Kameňák

Zdeněk Troška a jeho humor, který by tak rád byl vtipný, ale prostě se mu to nedaří. Když jsem ještě býval malý kluk, tak se mi film docela zamlouval. Fajn nápad s modrou vodou a místo dialogů herci předčítají sbírku velmi špatných vtipů, z nichž je vtipný přibližně 1 z 20. V pokročilejším věku jsem film neviděl a ani po tom netoužím, takže nemohu říct, zda by se mi film líbil i nyní. Přesto se nezbavím přesvědčení, že mezi 300 nejhoršími filmy nemá tento kousek co pohledávat. Zřejmě zde hodnotí příliš mnoho homofóbních jedinců, kteří se přes Zdendovu homosexualitu prostě nedovedou přenést. Zkrátka je to jednoduchá sračka. Je naprosto zcestné film s čímkoli srovnávat, či se v něm snažit cokoli geniálního vidět. Za sebe dávám 3*. (09.05.2013)

Ve věcech má být rovnováha. Této zemi prezidentoval Masaryk, ale taky vrah Gottwald. Dali jsme hudbě Karla Gotta, ale taky třeba Leoše Mareše. Tento národ dal světu Miloše Formana, ale taky třeba pana Trošku, našeho malého českého Eda Wooda. Je možné, že časem jeho kameňákovská série podobně zkultovní, jako Vesmírný plán č.9 a ostatní mistrova díla. Přesto mám neodbytný pocit, že kdyby se pan Troška v mládí dal třeba na popeláře, byl by tomuto národu podstatně užitečnější. (05.07.2006)

Kameňák se stal pro mě synonymem nevkusu, omezenosti a pocitů na zvracení. Za to dokoukání až do konce jsem měla dostat nějakou cenu. Vzhledem k tomu, že se nepovažuju za intelektuála, ale celkem normálního člověka, mi teda nejde na rozum, proč mě to nepobavilo a dokonce pro to ani nemám pochopení. Jen si v duchu počítám do deseti, když někdo ze známejch "zacituje". Slunce seno ještě mělo sem tam realativní úroveň buranský zábavy, ale tohle už je paskvil nejvyšší možný míry. Všichni ty herci, co se tam zjevili, by si měli do mozku udělat černej puntík. Jeden z nejhorších českejch filmů vůbec, jeden z mála, u kterýho bych si z celýho srdce přála, aby nějakej anarchista šel, spálil všechny kopie a zbavil nás toho jednou pro vždy... (18.05.2011)

Vtipy je potřeba umět vyprávět, a o jejich hraní to platí dvojnásobně. Pokud chcete vidět jak se to MÁ dělat, doporučuji sehnat si cyklus "Uctivá Poklona, Pane Kohn!". Jinak tohle dílko, které rozhodně nezachrání těch pár dobrých podání od Josefa Laufera (shodou okolností také židovské vtipy), sledujte maximálně ve stavu hlubokého zoufalství, a jenom v případě, že za to nebudete muset přímo dát ani korunu. Tohle zkrátka má s filmem společné jenom to, že se to natáčelo na film. (09.06.2005)

Co dodat k vítěznému filmu 25. festivalu české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu z Nového Města nad Metují? Snad tolik, že se divácké preference mění v průběhu času jako májové počasí. Zdeněk Troška si zřejmě potřeboval odpočinout po náročné anabázi s Andělskou tváří a naplánoval si další klasické jihočeské letní natáčení s partou svých blízkých. Z dnešního pohledu překvapí přemíra vtipů a prostředí, které další pokračování Kameňáků už odmítlo. Pořád ještě se tu vzpomíná na socialismus, erotický noční podnik financuje židovská rodinka, zdegenerovaná šlechta jakoby vypadla z úplně jiného žánru a stejně tak místní klášter. Příšerný zážitek už to byl tehdy, zpětně bych to označila jako dojezd devadesátkových omylů, kam spadají všechny ty restituční komedie a blbiny oceněné Plyšovým lvem. (25.04.2024)