Skrytá čísla

Klasický antirasistický kýč natočený podle všech pravidel, ale narozdíl od mnoha jiných nepůsobí odpudivým dojmem. Samozřejmě že tu máme pár černých holek, bez kterých by se americký kosmický program zhroutil, několik natvrdlých bělochů i bělošek s hlavou plnou předsudků a nakonec dojde i na plamenné promluvy, po kterých odpovědné hlavy prohlédnou (toalety, soud), ale všechno to působí spíš naivně mile, než aby to rozčilovalo. To je dáno i tím, že režie si udržuje určitý nadhled a své si k tomu řekl i trojlístek Henson-Spencer-Monaé. Ke castingu mám vlastně jen jednu výhradu a totiž obsazení Jima Parsonse. Ono obsadit ho do role jednoho z čelních pracovníků NASA mohlo vypadat jako výborný nápad, ale pořád je to Sheldon a tím zůstal i tady. Na jedno podívání OK, ale nominace na Oscara je pochopitelně úplně mimo. 60% (29.03.2018)

Taky povzbudivy Hallmarkovsky film pre zeny. Ano, film sa obtrie o temy ako je emancipacia zien, rasizmus a segregacia negrov, ale az na jednu vyhrotenu scenu ohladom hajzlov (akoze zachodov) to ma cely cas pohodovu atmosferu bez nejakych na prvy pohlad neriesitelnych konfliktov, ktore by dali hlavnym hrdinkam zabrat. Zakazdym, ked im nejaky biely parchant hodi polena pod nohy, tak hned pridu na riesenie problemu a pomaly ale isto si idu za svojim cielom. Proste pohodicka. Ich rodinne zazemie je tu tiez len do poctu. Nastastie sa vydaril casting, takze tie tri negrice aj ked nie su ziadne krasky, tak su sympaticke. Z casti za to môze aj to, ze dve z nich hraju v mojich oblubenych serialoch. Okrem nich za zmienku stoji uz len Kevin Costner ako klasicky dobrak od kosti, ktory sa v zlomovej vyhrotenej scene s hajzlami zachova samozrejme spravne. A potom ma este vyraznejsiu ulohu Kirsten Dunst ako ta biela mrcha, ktora mozno neciti nenavist k negrom od srdca, ale holt bola tak vychovana. Jim Parsons dokazuje, ze je mimo svojej ulohy z Big Bang Theory nepouzitelny. Vysledkom je taky pohodovy mierne nadpriemerny film, ktory bude na Oscaroch len do poctu. 6/10. (12.02.2017)

Milujem filmy o “inteligencii”, ktorá smeruje určitým, konkrétnym smerom, pričom nie je zneužívaná pre akýsi rádoby plán nulového príbehu, ktorý nemá žiadnu hĺbku. Rasistický podtón v tomto prípade vnímam ako vedľajšie husle, ktoré občas zahrajú na určitú notu, i keď samotná odpoveď na túto otázku, je viac než opodstatnená. Sám za seba - obrovská spokojnosť! (15.02.2018)

Ty bláho, jednou oskarové komisi vynadá černá huba Chris Rock a rok na to tu máme zaděláno na sérii Oskary nominovaných filmů, kde právě Skrytá čísla jsou tím nejlepším, co letošní ročník nabízí. Jedná se totiž o srdceryvný příběh chytrých holek, které pracují v NASA a zároveň mají jediný problém - jsou černé. A jelikož jsou čerstvá šedesátá léta a Amerika vrcholně válčí na studené frontě se Sovětským svazem o prvenství člověka ve vesmíru, máme tu poměrně rasistický podtext, který v tomto filmu vrcholí rozdílnými záchody pro bílé a pro barevné. Příběh je fajn, zpracování taky, ale ty pro-americky zangažované scény kde vedoucí NASA mlátí do cedule "WC, Toilets for colours" byla při pohledu dvaceti bílých kolegů poměrně prvoplánová a nepřišla mi kdovíjak emocionálně parádní. Ono to možná je tím, že vůbec nejsem schopný pochopit, jak daleko Američani dokázali dojít s rasismem a tvrdit, že je to normální. Tak tady to mají a teď to před celým světem zachraňují filmy, o kterých by se mělo po zbytek roku mluvit... (21.02.2017)

Skrytá čísla jsou primitivní film, kde všichni černoši jsou urážlivě banálně dobří, jen běloši mají "výsadu" být komplikované, ambivalentní postavy s nejednoznačnými postoji. Černoši tu opravdu slouží jako pouhý motiv, vůči kterému se bílá společnost má nějak definovat - ale sami jsou většinou pasivní a jen čekají, kdy je bílí konečně ocení (a samozřejmě je to Kevin Costner, kdo hrdinně zařídí černým záchodky, protože hrdinka nebyla za měsíce času schopná nic říct). A pokud něčeho aktivně dosáhnou, tak díky benevolenci bílých postav, se kterými se setkají. Něco jiného je kvalitní drama, které je mírně uměle vybráno jako reprezentant "černé" kinematografie typu Moonlight. Skrytá čísla jsou ale film bílý jak padlý sníh (ostatně bílí jsou prakticky všichni, kdo stáli za kamerou), který leda cynicky a pokrytecky využívá své téma. (26.02.2017)