Okno do dvora

Síce nie dokonalé, ale výborne nakrútené. Budovanie a gradáciu napätia a jemný čierny humor Hitchcock tradične doplnil skvelým castingom na čele s Jamesom Stewartom a krásnou Grace Kelly. Dlho je film až príliš pozvoľní a zadržiava Pandorinu skrinku s klaustrofobickým napätím (čo je azda najvážnejší zápor filmu), ale finále je famózne. (13.04.2010)

Je zbytečné psát o tom, v čem je tento originánlní Hitchcockův thriller skvělý. Spíše bych chtěl upozornit na jeho největší slabinu, kterou je podle mě hudba. Tentokrát se pera chopil Franz Waxman a jeho kompizce se skutečně hodí do prostředí, v němž se film odehrává, ovšem nehodí se k samotnému příběhu. Velká škoda, že si tehdy taktovkou nezamával Hitchcockův dvorní skladatel Bernard Herrmann. Schválně jsem si zkusil pustit skladbu Temptation z Herrmannova Psycha k jedné ze scén, kdy se hlavní hrdina v noci dívá dalekohledem do "onoho" bytu, a atmosféra byla opravdu mrazivější. (07.06.2004)

Chytré, vtipné, k zbláznění zábavné a napínavé, do detailu promyšlené - prostě jeden z nejlepších filmů nejen samotného Hiche, ale filmů vůbec. Ani po x-tém zhlédnutí mě nepřestává fascinovat. Doufám, že Okno brzo vyjde i na BD. Vedle Vertiga a Na sever severzápadní linkou můj nejoblíbenější Hitchcock. P.S. Kdo by nechtěl být na místě Jamese Stewarta a nechat se nahánět krásnou a akční Grace Kelly do chomoutu? Ach. (07.04.2010)

Narazila na absolutnu spicku ci uz hereckeho alebo rezijneho predstavenia. A to prosim pekne u 55 rokov stareho filmu!!! Neuveritelne. To bola teda fantazia, vazeni... A Grace Kelly bola fakt kus nadhernej zenskej. A Thelma Ritter ako Stella? Perfektne stvarnena postava, s uzasnymi hlaskami a zmyslom pre humor. Vobec by mi nevadilo, keby malo Okno do dvora este dalsie 3 hodiny. Uzasne sa na to pozeralo... Skvele! (Videne 23.9.2009) (23.09.2009)

(1001) Ty neustálé zatmívačky! Příliš okaté ukončení obrazu, příliš málo času na rozeznění pocitu. Nad pohyblivými rozhledy z okna se pousměji, ale chybí mi gradace, napětí, nějaké odlišení od formálního cvičení. Když jsem viděla, že Grace Kelly hrdinu políbila rty natřenými výraznou rudou rtěnkou a na jeho tváři po nich nezůstaly žádné stopy, tak jsem se musela zabavit představou, že její figuru nikdo jiný než hlavní hrdina nevidí a že je to duch, který ho pomáhá strážit před pocitem bezmoci poté, co se jeho naivní pohled na dobrodružný svět z odstupu přes foťák začal hroutit, a co si uvědomil, že je malý chlapeček uvězněný v těle starého muže, po jehož smrti se na světě nic nezmění. Jimmy Stewart je totiž ve své roli velmi úsměvný a v jeho klatě modrých očích mi chybí jiskra inteligence nebo nějaké vědomé přítomnosti. Kdyby se tak tvůrci nezaobírali zaváděním tekoucí vody do všech fiktivních studiových bytů a raději se soustředili na to, aby ten vesmír vypadal skutečný i na plátně. (16.03.2015)