Režie:
Bernardo BertolucciScénář:
Gilbert AdairKamera:
Fabio CianchettiHrají:
Michael Pitt, Eva Green, Louis Garrel, Robin Renucci, Anna Chancellor, Jean-Pierre Léaud, Jean-Pierre Kalfon, Valentin Merlet, Florian Cadiou, Lola Peploe (více)Obsahy(1)
Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (306)
Zo začiatku kilm o iných filmoch a vzťahom k nim s trojicou fanatických filmových fanúšikov, komplexná filmová mozaika naplnená odkazmi a éterickosťou s troma voľnomyšlienkárskymi postavami, Matthewom a dvama súrodencami -domácimi - Theom a jeho sestrou, ktorí spolu vášnivo zdieľajú záujmy, obzvlášť fanatickú lásku k filmu a hýria chytľavou netradičnosťou prejavujúcou sa hlavne v ich hrách, Bertolucii pri tom krásne kombinuje výrazovú paletu od humoru po erotiku. Matthew je prijatý do spolku týchto "obludiek" (THE FREAKS,1932) a film postupne prechádza do úrovne romantického filmu zasadeného dobového kontextu pod povrchom tlčúceho na dvere bytu kde si postavy vytvárajú svoju malú bohémsku "komnatu". Prvá polovica sníky je sympaticky emancipovaná až streštená, tá druhá sa venuje prenikaniu do komplikovaných vzťahov medzi postavami v intímnej atmosfére prostredia s pár izbami premenených na malé emancipované univerzum troch ľudí, vykreslené na filmovom plátne v impresionistických farbách. Éterická dráma o zaujímavých ľudoch v revolučnej dobe, film o láske k filmom a ich citovaní na pozadí načrtávajúcom dobové udalosti vychádzajúce výrazne na povrch až v záverečných minútach, z bytu sa dostávame do ulice, atmosféra snímky sa mení, z myšlienkovo bohatej vláčnosti zrazu kričí. ()
The Dreamers je filmem, který není pro každého. Jeho první polovina se mi opravdu líbila, atmosféra staré Paříže, povídání o filmech a kultuře… Myslel jsem, že plný počet z mé strany nemůže nic ohrozit. Nicméně pak přišla druhá půlka, která to celé jakoby přibrzdila - příběh už nebyl tak "plynulý" ale táhl se a těch scén, které se mi opravdu líbily, ubylo (scéna ve vaně se zrcadly). Nahota mě nijak nešokovala, Eva Green se taky nemá za co stydět, ale bojím se, aby tohle nebylo jediné, co si z tohoto filmu budu, řekněme za rok, pamatovat. Tím neříkám, že by film byl prázdný, to ne, ale nevím, co si o tom myslet. Co ale vím je, že se mi snímek líbil, jak už jsem napsal, hlavně první polovina. Určitě jeden z filmů, který si za několik let musím pustit znovu. 80 %. ()
Dost usilovně jsem v promluvách, citacích, hádkách, experimentech a hrách Isabelle, Thea a Matthewa hledal hlubokou abstrahovatelnou analogii na dobovou politickou situaci, na způsob, jakým se mladí staví ke kritice starších generací, na toxický strach ze světa mimo vlastní představivost, na opojné horizonty otevřených myslí, incest a podobně. Ale prostě se asi musím smířit s tím, že o nějaké hlubší symbolické poselství ve snímku moc nejde. Bertolucci si to tu střihnul spíš "na Allena". Je to škoda, ale ne zas až tak moc. Trochu povrchní svůdnosti totiž snímek nese. ()
Nemám vůbec nic proti masturbaci, ale masturbovat, když píšete dopis mamince? Přiznám se, že jsem poprvé, před těmi třinácti lety, na film koukal hlavně kvůli Evě Green. Jsem rád, že jsem si dnes, po letech, mohl vychutnat i ten zbytek. Svérázný návrat do strastí mládí a jistého dobově-historického úseku. Vyloženě charakterní film, který se netočí ani tak kolem příběhu (a snad ani myšlenek), ale kolem postav. Viděl jsem od Bertolucciho teprve jen dva filmy (napravím, napravím) a zrovna dva, které mi přijdou svým způsobem nějak propojené, jako by jeden odkazoval na druhý). Bavily mě hrátky kamery (využívání zrcadel). Ten byt, ta knihovna v něm... ()
Tak tohle je prvotina Evy Green. Ta je jako vždy okouzlující. :) Jinak je to dost zvláštní film. Moc se tam toho neděje. Celý týden se jenom flákají. A až na pár dobrých scén je to docela nuda. Hlavně vztah těch sourozenců je docela divný. Taky se mi moc nezdálo, že by ho hned po pár dnech zvali k sobě domů. A závěrečnou reakci rodičů jsem taky nepochopil. Celé to vedlo k revoluci. Bohužel neznám ani ty filmy, nad kterýma se tam rozplývali, takže to asi dostatečně neocením. Ale je to určitý odraz té doby... "Chceš ze mě udělat chlapečka?!" ()
Galerie (230)
Zajímavosti (11)
- Role Matthewa byla nabídnuta také Leonardu DiCapriovi, ale ten ji odmítl kvůli přípravám na svou roli ve filmu Letec. (HellFire)
- Z četných filmových odkazů můžeme jmenovat tituly: Modrý anděl (1930), Světla velkoměsta (1931), Zrůdy (1932), Zjizvená tvář (1932), Páni v cylindrech (1935), Paisa (1946), Žijí v noci (1948), Johnny Guitar (1954), Zriodila se hvězda (1954), Rebel bez příčiny (1955), Dotek zla (1958), Nikdo mne nemá rád (1959), U konce s dechem (1960), Jules a Jim (1962), Banda pro sebe (1964), Bláznivý Petříček (1965), Persona (1966), La chinoise (1967), Chladnokrevně (1967), Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), Langlois (1970), J'ai faim, j'ai froid (1984). (NinadeL)
- Roli Matthewa měl hrát Jake Gyllenhaal, ale ten ji odmítl kvůli otevřenému zobrazení nahoty. (HellFire)
Reklama