Její zpověď

Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A (26.09.2009)

S britskou epizódou Hitchcockových filmov mám (zatiaľ až na film 'The 39 Steps') pomerne problém. Filmu bol výrazne odlišný v scénach, ktoré boli točené ešte s plánom natočiť nemý film, a v naopak scény, v ktorých dostalo prvýkrát v britskom filme priestor hovorené slovo. Zjavný chaos musel nastať aj na počas natáčania, ako poľahčujúce okolnsoti to však brať nemienim. Hluchých miest je medzi hlavnými bodmi, ktoré vytvárajú atmosféru napätia, príliš veľa, aby si Sir Hitch dovolil naťahovať film až takmer na hodinu a pol. Motív a zápletka filmu sú pomerne strohé, no efektné a dej plynie naozaj slušným tempom, Hitchcock nezaprel niekoľko originálnych nápadov a ja zas nezapieram celkom príjemný dojem. 70%. (14.05.2009)

Velice dobře natočené, plné zvratů i kameramanských pochoutek, ale něco málo mi k dokonalosti chybělo. Než začnu chválit, tak zkusím sepsat ona negativa. Za prvé vůbec nechápu, proč ta holka k malíři šla? Má Franka, občas se pohádají, a tak si hned začne dávat rande s někým jiným? Odkud ho znala, z krámu? Už to by nedávalo logiku, protože by dotyčného znali i rodiče a upovídaná sousedka a nejspíš i Frank. Chtěla si nechat udělat portrét? Nebo co čekala, když v noci šla sama k chlapovi do bytu? A Frank se jí nezeptá, co u malíře dělala a proč tam byla? Ostatně, teatrální herectví zde rovněž najdeme, převážně u hlavních postav - přitom třeba rodiče dívky jsou skvěle civilní. Co se mi líbilo, byla práce s rekvizitami (rukavice), vyděračem (který zpočátku není vidět, takže jeho nástup na scénu je o to "šarmantnější"), a samozřejmě s kamerou a výstavbou scén. Stín na malířově tváři před tím, než se na dívku vrhne, stín mříže za dívkou, když se rozhodne se jít udat, využití britského muzea a jeho prostor, záběry schodů, klavírní motiv, jenž dostává zlověstný nádech, originálně natočená vražda v sebeobraně, motiv nože (koktejl bar, tlachalka u snídaně), a samozřejmě v 10. minutě potěší cameo samotného režiséra, jemuž dítě v metru nedá pokoj. Nechybí zde i vtipné scény a dialogy ("Nejsem žádná drbna"). (31.08.2016)

Je fakt, že postavy se občas chovají podle pravítka, ačkoliv jejich motivace je, hm,... řekněme diskutabilní. Ale kdo by to sakra řešil! Píše se rok 1929, obraz si konečně podává ruku se zvukem a Hitch pokládá setsakramentsky pevné základy žánru. Jen jedna věc mi nejde do hlavy - v onen kritický okamžik, kdy hlavní hrdinka zkontroluje kuchyňákem obsah vnitřností vilného chlíváka, neulpí na čepeli nebo jejím sněhobílém negližé jediná kapka malinovky... Že by mistrova nepozornost!? Nebo snad úlitba tehdejšímu nepříliš otrlému diváctvu...? (26.07.2010)

Majster, nemajster, z hrušky dolu. Nebavil ma tento film, aj keď rešpektujem dobu nakrútenia, videl som v ňom prvky Hitchcockovho umenia, ktoré sa rozvinuli v jeho neskorších prvkoch, využitie predností nemého filmu v prechodnom období atď. Podstatné však je, že nie som kunsthistorik a na filmy z akéhokoľvek obdobia sa pozerám súčasnými očami. Videl som množstvo filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakom období alebo dokonca omnoho skôr a nemalému počtu z nich ponechávam vysoké hodnotenie. Ale Její zpověď medzi ne nebude patriť. (21.02.2018)