essexu. Dobrá Sharpeovka, bez ktorej sa divák dokáže obísť. Ani tento diel sa nevyhol odchylkám od novely: 1) Vo filme sa do Anglicka vracajú len Sharpe a Harper. V knihe sa vracia Isabella (vo filme Ramonu ani nevidieť) poručík Harry Price (vidieť ste mohli v časti Sharpeovom Orli) a s kapitánom Petrom d'Alembordom. 2) Jane Gibbons (Abigail Cruttenden) sa stretne so Sharperom ešte predtým než sa ukáže so svojím regimentom pred princom regentom Georgom IV. 3) Sharpe je zadržaný priamo pri prezentácii kvôli jej narušeniu divadelného predstavenia. 4) Nepriateľstvo medzi Sharpeom a Girdwood sa rozvinie až na konci časti. (vo filme na nafarbené fúzy na čierno) 5) Vo filme varuje Harper Sharpera o nájomných vrahoch, v novele je to mladá prostitúka, a konkrétne v krčme St. Giles Rookery (vo filme ju môžete vidieť, kde chce Sharpe predať šperky) /55%/ ()

Yardak 

všechny recenze uživatele

Devátý příběh Dicka Sharpea je hlavně o politice, takže se skoro celý odehrává v Anglii. Místo bitev uvidíme převážně vojenský výcvik a jeho pozadí na počátku 19. století, což není vůbec špatné z historického pohledu. Sharpe tedy bojuje proti zkorumpované byrokracii a využívá k tomu i krásné ženy:)). Velmi dobrý díl, jenž nabízí i slušné komediální vsuvky. ()

Reklama

seba 

všechny recenze uživatele

Proč se moje manželka zamilovala do Seana Beana? Proč se chystám do knihovny pro tlustou knihu o máršálu Wellingtonovi? A proč si oba bezděky broukáme „Over the hills and far away“? Může za to hrdina románů Bernarda Cornwella a televizní série Toma Clegga, seržant, kapitán, major Richard Sharpe. Ne, ten seriál není úplně geniální, ale něčím nás dostal. Kdybych mohl hodnotit komplet, dám 5 hvězdiček. Po jednotlivých dílech už je to složitější. Nejprve tedy pár výtek. Občas je příliš vidět televiznost a nedostatek financí (davové scény v bitvách, opakující se lokace atd), nevyrovnanost dílů (všechny jsou stejně dlouhé, ale ne stejně nabité dějem), podobné zápletky (Sharpe dostane speciální úkol a musí splnit), takže po španělských dílech Honor, Gold, Battle a Sword , pro mě byl neakční anglický díl Regiment, velmi osvěžující. A ještě poslední věc – dost často jsou Francouzi degradováni na pitomce a potravu pro Sharpeovy střely. A teď už jen samá pozitiva sociální jistoty. Tak zaprvé výborný, úžasný, skvělý Sean Bean (prakticky nesleze z plátna a jeho postava má vše co je třeba – budí sympatie u obou pohlaví a jistou černobílost chrabrého bojovníka bez bázně a hany vždy včas naruší nějaká chybička či selhání nebo zranění) v hlavní roli a jeho supportující parta vybraných můžů, kteří táhnou i slabší díly. Ve vedlejších rolích tehdy nastupující hvězdy britského filmu: Daniel Craig, Paul Bettany, James Purefoy, Mark Strong, Toby Stephens, Elisabeth Hurley, Emily Mortimer atd. Nesmím zapomenout na Hugha Frasera jako maršála Wellingtona – fascinující směs geniality, samolibosti, pragmatičnosti, ale i lidskosti a vtipu. Velmi mě bavil. Pro popis série se asi nejlépe hodí tři adjektiva – dobrodružný, válečný, romantický. A i když vidíme plno násilí, mrtvých (a to včetně žen a dětí) a zmaru, přesto má člověk převažující pozitivní pocity. Končí delší obecná část, začíná kratší konkrétní :-) v podobě: název, počet hvězd, v závorce zajímavost nebo kulervoucí moment. 1) Rifles 4 (okouzlení začíná), 2) Eagle 4 (poprvé výborný záporák plukovník Sir Henry Simmerson + zahrajte si hru Kdo identifikuje Daniela Craiga), 3) Company 5 (nejlepší sharpeovský záporák Pete Postlethwaite + útok na Badajoz), 4) Enemy 5 (podle mě nej. díl, opět záporák Pete P., vtipní raketýři, objevuje se prima postava Fešáka Fredericksona a nejkrásnější ozdoba série Elisabeth Hurley), 5) Honour 4, 6) Gold 4 (třetí nejkrásnější žena Jayne Ashbourne), 7) Battle 4 (vybraní muži, já Vám na trik skočil), 8) Sword 4 (velká role James Purefoy, opět lotr Sir Henry, druhá nejkrásnější Emily Mortimer, útok na pevnost), 9) Regiment 5 (opět Sir Henry, zde úplně nejlotrovatější + hon na utečence), 10) Siege 4 (první sympatický Francouz generál Calvet + chudáci francouzští pěšáci), 11) Mission 4 (Mark Strong a akce studna), 12) Revenge 4, 13) Justice 3, 14) Weterloo 5 (rozhodně nejvýpravnější, Paul Bettany :-), Prusové a další Spojenci by se asi divili, že to u Waterloo vyhrál prakticky Sharpe sám), 15) Challenge 4 (bondovský záporák Toby Stephens rules + útok na pevnost), 16) Peril 3 () (méně) (více)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Politická sharpovka, aneb vysocí úředníci kradli jako straky v jakémkoliv režimu a válka byla pro mnohé zlatým dolem. Sharpe a Harper se vydávají do Anglie, aby si přivedli nové brance, avšak narazí na podivné finanční čachry, kterým se rozhodnou přijít na kloub. Vesměs prosté akce, ale o to zábavnější. 80% ()

ondrula odpad!

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl bezprostředně poté, co jsem přečetl knížku a málem jsem se pozvracel. Laciná série Sharpovek z 90. let je ostatně jako celek tragická a skoro až parodická. Sean Bean jako Sharpe ještě ujde, ale tlustoprd O'Malley jako Harper, to je skutečný výsměch. Ten pupkatej páprda, co hrál seržanta Havercampa a ten tajtrdlík, co hrál prince regenta, to už je naprostá hrůza. Příběh horko těžko kopíruje knižní předlohu, ale třeba u scény z náboru rekrutů jsem vyloženě skřípal zuby (nástup toho debílka s pejskem), protože to vypadalo jako Vichr z hor od Cimrmana. Finále s manévry celých armád na přehlídce před bafuňáři se omezily jen na výstup Sharpovy sebranky zpoza kulis, protože zoufalé studiové pojetí celého filmu prostě nemohlo obsáhnout takovou epickou scénu. Konečně bitva v Pyrenejích byla asi nejstupidnější bojová scéna, jakou jsem kdy v životě viděl; rád bych vyzdvihl okamžik, kdy se Sharpe pustí do křížku s Francouzem a když ho překotí, tak ho (namísto brutálního ubezdušení) jen tak otcovsky naplocho poplácá palašem ho zadečku. Hnus. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (2)

  • Děj filmu pojednává o invazi do Francie v době napoleonských válek v  roce 1813. Jde o 17. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella. (LaCasita)
  • Televizní snímek se natáčel v Turecku a Velké Británii. (Yardak)

Reklama

Reklama