Mourir pour Varsovie
Zomrieť pre Varšavu
To Die For Warsaw
Obsahy(1)
V druhé polovině července 1944 stoupá ve varšavských ulicích napětí. Budují se barikády a formují oddíly dobrovolníků. Všichni s nadějí očekávají blížící se Rudou armádu a její pomoc v boji proti německým okupantům. 1. září 1939 bylo Polsko napadeno Hitlerovou armádou a tento akt zavdal příčinu k vypuknutí 2. světové války. Zprvu byl postup wehrmachtu bleskový a již po šesti týdnech si Německo své východní sousedy podrobilo. Pro všechny Poláky nastala krutá doba. Německými okupanty byli židovští i nežidovští obyvatelé země považováni za méněcennou pracovní sílu, kterou je možné bezohledně vykořisťovat. Poláci a především obyvatelé bývalého hlavního města se však nikdy nevzdali naděje na odvetu. V roce 1944 byla Třetí říše již značně oslabena boji na východní frontě, v Itálii a nově také v Normandii. V předvečer chystaného povstání proti nenáviděným okupantům doufali Varšavané v pomoc Stalinovy Rudé armády, jejíž postup se však náhle zastavil na březích řeky Visly. Stalin tímto cíleným krokem vynesl ortel smrti nad statisíci Varšavanů. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Film predstavuje príčiny a priebeh Varšavského povstania. Zobrazuje politickú situáciu Poľska v rokoch 1939-1944, ktoré viedli k rozhodnutiu začať bojovať o Varšavu. Dokumnet ukazuje vojnu v meste a útrapy každodenného života jeho obyvateľov. Varšavské povstanie bolo organizované poľskou povstaleckou organizáciou Armiou Krajowou (AK) a vypuklo dňa 1.8.1944. AK odmieta zodpovednosť za vlastné rozhodnutie. Masaker Varšavy bol z hľadiska politického a vojensko strategického špatne vyhodnotenou a pripravenou akciou, vojenský bol zameraný proti Nemcom a politický proti Sovietom. Určite je pravdou, že AK spustila povstanie zámerne čo najskôr, aby zabránila oslobodeniu Varšavy Červenou armádou (ČA). Takže povstanie bolo naplánované tak, aby sa mu pomôcť zo strany ČA podľa možnosti ani nedalo. Takže tragédiu zavinilo predčasné vypuknutie povstania a zlý odhad nemeckých síl. Boje trvali 63 dni a 2. októbra bol vyhlásený mier, 3. októbra o 5:00 vstúpila v platnosti kapitulácia povstalcov, Dôsledky porážky povstania boli pre Poľsko katastrofálne. Počas bojov bolo zničených asi 25 % mestskej zástavby Varšavy a po skončení povstania na zvláštny rozkaz bolo zničených ďalších 35 %. Keďže už počas obranných bojov v septembri 1939 bolo zborených asi 10 % zástavby a 15 % pri povstaní vo varšavskom gete. Na konci vojny bolo v troskách asi 85 % mesta. Straty na poľskej strane boli asi 15 200 mŕtvych, 7 000 nezvestných a asi 5 000 ranených vojakov a 180 000 mŕtvych civilistov.. Na nemeckej strane bolo 17 000 mŕtvych, 6 000 nezvestných a 9 000 zranených. 700 tisíc civilistov bolo po potlačení povstania vyhnaných z Varšavy a úplne boli zničené štruktury Poľského podzemného štátu a Armie Krajowej.. ()
Souhlas s gogo76. Prvních cca 20 minut je letem světem průběh války z pohledu Polska, její exilové vlády a vojska, což je přínosné, tohle se nikde neučí a v žádném jiném dokumentu jsem to neviděl. Po té se mapuje období Varšavského povstání, které trvalo dva měsíce a zemřelo v něm do 200 000 lidí (přesné číslo není známo, zde je udáno 180 000 lidí) a zničeno bylo 90% Varšavy. Nebýt SSSR tak silný a početný, tak by se s nimi nikdo nebavil, ani se nedivím, že USA prosazovala hned v roce 1945 zaútočit na Sovětský svaz i my bychom se měli lépe, škoda... Dále bylo zajímavé, jak tyto části Varšavy fungovali jako městský stát či státy - noviny a jejich distribuce, politické strany, zásobovaní. Opravdu podařený dokument, jen má slabinu co se týče dat - jsou málo udávána, je to sice jen dva měsíce, ale kdo to neví, tak se mu to slije a nebude vědět jak rychle se okolnosti udály. Zvláštní je, že tento dokument oslavující polskou odvahu natočili Francouzi. ()
Varšavské povstání je zde konečně vyloženo pravdivě, byť nejspíš na současnou dobu politicky nekorektně. Je zde ukázáno, jak se na důsledcích Varšavského povstání výrazně podepsal fakt, že se na ně dnes tolik opěvovaní Sověti, prostě vysrali. Slibovali Polákům pomoc a udržovali je tak v naději i když už měli předem naplánované, že počkají, až si to s nimi Němci vyřídí... ()
Úvod, ale kľudne i celý dokument by som pustil žiakom na základných školách. Nám komunisti vtĺkali do hláv, že Poľsko napadlo Nemecko, ale je to iba polovičná pravda. Na rozpútaní vojny má veľký podiel i Rusko, ktoré napadlo Poľsko spolu s Nemeckom a hneď na to sa pustili do Fínov. Samozrejme zbrojili vo veľkom rovnako ako Nemci. Dokument Zomrieť pre Waršavu vzdáva hold obetavým Poliakom, ktorí síce nenávideli Rusov (a nenávidia dodnes) a posmešne ich nazývali "spojencami spojencov" , no s blížiacou sa Červenou armádou akosi očakávali pomoc. Stalin mal však iné plány...Dokument obsahuje množstvo dobového materiálu, pretože sa točilo vo veľkom a ľudia verili v dobrý koniec. Peklo , ktoré prišlo však nečakal nikto. Stalin pred Waršavou zastavil a spokojne sa prizerali ako Nemci likvidujú povstalcov a nakoniec i celú Waršavu. Tú takmer zrovnali zo zemou...Stalinova vychytralá taktika iba potvrdzuje, s akým hajzlom mali do činenia Churchill a Roosevelt. Po "oslobodení" sa i vlády v Poľsku chytili komunisti a vo Waršave až do prevratu nebol žiaden pamätník pre 180 000 padlých...Výborný dokument, po ktorom budete preklínať meno Stalin. 100%. ()
Prvních asi 15 minut se dokument věnuje rekapitulaci základních informací od počátku války. Beznadějné polské pozici mezi dvěma mlýnskými kameny dvou diktatur. Celý zbytek je pak věnován samotnému povstání. Průběhu bojů, reakci Stalina, Hitlera a Churchilla. Hlavní devízou snímku je velké množství filmových záznamů o průběhu bojů přímo z ulic Varšavy. Mnohokrát je připomínán Stalinův zlovolný čin nechat město Hitlerovi napospas. Osobně jsem přesvědčen, že Stalin Poláky bytostně nenáviděl už od vojenského debaklu z roku 1920. Tuhle potupu jim nikdy neodpustil. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama