Gilmorova děvčata: Rok v životě

Príliš ukecané. A polovica tých dialógov a monológov ma nebavila, akoby to chcelo byť nasilu cool. A príbeh okolo samotnej Rory ma bohužiaľ vôbec nezaujímal. Lenže malo to aj momenty, ktoré vás vrátili do tých starých čias a skvelého Luka. Pre mňa menšie sklamanie. Project 52 Films by Women (01.01.2017)

Přiznávám, jsem zaujatý, seriál a jeho reprízy sleduji přes dvanáct let. Úroveň jednotlivých epizod osmé řady rostla v čase, nejzdařilejší díl, po mém soudu, spatřuji v Podzimu. Krásné, důstojné, dojemné, poslední čtyři slova vyrazila dech, troufám si tvrdit, že málokdo z nás je očekával. Děkuji tvůrcům za úžasné chvíle, které jsem mohl u tohoto díla strávit. Kousek z něj budu nosit neustále v sobě. (23.12.2016)

Optimistický scénář: Píše se rok 2016, Rory dělá šéfredaktorku New York Gazette (bývalé New York Times, přejmenováno poté, co Stars Hollow bylo zvoleno jako hlavní město USA), stíhá vztah s Loganem, Jessem i Deanem zároveň (musíme přeci nějako uspokojit shipperky, že ano?), Lorelai nyní šéfuje Hiltonu a její manžel Luke stále vlastní bistro, to má nyní ale více poboček než McDonald's. A Edward Herrmann stále žije. Pesimistický scénář: Píše se rok 2016, ruiny civilizace po 3. světové válce matně značí, že tu kdysi vůbec nějaká civilizace byla. Rory, kterou za pár minut nevyhnutelně potká stejný osud, zakopává posledního člena své rodiny, matku Lorelai. Radiace ji zabila stejně jako už zabila 99% lidí. Včetně Paris. A včetně všech kávových zrn. Rory zmoženě upadá na zem, připravena naposledy vydechnout, ale osud s ní má jiné plány. "Rory!" K jejím uším dolehne známý hlas. "Stráže - odveďte ji do bezpečí." "Jak si přejete, vaše Výsosti." Kdo to byl? Blyštivá koruna na jeho hlavě Rory oslepila, nedokázala ho rozpoznat. "Konečně svět docenil moje schopnosti. Prostřídal jsem desítky zaměstnání, takže vím, jak co funguje. Bylo jen logické, abych v tomto nově nastoleném režimu byl něco nového, něco víc, něco jako-" "Král Kirk.", dokončila jeho větu Rory s lehce šokovaným výrazem na tváři. Realita: Píše se rok 2016, někomu se daří, někomu ne, někdo má rodinu, někdo ne. Stejně jako v normálním životě. Vzhledem k tomu, že vyšla z Revivalu nejlépe, to beru hlavně jako hezkou tečku pro Kelly Bishop, dokud je ještě živá. Obešel bych se bez natahovaných pasáží muzikálu a Life and Death Brigade, jinak jsem si tento nostalgický výlet užil. Rozhodně doufám, že ještě nějaký ten rok ze života GG uvidíme a dozvíme se odpovědi na to, jak dopadla Paris nebo jaký dopad měla ona "slavná" poslední 4 slova na Gilmorova děvčata. Samostatně by to ještě šlo, ale kdykoliv se vrátím ke klasickým GG, tak zjistím, že A Year in the Life je kvalitou tak poloviční. (06.12.2016)

Přijde mi smutný, když mě baví se koukat na seriál nikoliv díky hlavním hrdinkám, ale díky vedlejším postavám. Asi chápu, že Melissa McCarthy věnuje svůj čas zajímavějším projektům, a její Sookie tak měla jen jednu scénu, nicméně stejně jako Lane tam třeskutě chyběla. Bavili Michel, Paris, Jess a Kirk, a celkem příjemná mi přišla dějová linka Emily, která se někam posunula. Ale celkově tam na mě bylo málo vtipu, a přespříliš často podivně vykonstruovaného drama. Umanutá a sobecká Lorelai a ztracená a neúspěšná Rory byly pro mě dost nesympatické, nelogické, pitvořivé a neuvěřitelné. Těch šest hodin za to fakt nestálo. (28.04.2018)

Byl jsem zvědav, jak seriál, který vévodil televizi před 15 lety obstojí před současnou "hi tech" tvorbou, věřil jsem, že sympatické charaktery a dobře napsaný scénář zvítězí nad lží a nenávistí (tedy nejen Hrou o Trůny), ale to jsem se šeredně mýlil. Gilmorky se snaží navázat "jakoby nic", všichni jsou o pár let starší, ale přitom se nic nezměnilo. Bohužel ani nic není zajímavé, opravdu nemohu říct, že by mě na "roku v Gilmorkách" cokoli zaujalo nebo se nějak dotklo. Na druhou stranu, nejsem si jist, zda je to vina seriálu nebo mě, jakožto diváka, který z tohoto seriálu (čti: z masturbace nad Lauren Graham) už vyrostl. 5/10 (24.12.2016)