Reklama

Reklama

Exil

(festivalový název)
Kambodža, 2016, 78 min

Režie:

Rithy Panh

Kamera:

Rithy Panh

Hudba:

Marc Marder

Hrají:

Randal Douc (vypravěč)
(další profese)

Obsahy(1)

Po filmu Chybějící obraz se kambodžský tvůrce Rithy Panh vrátil k úvahám o revoluci, kterou zažil v rodné zemi, ale také o tom, co představuje exil. Kombinací archivních filmů a fotografií z doby vlády Pol Pota, pečlivě vybraných obrazů a komentáře, v němž se nově napsané texty mísí s citáty, například z Mao Ce-tunga či Robespierra, vytvořil další velmi osobní dokumentární film, abstraktnější než ten předchozí. Materiál čerpal nejen z historických pramenů, ale především z rodinných fotografií a množství předmětů, jež sám vlastní nebo je našel v exilu. Obrazy, zařízení, staré gramofonové desky, ale hlavně snímky nedojedených večeří, jež zůstaly po násilně evakuovaných lidech v den, kdy se v dubnu 1975 zmocnili v Kambodži vlády Rudí Khmerové, evokují v mysli film Alaina Resnaise Noc a mlha. Podobným varováním je poetický esej Rithyho Panha o další státem organizované masové vraždě. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (6)

kaku108 

všechny recenze uživatele

Kdo by čekal od filmu o Rudé revoluci v Kambodži explicitní záběry či rychlý spád, velmi by se spletl. Exil neobsahuje žádné válečné či krvavé scény a namísto toho jen náznakem poukazuje na neštěstí, které zemi potkalo. Hlavní roli v něm hrají symboly, zpravidla rozmístěné v jednopokojové chýši, kterou kamera zabírá převážně z jednoho místa. V ní je postava režiséra, někdy v pohybu, jindy statická. "Obrazy" chýše jsou tu a tam protkány dobovými záběry. Všechno, co divák vidí, doprovází verše, citáty či jiné myšlenky, které jako by promlouvaly z autorovy duše. Exil je bez pochyby film, který má co říci, není však jisté, zda českému divákovi. Vysoká míra abstrakce není příliš srozumitelná pro někoho, kdo podobné utrpení nezažil, a kdo tak může na filmu zhodnotit spíše jen uměleckou stránku, než pochopit skutečnou hodnotu Panhovy výpovědi. ()

nineweh 

všechny recenze uživatele

Škoda, že je k filmu potřeba hlubší znalost kontextu, Kambodži, tamního režimu a dějin, situace, která v zemi panuje. Jinak je to vizuálně výborné, ale lehce básnivý voice-over mi k obrazům neseděl a nechápala jsem ho. Nejvíce se člověka dotknou ty opravdu osobní věci, třeba vzpomínky na matku. ()

Reklama

humanbeing 

všechny recenze uživatele

Asi jen pro vyvolené, jinak nekoukatelné. Pomalé, naivní, ale svoje kouzlo to má. Jen bych se obešel bez scén, kde protagonista opéká krysu, kterou poté sní a škrtí slepici půl minuty. Na Prima Zoom jsem viděl daleko lepší dokumenty. ()

sahe 

všechny recenze uživatele

Pokud se na film podíváte z hlediska děje, příběhu, tak tam vlastně asi nic neuvidíte. Historie této země je nám relativně vzdálená a tak nejspíše českému divákovi nic neřekne. Žádná akce, pouhé verše, myšlenky, občas opravdu nahodile řečené. Co se týče záběrů, střihu a jak je film provedený, tak bych řekla, že dokázal ukázat tolik věcí (myšlenek) z pouhého záběru na chýši, že aspoň na hvězdičku to má. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Barevný film sledující mladíka v chýši připravujícího si jídlo z čeho se dá a také předměry denní potřeby a vybavujícího si sebe jako dítěte a svou matku z fotografie, především však černobílé záběry prostých nosičů hlíny a jiných otrockých pracía za zvuků internacionály, citátů Maa a rudých knížek. Vidíme také zaprášené rekvírované potřeny jako psací stroje, hodiny, kola, kufry, příbory, radiomagnetofon aj, opuštěné jídlo vyhnaných lidí. K tomu zní komentář přemýšlejícího autora nad osudem země a lidí se zvuky hudby.... Reflexivní film par excellence.(max.70%) ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama