Potomci lidí

Největšími machry tohoto počinu jsou především kameraman a střihač. I když by se dalo o střihači polemizovat. On totiž tolik toho ve filmu neudělal. Všimněte si, že za celý film dojde možná ke třem, možná čtyřem střihům. Ale vlastně, méně někdy znamená více a v tomto filmu tuplem více. Mezi nejzajímavější patří samozřejmě scéna z auta a vlastně i úvodní scéna. Vše se tak odehráva v jednom záběru, že člověk úplně zapomene, že sleduje film. Jaksi ho to vtáhne do dění. Kromě této výborně stylizované kamery a promyšlené synchronizace všech zůčastněných se jedná o hutné sci-fi ze světa, kde se již nerodí děti. Něco podobného lze rovněž nalézt v románu Waltera Tevise Zpěv drozda. Potomci lidí bych bez okolků zařadil mezi top ten sci-fi filmů všech dob. (11.11.2011)

Potomci lidí patří k dílům, jehož mé vlastní představy o něm, zcela překonaly film samotný. Očekávala jsem velkolepý, v hollywoodském stylu natočený snímek, který bude maximálně vystihovat post-apo svět budoucnosti. Jak dalece vzdálené byly mé iluze od zpracování a celkové formy, jíž Children of Men obsahují. Od tak zajímavého námětu jsem doufala, že by se mu mohlo dostat více syrovějšího a propracovanějšího ztvárnění, s jistou pointou či více neočekávanými zvraty. Jenže Alfonso Cuarón se s ním vydal zcela opačným směrem, než jaký možná spousta lidí čekala. Potomci lidí nejsou digitálně, efektně či vizuálně fascinujícím eposem s vysokým rozpočtem. Je to v podstatě snímek, který by se klidně mohl odehrávat v současnosti a Alfonso mu také ponechal tento skutečný "puc" reálií dneška. Kdybyste si nepřečetli, že se jedná o sci-fi, nejspíš by spoustu z Vás při sledování nenapadlo jej tak nazývat, protože kromě onoho námětu neobsahuje zdánlivě nic, čím by vzdálenou budoucnost připomínal. Film disponuje zdařilou temnou atmosférou skomírajícího světa plného anarchie, chaosu, nepokojů a polorozpadlých, opuštěných domů. Hereckému obsazení vévodí jasně Clive Owen. Zapůsobila na mě taktéž kamera, která mi stylově přišla nápaditě povědomá z Cuarónovy Mexické jízdy. Poté jsem zjistila, že ji i zde má na svědomí Emmanuel Lubezki, který působil právě v Mexické jízdě. Potomci lidí možná zklamali v mých představách, ale rozhodně ne ve svém zdařilém a precizním provedení. (26.06.2011)

Je zbytečné psát něco objevného, Potomci lidí totiž mají neuvěřitelný počet komentářů. Za sebe napíšu jen, že vynikající scénu "hold your fire" jsem si po skončení pustil hned několikrát. Britové v poslední době dávají amíkům v Hollywoodu pořádně na prdel, nejdříve Potomci lidí, poté Sunshine.. Chytré sci-fi by Hollywood potřeboval jako sůl, jsem tedy velice zvědav, s čím v příštích pár letech přijdou, prozatím jim britové uštědřili pořádné ko. (27.11.2008)

Duo Cuarón & Lubezki složilo obrazovou poemu, která i přes nepříliš bohatý obsah dokáže přinutit k zamyšlení (i s ohledem na křesťanský symbolismus) a zároveň si hlasitě žádá o minimálně jedno extra zhlédnutí, kdy tolik nevnímáte postavy a jen se zaměříte na dokonalou „anti-Blade Runner“ mizanscénu. Single-shot scény jako lesní přepadení, porod či zuřivá pouliční bitva jsou super, ale mě dostaly dva jiné momenty. Mesiáš, který pro lidstvo vždy přináší mír jen do dalšího výstřelu a Ruby Tuesday v podání Franca Battiata nesoucí kruté poselství, že svět už není jako dřív. Je trošku děsivé, jak se depresivní vize P.D.Jamesové a A.Cuaróna začínají zhmotňovat.. (03.04.2018)

Potomci lidí nejsou dokonalí - tak jako třeba United 93 nebo Clerks 2 - a přesto jsou mnohem zásadnější. Cuarón napsal další kapitolu filmových dějin, když zachytil budoucnost v tak neuvěřitelně živém obrazu, že všechny filmy posledních let o apokalyptických budoucnostech, utopiích, antiutopiích nebo totalitách blednou závistí (což platí i pro tolik velebenou Vendetu, jejíž televiznost a plochost vyniká právě ve srovnání s Potomky). Přitom měl Cuarón mnohem těžší úlohu než řada jeho kolegů - zachytit skutečný svět o dvacet let později (nebo potenciálně "skutečný", jednu ze snadno uvěřitelných verzí). K výzvě však přistoupil bez přetvářky a bez příkras, čímž se vyrýsuje nesmírně děsivá tvář budoucnosti, která přitom vypadá naprosto věrohodně a samozřejmě. Přitom jsou moudře akcentována nejpodstatnější témata dnešní doby (migrace, terorismus...) a do všední reality je zapracována veškerá nelidskost, tyranie i všudypřítomná anarchie. Cuarón navíc předvádí naprosto neuvěřitelné kousky, které vrcholí hlavně ve scénách útoku na auto a průniku skrze válečné pole. Vyniká ruční kamera, parádní triky i herecké výkony, a přesto se neztrácí komplexní filmový dojem a pocit, že jen sledujeme jeden výřez z hroutícího se světa. Zásadní dílo, které by měl vidět každý filmový fanoušek, tím spíš zájemci o střih nebo kameru... A i napodruhé nesmírně inspirující, teď už opravdu "bezchybný" zážitek. Jasný film roku. (11.10.2006)