Dodatek

Souzní s předsudkem, že filmy, které připomínají možnost vyjadřovat se prostřednictvím média o niterných záležitostech, přicházejí od severních sousedů. A jsou k věci. Polská kinematografie na rozdíl od té české nepřišla po změně poměrů v devadesátých letech o svá vývozní témata - vztah k duchovnosti a tázání se po východiscích existence. Alespoň někteří matadoři tak nadále činí bez nutkání omlouvat je jako archaické či passé. Zanussi a spol. (především věrohodně rozpolcený Paweł Okraska a Zanussiho kmenový Zbigniew Zapasiewicz coby stoický mentor) si za úspěch, s jakým podávají zápas hlavního hrdiny i divákům, kteří nemají ani zbla mystické zkušenosti, zaslouží obdiv od první scény, kdy nalomený a zbitý sám sebou opouští hlavní hrdina zdi kláštera. Jeho duchovní zápas kouzlem autenticity odbourává veškerou exotičnost, jíž by měl příběh na bezvěrce nejspíš působit a je prostě mementem skutečné existenciální volby. Zanussi ve svém pozdním sběru nemá takovou sílu jako v šedesátých letech a krátce po nich, ale snad zázrakem shůry nepřestává být relevantní. Ohavně tak působí jen povrcní detaily - třeba devadesátkově vyhlížející reálie nebo načrtnuté zvláštní představy o poměrech drogové scény, do níž třiašedesátiletý pán Zanussi už prostě moc nevidí. Kdyby nic jiného, pozoruhodný doklad prodloužené umělecké životnosti. (26.02.2016)

Ach ty polské >neklidy< ... :-) . . . Tak ještě, že JIM (Polákům) V NICH (v těch jejich věčných neklidech) PŘEBÝVÁ ta VÍRA. I když někdy jenom s dodaným prezervativem... ;-) . . . Každopádně se jednou za čas raději podívám na >nudného< Zanussiho, než na >zábavného< Hřebejka. Proše pana... - - - - - (Poprvé viděno 3.9.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 4.9.2008) (04.09.2008)

Nevím, zda film Život jako smrtelná nemoc přenášená pohlavní cestou nějaký dodatek vůbec potřeboval. A i kdyby, tak tyhle zmatky studenta potácejícího se mezi Bohem a medicínou to nebyly. Navíc je zde celá řada mnohaminutových scén převzatých ze zmiňovaného filmu. Není to vyloženě špatné, jen to nemuselo být vůbec. (02.01.2009)

Zajímavé doplnění k filmu Život jako smrtelný choroba přenášená pohlavní cestou, se kterým se prolíná. Jen nejde o umírání, ale o hledání svého místa v životě. Medik Filip (Pawel Okraska) je přesvědčen,jako většina lidí, o své vyjímečnosti a předurčení. V tomto případě ve jménu křesťanství a boha, ale život ho láká zejména v podobě dívky Hanky (Monika Krzywkowska). A tak se u něj střídají pocity vyjímečnosti a předurčenosti, pochybnosti, touze po experimentování, pocity viny a touhy po trpitelské smrti. Až pod vlivem starého známého doktora Berga (Zbigniew Zapasiewicz), svého bratra Andrzeje (Karol Urbanski) a neskonalé trpělivosti Hanky (přitom ženy jsou tak netrpělivé v jakýchkoliv otázkách týkajících se partnerských vztahů) "pochopí", že tím pravým kořením je prostý život. Dalo by se to shrnout do definice, že jde o hledání smyslu života, ale život zřejmě nemá hlubší smysl. Jakákoliv víra je berličkou, která dává pozlátko smyslu. Navíc prostý život v době tržního kapitalismu, či jakéhokoliv diktátorského režimu se často mění spíše jen v prostý boj o holý život. A pak už nejde o život, ale o přežívání. I když je to jen jeden z úhlů pohledu na cestu, hledání a nalezení této cesty. Neboť ve své podstatě je každý člověk sám, a budiž obdivován ten, u koho to tak není. Duševní pátrání je to nejtěžší, co se může člověku přihodit. Možná by bylo milejší býti prostého rozumu a dokázat brát vše tak jak to je, a ještě se z toho radovat. (22.07.2010)

Suplement je takovým doplňkem filmu „Zycie jako smiertelna choroba przenoszona droga plciowa“ . Mnoho situací je převzatých, jen z vedlejší role se stala hlavní a naopak. Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco „Zycie ….“ je o umírání „Suplement“ je o žití, o místě v životě. Jenže dilema hlavního hrdiny pochopit nedokážu ( a myslím si, že žádný ateista), ale ani JEMU vlastně moc nerozumím. „ Lékař musí být v každé chvíli připraven být přítomen úmrtí. Stejně jako kněz. A já to nedokážu snášet. Mě to strašně ničí“. Potom to jeho rozhodování opravdu nechápu. Samostatně film (podle mě) ocení nejspíš jen divák z bigotního Polska, ovšem jako doplněk k filmu „Zycie …..“ to není špatné. (11.11.2006)