11'09''01

Zpracování tématu 11. září z různých úhlů pohledu. Jak rasových, tak národnostních! Jedná se o 134 minut působivých záběrů a vizí! Všechny jsou dobré, ale nejvíc mě zaujaly příspěvky Alejandra Gonzáleze Iñárrita (celých 11 minut a 9 sekund mi po zádech běhal mráz), Clauda Lelouche (dechberoucí ztvárnění vztahu mezi hluchoněmou Francouzskou a americkým průvodcem pár minut před onou tragédií) a Seana Penna (důkaz toho, že smrt může dávat jinému život)! Ale každý z příběhů vám řekne něco jiného. Myslím, že tento projekt je velký krok kupředu.. (18.09.2005)

Projekt, na ktorom sa malo vyblázniť 11 rozdielnych režisérov, z rozdielných kultúr a rôznych náboženstiev. Téma : "Teroristický útok na Dvojičky v New Yorku". Každý to podal svojskym spôsobom, z vlastného uhla pohľadu. V Iráne detičky nemali poňatia o tejto katastrofe.... Veď ako aj, keď nepoznajú ani telefón a hodinky vidia len nakreslené na papieri. Alebo Čiľan , žijúci v Londýne , si 11.september spojil s takisto krvavým rovnakým dátumom - zavraždenie prezidenta Allendeho a použil svoj príspevok za obžalobu americkej snahy o ovládnutie celého sveta. Jednotlivé príspevky kvalitatívne kolísali, ale najväčší dojem vo mne zanechala snímka s najmenším počtom obrazového materiálu .... : Alejandro González Ińárritu. To bol príspevok, kvôli ktorému sa oplatilo pozrieť celý film !!! (11.09.2005)

Reagovat filmem na události z 11. září 2001 je nápad s velkým potenciálem. Nicméně samotné provedení už začně pokulhávalo. Z jedenácti docela průměrných příspěvků bych vyzvedla snad jenom ten z Burkini Faso režisérky Idrissy Quedraogo. Ta celou atmosféru odlehčila vtipným příběhem o chlapcích snažících se dopadnout Bin Ládína. Lepším snímkem přispěl ještě Sean Penn či Claude Lelouch. (24.01.2006)

Jedenáct krátkých příběhů od jedenácti režisérů z celého světa, jejichž kvalita značně kolísá. Nebudu hodnotit všechny povídky, protože už si některé z nich nedovedu vybavit - a to právě vypovídá o jejich kvalitě. Určitě mě pobavil úvodní íránský příběh, který situaci značně nadlehčil (v žádném případě ji neznevážil). Dětský argument "Bůh to neudělal, protože nemá letadla" byl naprosto geniální. Dětský pohled použil ještě režisér z Burkiny Faso. Japonská povídka byla obecně o zlu války a k tématu se tedy dostala velkou oklikou, chilská zase využila možnosti a zobrazovala především tragédii vlastního lidu, kterou ale zapříčinili velkým dílem Spojené státy... Absolutně jsem nevěděla, co se děje, když jsem sledovala Ińarritův příspěvek, závěrečná myšlenka vše trochu napravila, ale přesto si myslím, že se mohl "předvést" mnohem víc než jedenáctiminutovou černou, šumící obrazovkou... Největší zážitek ve mně zanechaly povídky dvě - Pennova (USA) a Lelouchova (Francie). Obě vypráví o lásce, obě jsou značně patetické a obě vlastně končí dobře a režiséři v nich předvedli to nejlepší z celého cyklu. Ublížím Pennovi i jiným, ale mnohým zase hodně pomůžu... 3 a ½ * (30.09.2005)

V jedné věci souhlasím s woodym, je to nevyvážený film. Naprosto mne minula část, kterou režíroval Iñárritu, ale Nairova je tak brilantní, že vyváží mexický úsek, který bych bez mrknutí oka hodila do odpadu. Všechny ostatní povídky jsou výborné, byť Imamurovo spojení s 11. zářím mi poněkud uniká, držel se pouze nápovědy o poselství míru. Velmi mě oslovily povídky Loache a Penna, hodně zajímavá je Lelouchova a okouzlující i s přídavkem humoru Ouédraogova část. (06.05.2012)