Ohnivé ulice

Tak jako "Válečníkům" musím dát opět čtyři a půl. Další skvěle stylizovaná FILMOVÁ podívaná, rock-and-roll-ový western pro labužníky... Mám opravdu rád tyhle dva Hillovy filmy, tyhle navenek plytké a absurdní story - s vycizelovaně špinavými exteriéry, upocenými chlapeckými těly, chlapáckými babami, místy nemístnými dialogy a prostě neuchopitelnou ATMOSFÉROU, filmy, které si nehrají na nic víc než jsou, protože jsou hlavně výbornou stylovou filmařinou... V tomhle případku i s vynikající hudbou pod nadvládou (gangu ;-) Ry Coodera, která místy doslova zaplňuje obrazy (nebo možná i naopak - fascinuje mě to souznění) a jak to nakonec říkal Mru Fishovi ten starej světlař Walda z Richmondskýho theátru: ..."...jo ať žije rocknroll...". . . . Je po bitvě, férovka opět zvítězila nad silou a tupostí, Ellen Aim and Attackers rozjíždí nové turné s těmi príma kluky černými, co konečně se na ně štěstí usmálo - a naši milí hrdinové odjíždí pod rezavými mosty metra v kradeném a nádherném a rudém citycruiseru kamsi v dál, aspoň za roh té špinavé ohnivé ulice... Jojo, tuhle lahůdku si jako fajnšmekr klidně občas pustit můžu - a zaorouhlit musím - takže za pět a rád... :-) (27.12.2005)

Děj je ultra mega jednoduchej, dal by se shrnout v pár větách. A i k hercům bych měl dost výhrad: Michael Paré se může snažit jak chce, ale žádnej akční hrdina to prostě není. Diane Laneovej jsem taky ani na chvíli neuvěřil, že je popová hvězda. Rick Morranis asi měl bejt otravnej/vtipnej, bohužel je jen otravnej. A Amy Madiganová ze sebe dělá mužatku, navíc je šeredná, tudíž nesympatická. Jenže film obsahuje osmdesátkovou atmosféru, je přímo její esencí. To je obrovskej klad, vzhledem k tomu, že mám pro akční filmy z osmdesátejch let slabost. Tehdá prostě amíci uměli dělat trashový filmy. I přes řiďoučkej děj plnej nelogičností mě tohle nefalšovaný béčko uteklo jako voda. Jen mě hodně štve, že jsem to neviděl někdy na začátku devadesátých let, to by pro mě teď byl kult jak sviňa. Úvodní a závěrečná písnička nemá chybu. (18.06.2010)

Nejlepší na celém filmu jsou zpívané pasáže a samotné písničky, což je docela úlet na to, že jde o akční kousek. Samozřejmě nesmí chybět romantika – no zas na druhou stranu na mladou Diane Lane se pěkně dívalo, já tuhle herečku v mládí žral. Michael Paré se svými kšandami se snažil co mu scénář dovolil, bohužel se tu viditelně snažili tvůrci dost šlapat na brzdu, takže nějak moc násilí tu neuvidíme. Pár pěstních soubojů, nějaká ta střelba, výbuchy aut a motorek a finální souboj s kladivy – to je ovšem vše. Trošku chabé a nezachrání to ani šílený Willem Dafoe v latexu, ani ta striptérka na baru, co z ní byli všichni motorkáři totálně v prdeli (no vlastně kvůli její prdelce). Při pohledu na ty účesy jsem si taky hned vzpomněl na Pomádu…Škoda, že tu víc prostoru nedostala Amy Madigan, její postava alespoň nešla pro ránu a tvrdá slova daleko, bohužel kromě záchranné akce moc prostoru nedostala…Co se kvality filmu týče, tak podprůměrná záležitost, jednu hvězdu navíc dám za úvodní písničku a Diane Lane. 50% (19.02.2022)

Ohnivé ulice zčásti připomínají post apokalyptickou Pomádu a zčásti western odehrávající se ve velkoměstě. Příběhem a hudbou jde ovšem o typickou osmdesátkovou mlátičku. Výprava je zkrátka parádní a sama se postarala o celou atmosféru. Bylo to potřeba, protože nikdo ze zúčastněných (čestnou výjimkou je Willem Dafoe) nepředvedl žádný zázračný výkon a o scénář se opřít nemohli. Fanoušci Waltera Hilla nebo Johna Carpentera ale zklamáni nebudou. (29.07.2016)

Šakalí léta z kuchyně Waltera Hilla… Ohně, kotlety, motorky, kšandy, místy raketový střih a hlavně setsakramentská nuda. Už jen chybělo, aby si Willem Dafoe s fasádou stálého hosta Modré ústřice rozepnul poklopec na svých kožených montérkách a zapěl hezounovi akčních filmů 80.let Michaelu jablečnému Pyré hitovku I.Hlase: „Na kolena, na kolena, na kolena, jé, jé, jé…" (17.01.2011)