Potomci lidí

Alfonso Cuaron se od malého čaroděje z Bradavic naučil umění kouzel. Kamera, střih, příběh i herci jsou obětavými mravenci, kteří přenášejí velké mraveniště atmosféry tunelem k divákovi. Tenhle výjimečný postapokalyptický příběh má třetí oko s laserovým viděním i pýthickým darem. Introspekce do autoritativního režimu, totální anarchie a násilí přináší mezi kulkami a krví osamělý paprsek naděje, zázraku zrození. A dětský pláč se zdá jako ten nejkrásnější zvuk na světě. Nesmyslný a zmatený komentář,já vím...9/10 (30.04.2007)

Duo Cuarón & Lubezki složilo obrazovou poemu, která i přes nepříliš bohatý obsah dokáže přinutit k zamyšlení (i s ohledem na křesťanský symbolismus) a zároveň si hlasitě žádá o minimálně jedno extra zhlédnutí, kdy tolik nevnímáte postavy a jen se zaměříte na dokonalou „anti-Blade Runner“ mizanscénu. Single-shot scény jako lesní přepadení, porod či zuřivá pouliční bitva jsou super, ale mě dostaly dva jiné momenty. Mesiáš, který pro lidstvo vždy přináší mír jen do dalšího výstřelu a Ruby Tuesday v podání Franca Battiata nesoucí kruté poselství, že svět už není jako dřív. Je trošku děsivé, jak se depresivní vize P.D.Jamesové a A.Cuaróna začínají zhmotňovat.. (03.04.2018)

No to byla zase blbost... Svět podléhá beznaději a anarchii. Já teda nevim, ale nějak si nedokážu představit, že někdo kvůli tomu, že je neplodnej, prostě začne vraždit, rabovat, dělat bordel, atd... Mně by to teda bylo úplně jedno a jelikož (možná naivně) věřim tomu, že lidi nejsou zvířata, jejichž jedinym cílem je rozmnožit se (teda až na některý etnika), tak předpokládám, že i kdyby taková situace nastala, tak by se celá společnost prostě takhle nezhroutila. Tento film měl zřejmě šokovat tzv. prolifery a breedery, což já rozhodně nejsem. Navíc ten fakt, že najednou jsou všichni neplodný a hotovo, nějak nejsem schopnej brát vážně. Mě teda příběh vůbec nezaujal a bylo mi naprosto ukradený, co se s postavama stane. A ten konec - OMG. V celym filmu jsou tak akorát 2 zajímavý a dobře natočený scény, který to pozvedávaj z úplnýho dna a občas nějakej náznak slušný atmosféry, částečně taky díky použití ruční kamery. Na druhou stranu mě to častý používání ruční kamery občas docela sralo. Nic by se nemělo zase přehánět. Nejvíc ze všeho mě ovšem dostalo, když se tam objevilo to krásně zachovalý CXko, který by v roce 2027 bylo starý asi tak 40-50 let. Vtipný mi pak přišlo, že ta černoška i v oblečení vypadala, že má pivas jak Ruda Pivrnec a nikoho ani nenapadlo, že by mohla bejt těhotná. A pak se svlíkne a Theo na to čumí jak tele na nový vrata. (13.05.2007)

Strhující film dosti reálně zobrazující naši blízkou budoucnost. Svět v roce 2027 - bída, špína, lidé žijí v neutěšených sociálních podmínkách, ale přesto se to od přítomnosti zas až tak diametrálně neliší. Znásobte si dnešní problémy Evropy a dostanete něco, co se prostředí Potomků lidí až nepříjmně podobá. Tento sociální a politický přesah dává filmu jakýsi nesmlouvavý podtón a hlavní dějové lince poskytuje dostatečně pevný základ pro to, aby jí divák mohl brát za reálnou a fakticky důležitou. Kamera se pohybuje pravidelně pár kroků za hlavním hrdinou a v několika scénách přímo vtáhne diváka do dění na obrazovce, takže vy pak probíháte prudkou přestřelkou, autobusem plným skrývajících se ubožáků, polorozbořenou budovou. Všechno to působí nesmírně živě a zároveň depresivně, ke konci světýlko naděje v podobě dítěte ale opravdu funguje tak, jak má. (21.01.2008)

Napúrosto neuvěřitelný film. Zcela bez nadsázky zlomové dílo v historii kinematografie. To, co Válka světů a Let č. 93 načali, Cuarón dovádí k dokonalosti. Chaos a deprese je cítít z každého filmového políčka a hranice mezi realitou a fikcí dalece přesahuje rámec běžného vnímání filmu, jako takvého. Po Potomcích Lidí už žádný film nebude jako dřív. Kdo viděl Potomky, ví, jaké je to "být součástí". V tom filmu působí skutečně úplně všechno, snad krom těch stíhaček. Cliwe Owen je fenomenální! (02.11.2006)