Okno do dvora

.... a pak hlavní (negativní) postava pohlédla tím nejděsivějším pohledem směrem k Stewartovi, který držel v rozklepané ruce dalekohled a já (člověk, který se rozpadá na kusy v podobných situacích) hledám svůj dech, kterej je momentálně někde v koutě a ječí hrůzou. Nechápu to. Střih. Tma, klapání bot na chodbě a následnej stín pod prahem dvěří, který značí, že tady půjde za chvíli do tuhýho. ŠLO. Hitchcock saje z diváka všechnu energii, aby ji vzápětí vhodil zpět v podobě velkýho a v té chvíli naprosto oprávněnýho: "Ufff!". Jak jsem říkal, nechápu jak to, že Alfred skoro celý film táhá za nitky úplně v poklidu. Nemůže nastat nic, co byste nečekali, říkáte si. Pak příjde perfektní facka, která vás probere a utvrdí v tom, že v Alfredovo filmech člověk nikdy neví a mlčíte. Zpocenej a totálně vysátej odcházím do sprchy, abych si nakonec film přehrál v hlavě ještě jednou a utvrdil se v tom, že Hitch je obchodník s hrůzou! Takhle se to dělá, páni režiséři... (15.02.2009)

Mistr napětí Alfred Hitchcock mě nechal opět na židli přikovaného (bez pohledu na hodinky ani minutu). Režie byla vynikající, kamera ZAOSTŘENÁ a scénář byl sofistikovaně promyšlený - jak jen to ten Hitchcock dělá? Obrovská poklona co dokázal stvořit v období 50. let. Po shlédnutí PSYCHO jsem narazil na opět prvotřídní filmařinu. James Stewart je perfektní a tohle zahrál na jedničku - Grace Kelly pasovala výborně a dodávala romantiku, co Alfred v thrillerovém žánru umí. (12.02.2012)

Náš privát s Peťanem na škole měl také okna do dvora. Když nás po prvním měsíci sousedi přestali zdravit a domácí mě jednou přivítal slovy "včera jsem tě tu viděl s tou malou", nabyli jsme přesvědčení, že celá pavlač zřejmě trénuje na olympiádu ve šmírování. Podle nás by v soutěži družstev neměla konkurenci. Začali jsme zbrojit smíšeným pěveckým čtyřhlasem, který zkoušel výhradně po půlnoci při otevřených oknech, do programu každé návštěvy zavedli povinnou promenádu po balkoně v negližé, velmi oblíbené se staly noční golfové turnaje, přímé přenosy nočních přenosů z NHL a zakončení proběhlo ve slavnostním duchu na samotném dvorku, kde jsme kompletní domov důchodců málem vykouřili při nevinném grilování. Nakonec se to všechno obešlo bez vraždění, ale já teď už zatraceně dobře vím, jak důležité jsou k životu závěsy. (06.02.2013)

Okno do dvora patří k Hitchcockovým vrcholům. Jak kdosi řekl, je krásnou ukázkou většiny Hitchových témat a téměř všech jeho stylistických postupů (co se týká práce s kamerou, střihem, budování napětí, omezenosti vyprávění atd.). Grace Kellyová je nádherná, Jimmy Stewart úžasně lidský, oba to herecky válejí... Okno není možná tak monstrózně atmosferické jako Vertigo, je zase na druhou stranu lidštější, jaksi bližší a rozhodně jde o čistší thriller. Snad nejlepší film pro seznámení se s Mistrem. 90% (29.08.2006)

Výhled z jednoho okna vystačí Alfredu Hitchcockovi k natočení vynikajícího krimi thrilleru, v němž není nouze ani o vedlejší trochu romantickou linii mezi fotografem Jeffem a jeho přítelkyní Kelly. Příběh má od samého začátku výbornou atmosféru, objevují se zde i úsměvné scény a zní příjemná hudba. V kombinaci se znamenitými herci jako je James Stewart či Grace Kelly pak můžeme z tohoto snímku mít opravdový zážitek. Atmosféra zde pomalu houstne, jak je to u Hitchcocka typické, a posledních několik minut je skutečný nervák. Pád z okna sice působil lacině, ovšem to omlouvá rok vzniku. Pro mě v tomto případě neexistuje jiné hodnocení než plné. (17.01.2012)