Snílci

Zkoušela jsem rozdělit banán na třetiny, jako to v Snílcích dělal Michael Pitt. A ono to fakt šlo! Teda šlo to o něco líp než koukat na tenhle film. Mně se strašně líbilo, o čem je, ale vůbec se mi nelíbí, jaký je. Nemyslím si, že by to bylo něco extra intelektuálního a filosofického. Vždyť mluvili většinou úplně o ničem a na nic nepřišli! Možná, kdyby se to trochu zhustilo a ubylo těch sexuálních hrátek, mohli jsme se někam dostat. Ale bohužel. (18.02.2006)

Italský režisér Bernardo Bertolucci se již jednou provokativně Paříži věnoval, a to ve svém kontroverzním snímku Poslední tango v Paříži, které dnes působí značně sexuálně umírněně. Jak se zdá, doba jde kupředu a možná časem nebude rozdíl mezi pornofilmem a uměleckým filmem. Protože i Snílci obsahují velmi erotické scény, které skutečně leckdy lze zaměnit s pornografií. Samozřejmě právě proto je tento film ohromným lákadlem pro většinový dav, avšak i za tímto jistým typem pozlátka se skrývá malý velký příběh. Ocitáme se v Paříži jara roku 1968, kdy byl vyhozen nejlepší francouzský filmový archivář, promítač, kritik a odborník, a mnozí slavní herci jej začali obhajovat i proti policejnímu násilí. Tyto úvodní scény jsou vynikající v tom, nakolik kombinují původní dobové záběry s nově natočenými, takže dochází k jakémusi prolnutí minula a současna. Mladý Matthew, americký student francouzštiny a milovník filmů, se při těchto demonstracích seznímá s mladým párem Theem a Isabelle. Ti se znají od dětství a nabídnou mladíkovi možnost bydlet s nimi. Zasvětí ho vedle povídání o filmu i do mnoha francouzských způsobů sexu a milování, ale stále jsou malými dětmi, kterým chybí nadhled nad sebou i situací kolem sebe. A i když se Matthew snaží, nepodaří se mu je předělat, protože náhle přichází politická revoluce a on oba ztrácí. Film má na disku skvělé provedení – jak obrazové, tak zvukové. Vedle českého dabingu v Dolby Digital 5.1 zde najdeme i stejný původní anglický zvuk v Dolby Digital 5.1, ale také anglický zvuk v DTS! Ne že by mezi nimi byl větší rozdíl, ale v těch několika málo scénách zní dobře. Bonusy zahrnují upoutávku na tento film a také trailer na Trio z Belleville, fotogalerii, ale pak také např. rozhovory. Je jich celkem šest – tři s herci – představiteli Thea, Matthewa a Isabelle, a tři s režisérem, scenáristou a producentem. Mají od dvou do jedenácti minut, a asi nejzajímavější je ten s režisérem, kde zjistíme, proč tento film natočil a jaký byl návrat po třiceti letech na stejná místa. Následuje jedenáct minut z natáčení několika různých scén, tedy z placu, které mají české titulky, stejně jako pětiminutový film o filmu, jenž je spíše větším trailerem s ukázkami z filmu a krátkými výňatky z již slyšených rozhovorů. (09.08.2019)

Snílci sú v prvom rade poctou cinefilom, klasickým dielam kinematografie a generácii, ktorú tieto filmy vychovali. Matthew, Isa a Theo sú postavy vychované umením, ktoré nepozná hranice a umožňuje ľuďom aspoň nachvíľu žiť ich sny. Mnohokrát prepierané sexuálne scény nie sú podľa môjho názoru nijak šokujúce, označiť ich za porno znamená buď nevedieť čo to porno je, alebo nevedieť čo to je sex ;-). Bertolucci kreslí svoje postavy formálne dokonalou filmárčinou prostredníctvom dialógov, obsahovo príznačných pre vek hrdinov a dobu, do ktorej je film zasadený. Všetci traja herci odvádzajú skvelú prácu a ja osobne som im tie postavy veril, Eva Green je vskutku nádherná a ostáva len dúfať, že podobne zložité postavy ešte dostane možnosť zahrať. V konečnom dôsledku však Snílkom chýba niečo, čo by ma fascinovalo natoľko, aby som im dal plný počet. Takto mi ostáva dať 8/10 tomuto krásne nostalgickému a atmosférickému kúsku o tom, že podobne ako skutočné sny môžme snívať len so zatvorenými očami, svoje sny môžu hrdinovia žiť len v uzavretom parížskom byte za zavretými dverami, pretože akonáhle oči alebo dvere otvoríme, sen je preč rýchlejšie než si uvedomíme, že by možno bolo lepšie keby ostali zatvorené. (02.12.2006)

Kravina bez pořádného příběhu, která mě bavila díky lásce k filmu a slušné dávce erotiky v podání Evy Green. Ta se evidentně naučila za 10 let hrát, čímž se v kombinaci s jejím tělem, které tady využívá jako hlavní zbraň, usadila v současnosti v mojí topce. Doporučit se tohle ale nikomu neodvážím. 70% (31.05.2014)