Stepfordské paničky

Četla jsem knihu a dobře si pamatuju ten nepříjemnej stísňující pocit, co jsem při tom měla. U sledování tohohle zbyl jen ten nepříjemnej. Tohle zpracování zvládá vyobrazit vizuálně Stepford tak, jak byl zřejmě zamýšlenej, zbytek je místo původního sci-fi říznutého hororem obyčejná komedie. Sice tam hraje Kidmanka, kterou mám ráda a Walken, kterýho mám ještě radši, ale zachránit to nemůžou. Co tomu nasadí korunu je ten debilní hollywoodskej konec a navíc zásadní změna motivu a celkový myšlenky knížky, což doteď nemůžu pochopit a nechci pomyslet, jak by se na to tvářil chudák Ira Levin. Zřejmě se jednalo o nějakou tvůrčí invenci či co. Díky bohu, že Rosmary dopadla o dost líp. Kdo četl předlohu a líbila se mu, ať se raději nedívá. (19.03.2011)

Celkom zbytočná druhá adaptácia knižnej predlohy. Oz totiž neponúka žiaden aktualizovaný pohľad na feminizmus, resp. postfeminizmus a jeho balenie látky je príliš nevzrušivé a fádne. Mám dojem, že jediný, kto by možno aj tento scenár dokázal nakrútiť skutočne zžieravým spôsobom, by bol Paul Verhoeven. Paničky tak pôsobia príliš uhladene, akoby ani tá vzbura mužov proti utláčaniu zo strany žien a ich štylizácie do ich úloh vodcov nebola úprimná. Chceli ste byť nami, tak my sme sa rozhodli, že budeme bohmi. Táto myšlienka by si zaslúžila na plátne odvážnejšie prevedenie. (28.12.2015)

Není to žádná bomba, ale dá se na to celkem v klidu dívat. Nicole Kidman tentokráte nedává vyniknout svůj talent ani zdaleka tak výrazně, jako v některých jiných dílech, ale jeden její výraz (když jí její šéfka řekne, ehm, no však vy víte co), kdy na její tváři v několika vteřinách úplně vidíme proměnu jejího vnitřního rozpoložení, tak ten fakt stojí za zmínku. :-) Ira Levin by z tohoto výsledku zfilmování své knihy asi nadšením neskákal, ale je to relativně svěží. (19.09.2005)

No tedy, vážení, já čumím jak blázen. Knihu Stepfordské paničky znám velmi dobře a proto jsem absolutně nechápal, jaký film z ní mohl vzniknout. Abyste to špatně nepochopili, nemám s novým zaměřením téhle adaptace žádný problém, jen jsem to prostě nečekal. Dusná atmosféra a veškeré zajímavé poznatky a myšlenky, které Ira Levin do knihy vložil jsou eliminovány na úkor komediálněji laděnému příběhu. Identita paniček je odhalena až příliš brzy a celý snímek tak čerpá pouze z odlišností mezi robotickými obyvateli a normálním člověkem. Samotná podstata knihy je podána odlehčeně a jednotlivé složky nám tvůrci servírují rovnou pod nos. Snímek postrádá jakoukoli gradaci a nedaří se jej stmelit dohromady. Samozřejmě, v běžné stopáži se tu neustále něco děje, tvůrci dobře zaměřili ladění jednotlivých scén a rozdělili snímek na krátké - a vcelku dobře provázané - segmenty, které jsou různě uspůsobeny, tak aby se neustále něco dělo. Pokud to vezmu hned od začátku, musím se přiznat, že jméno režiséra absolutně ladí k počátečnímu ladění snímku, který má nádech jisté retrospektivy v současné moderní kinematografii. Nebereme-li v potaz jen úvodní titulky, pak je nutné si všimnout zejména hereckému vedení, jednotlivým výrazům hlavních hrdinů a i jednotlivým žertíkům, které jasně plynou z minulosti a zároveň docela překvapivě nepůsobí vzhledem k modernosti vůbec jako pěst na oko. Stepford je příjemný, přesně jak se zmiňuje Claire Wellingtonová, jedná se o městečko, které zůstalo uvězněno v minulosti. Tohle autoři zvládli na jedničku a knihu jsem opravdu z jednotlivých propriet cítil. Snímek celkově postrádá pevný scénář, který sice dodal několik velmi dobrých vtípků, ale zároveň staví na trapném kýči a pouze minimální invenci. Kupříkladu taková postava Roger, jedná se o typický obraz homosexuála, se všemi těmi zženštilými rysy, tady jsem opravdu rád za Rogera Barta, který roli ztvárnil opravdu neskutečným způsobem a byla radost se na něj dívat. Scénář však ostatním nedává příliš prostoru a většina známějších tváří /Kidman, Walken/ zaniká utopených ve vlastní roli. Významnou chybou je obsazení Matthewa Brodericka do hlavní role, tomuhle herci totiž chybí všechno, co by tahoun filmu měl mít, je absolutně nevýrazný a jistým způsobem nedává filmu možnost více vyniknout. Scénář má však i své klady, například jasné vyprofilování rozdílů mezi paničkami a muži, názory na ideální život a díky rychlému ději i tempo. Pokud by se příběh zdržoval na jistými motivy stejně jako kniha, stal by se absolutně nudný a pochybuji, že by se na něj dalo vůbec dívat. Takhle je jistým způsobem snesitelný a nebudu mít problém jej za jistou dobu zhlédnout znovu. Frank Oz tápe a já těž, neboť nevím jak film ohodnotit. Není to nejhorší, nenudil jsem se, ale zároveň jsem měl pocit, že je celý film za výlohou a nedokáže mě pustit ke svému jádru. Za tuto odtažitost nakonec hodnotím slabším průměrem. "Muži, ovládněte své ženy!" [TOP 19/6 67%] (13.05.2007)

Frank Oz je velmi zrádný režisér, na jedné straně má ve své filmografii některé aspoň místy zábavné záležitosti jako je Malý krámek hrůz nebo Svatba naruby, na druhé straně pak zoufale nevtipný Trhák pana Bowfingera. Stepfordské paničky bohužel patří do té druhé skupiny. Neznát předlohu je v tomto případě výhodou, protože jinak by jste se akorát celou dobu podivovali, jak dokonalý paskvil může neobratným adaptováním vzniknout. Režisérovi bych doporučil, aby do svých filmů už přestal otravně cpát svou sexuální orientaci, Kidmanová je jako už tradičně úchvatná, komediální poloha jí sedí a sluší, o tom šíleném stepfordském účesu ani nemluvě. (05.03.2005)