Skrytá čísla

Píše sa rok 1961 a v tomto prípade sú v hre tri černošky, geniálne matematičky, ktoré sa denne potýkajú s rasizmom a napriek svojmu handicapu bojujú o svoje miesto v spoločnosti, resp v NASA.. Melfiho snímok hraje na istotu, ide do vôd, ktoré sú divácky overené. Príbeh ponúka zdravé sebavedomie černošiek, množstvo scén, ktoré kritizujú spoločnosť a pomery a sú natočené ľudským, mnohokrát dokonca vtipným spôsobom. Navzdory svojej téme a matematickým termínom je film zrozumiteľný a zábavný. Herecké obsadenie je výborné, okrem troch hlavných predstaviteliek má veľmi sympatickú úlohu aj Kevin Costner. (14.02.2017)

Film o rasové segregaci (nejen) v NASA a vesmírných závodech z pohledu USA, přičemž v prvním případě se místy až moc tlačí na pilu a v případě druhém se zase tak trochu klouže po povrchu. Navíc se to děje s řadou různých nepřesností a spíše škodlivých zjednodušení - například kdybych se o téma dříve nezajímal, měl bych ze Skrytých čísel dojem, že výpočtářkami v NASA byly jen černošky, a okamžitě po závěrečných titulcích bych letěl hledat, jestli byl start Johna Glenna skutečně takové napínavé drama, nebo ne. I přes to všechno se ale na film dobře dívá, má krásnou kameru a skvělou hudbu, všechny tři hrdinky jsou fajn a rád jsem zase viděl Kevina Costnera. (23.11.2020)

Snímek vypráví o třech černošských hrdinkách pracujících pro NASA a zároveň se musejí vypořádat s rasovými překážkami tehdejší doby a těžkostmi na pracovišti. V rámci možností se podařilo poutavě cely příběh odvyprávět, i když se v podstatě nejedná o nikterak zajímavou zápletku a větší přínos za mě měly dobové reálie kolem vesmírného programu a jakým způsobem vše kolem fungovalo. Veškeru pozornost na sebe strhává postava Katherine a ostatní dvě hrdinky jsou spíše do počtu a nedostávají tolik prostoru. Řemeslně odvyprávěno životopisné drama, které však úplně nevytrhne ze sedadel, ale určitým pozitivem je fakt, že se film nesnaží tlačit na pilu v rasové otázce a cíleně se podbízet k zisku sošky.......7/10 (13.06.2017)

Místní "erudovaní" kritici opět nezklamali. Rozumím, že jste prvotřídní egoisté zamilovaní do vlastních představ extrémně důležitých filmových kritiků, takže nemůžete chybět se svými irelevantními žvásty ani pod jediným profilem filmu na databázi. Sami si totiž uvědomujete, že kvantita zde vždy znamenala body, které máte za všeobecně povědomou přezdívku, rozhodne ne za originální postřehy k filmům, když jste od sebe schopní vzájemně opsat i zcela zjevné nesmysly. Mantra o oskarovém kalkulu a filmu stvořeném na zakázku po minulém ročníku? V prvních pěti komentářích seřazených podle bodů o tom melete čtyři. Zvláštní, když na filmu samotném se začalo pracovat téměř rok před samotným předáváním cen, které tady jak kolovrátek rozebíráte a děláte na jejich základě naprosto směšné off topic teorie, protože k filmu samotnému nic nemáte, ale chápu, musíte být vidět a udržet si body. Od nesmírných odborníků zpět k samotnému filmu. Jde o dobře napsané a natočené historické drama, které příjemně a umně kombinuje pro Evropana snesitelný sentiment a zároveň zajímavý příběh. Sonda do přešlapujících počátků nejvýznamnější vědecké mise v dosavadní historii lidstva, která je skloubená o osobní dramata zdánlivě nepodstatných článků celého řetězce, které si musí razit cestu přes přirozené i umělé překážky a ani na vteřinu u toho nebudou jejich slzy a naříkání. Jen málo filmů je dnes v tak dobrém smyslu "amerických" jako právě tento. Pár scén sice evokuje filmové přikrášlení ve jménu diváckých emocí, ale o žádné uslzené a kňučivé agitce nemůže být sebemenší řeč. Vlastně je to velmi pokorné a film působí jak z návodu na natočení fungujícího osvětového filmu bez použití agresivního patosu. Stačí mít dobrý scénář, zajímavý příběh (předlohu), kurevsky sympatické herce a ukázat tehdejší reálie a nespravedlnost bez sebelítosti a hroucení postav. Pak natočíte skvělý film i za necelých 30 mega a vše bude působit tak jak má. Mimochodem, kolik ta oskarová zakázka vyhrála Oskarů? Žádný. 80 ℅ (03.03.2017)

Trochu slabší 4*. Docela chápu ten komerční úspěch v zámoří, na Skrytá čísla se totiž strašně příjemně dívá. Nepůsobí prvoplánově, nevnucuje se divákovi, i když je to v podstatě jedno velké klišé a nezobrazuje nic, co bychom už někde neviděli víckrát, ale zkrátka mě film bavil. Někteří budou mít jistě problém s tím, že film pocitově působí (alespoň na mě) mnohem delší než 127 minut a v jistém momentu divákovi dojde, že film už mu nic dalšího než to stejné z první poloviny nenabídne. Takže kdyby se mě někdo zeptal, zda na film do kina jít, nebo ne, odpověděla bych mu jednoduše, že je to prostě fajn film. Nic víc, ale ani nic míň. (11.02.2017)