Režie:
Phillip NoyceScénář:
Christine OlsenKamera:
Christopher DoyleHudba:
Peter GabrielHrají:
David Gulpilil, Kenneth Branagh, Jason Clarke, Deborah Mailman, Richard Carter, Roy Billing, Celine O'Leary, Garry McDonald, Carmel Johnson (více)Obsahy(1)
Filmový příběh je natočen podle skutečné události. Odehrává se v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi "bílými". Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou ... "Policajt přišel a vzal Gracie, Daisy a mne, Molly. A dali nás tam. Do tábora. Řekli, že nemáme mámu. Věděla jsem, že nemají pravdu. Utekly jsme. Byla to dlouhá cesta. Bylo nám jasné, že když najdeme plot, ten RABBIT - PROOF FENCE, že se dostaneme domů." K silně emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (88)
Vlastně na tom až nic tak ohromujícího nebylo, jen že tři domorodé ušmudlané kočičky vytržené "zákonem" z domova, umístěné v jakémsi koncentráku, utekly a podstoupily strastiplnou pouť australskou přírodou (úchvatná kamera) a řízeny jen instinkty mířily (za zvuků Gabrielovy krásné hudby) domů k mámě. Jak řikám, nic ohromujícího, JEN obyčejně hezký film. ()
Další z řady filmů, které jsem vždycky chtěla vidět - líbil se mi název a taky účast Kennetha Branagha, název "Rabbit Proof Fence" je stále v pohodě, Kenneth se občas mihnul obrazem, ale navíc jsem dostala jen rozšíření obzorů - věřte nebo ne, o existenci králičího plotu ani o úřady kontrolovaném míšení ras v Austrálii v letech 1931-70 jsem neměla ponětí, a tím taky končí výčet plusů, přičemž se nemůžu vytasit ani s vyloženými mínusy, možná i bohužel, třeba by s viditelnými chybami nebyl film tak zoufale suchopárný. ()
Nádherný film podle pravdivé události o dlouhé a útrpné cestě tří domorodých dětí-uprchlic zpět domů z tábora na převýchovu míšenců (jež v Austrálii opravdu existovaly a nemilosrdně odebíraly domorodým matkám děti až do sedmdesátých let minulého století). Krásné (a v závěru smutné) na tomto filmu je, že nevypráví o penězích, majetku či jiných malichernostech, ale o skutečných lidech a jejich touze po kořenech.. Co jej řadí mezi skvosty, je výborná hudba Petera Gabriela skládající se především z rytmického dunění a domorodých žalmů. Funguje to perfektně. Kvůli podobným snímkům se vyplatí sledovat současnou kinematografii... ()
MOŽNÝ SPOILER : Opravdu zdrcující film a když si představím, že to byla skutečnost, tak vůbec nechápu, jak něco takového bylo možné. To, jak ty děti odchytávali jako zvěř a v klecích je převáželi do jakýchsi pochybných táborů, je něco neskutečně drastického. Molly má můj obrovský obdiv, že se vzepřela a touha po domově jí pomohla najít tu sílu překonat nemožné. O táborech na převýchovu míšenek, vlastně dětí násilím odtržených od matek jsem nevěděla, ale jsem ráda, že jsem tenhle příběh mohla vidět, protože silně vypovídá (přímo řve) do světa lidí o tom, čeho všeho jsou schopni! ()
Na Noyce velmi slušné, celkově však jen lehounce nad průměrem. Vizuální pojetí filmu je bezpochyby zajímavé, některé pasáže jsou přímo skvělé (únos dětí), ale takový mdlý scénář se standardně charakterizovanými postavami a pomalu ubíhajícím dějem to tlačí hodně dolů. Já osobně podezřívám Noyce, že se svezl na vlně politicky korektních filmů. Emoce zůstaly prakticky netknuty, snad i kvůli averzi vůči záporákům, kteří se tváří tak zle, že by jim i přihláška do Satanova klanu byla málo. ()
Galerie (34)
Photo © 2002 Miramax Films
Zajímavosti (9)
- Dcery Molly se také staly členy ukradené generace poté, co byla Mollly odvezena zpět na River Moore téměř 10 let po jejím útěku. Opět se vydala domů do Jigalongu, tentokrát nesoucí její 18měsíční dceru Annabelle, ale musela opustit svou druhou dceru, čtyřletou Doris. Annabelle byla Molly odebrána v roce 1943. (Macik1982)
- Film měl premiéru v Jigalongu, kde sídlí komunita, do níž se dívky po svém útěku vracely a kde dosud žijí jejich rodiny. Promítalo se venku. (-bad-mad-wolf-)
- Motiv útěku neprovázel jen dění před kamerou. Everlyn Sampi, představitelka Molly, v průběhu natáčení dvakrát uprchla. Jednou byla nalezena v telefonní budce, kde se snažila sehnat lístky do Broomu, města v severozápadní Austrálii. (-bad-mad-wolf-)
Reklama