Závrať

Dvě provokativní psychoanalytické teze - "žena neexistuje" a "žena je jen symptom muže" - nacházejí ve Vertigu své závratně přesné a přitom jednoduché vyjádření. Hrdina posedlý fantaskní konstrukcí femme fatale (ženy, která je příliš křehká na to, aby skutečně existovala) prochází dvěma klíčovými fázemi - bouřlivou melodramatickou lovestory a deziluzivním psychologickým dramatem. V první části, poplatné konvencím, sledujeme archetypální příběh romantické lásky k ženě odsouzené zemřít, v té druhé rafinovanou analytickou studii mužské posedlosti fantazií, nemožností naplnit ji "skutečností", až sadistickou touhu přetvořit reálné ženské tělo v nereálný fantaskní tvar (rozkoš, naplnění). Závěr pak rafinovaně otevírá otázku, v čem spočívá skutečná hrdinova závrať- v prožitku "hloubky" reálného světa nebo v hrozivé hloubce ženského pohledu, který ukrývá bizarní a nepolapitelné tvary potenciálních myšlenek a konceptů? Zdánlivě prostý a v některých fázích snad až překombinovaný syžet je ve skutečnosti precizním rozborem vztahu muže a ženy, který takřka důsledná "desexualizace" zestárlého Jamese Stewarta činí ještě výmluvnějším. Fantastický film, nad nímž se může zatočit hlava, protože přesně pojmenovává děsivou prázdnotu touhy. (21.12.2010)

Jenom tak mezi námi, moji milovaní filmoví fanoušci, tohle není Hitchcock podle mého gusta. Použití simultánního zoomu je možná na svou dobu poprasková záležitost (z hlavy Jamese Stewarta a jeho poletující ofiny mám záchvaty smíchu ještě teď), ale jako celek mi to přijde jako komedie. Nechtěná komedie. Nemluvě o tom, že postava Scottieho je vyloženě trapná a jeho myšlenkové pochody a vlastně všechny jeho činy, mi přijdou jako vystřižené z učebnice pro filmové idioty-hrdiny. Hudba skvostná, ale jak říkám, je to jen mezi náma.... (22.05.2009)

Umenie filmu v svojej dokonalej podobe. Fascinujúca hra s divákom o závrati časom a manipulácii na viacerých úrovniach, množstvo vzrušujúcich interpretácii deja, jeho vyústenia ako aj skrytých symbolov a nesmrteľné scény ("ona" v "jeho" objatí na skalnatom výbežku pobrežia oceánu v pozadí obmývaného silnými vlnami je čistý filmový orgiazmus) ako i kultové hlášky ("Only one is a wanderer; two together are always going somewhere"). (15.03.2005)

Viděl jsem příliš mnoho filmů Alfreda Hitchcocka na to, abych ho považoval za nezpochybnitelného mistra režie - až příliš často jsem v jeho případě sáhl vedle a znechuceně koukal na příběh, který, ač ověnčen slávou, musel být naivní už v době vzniku. Zadarmo ale Hitchcock svůj věhlas nezískal a existuje několik titulů, kde uznale kývám hlavou a říkám, ano, tohle funguje i po letech. Vedle takových titulů, jako je Psycho nebo Okno do dvora, řadím do elitní skupiny právě Vertigo. Snímek o vražedném komplotu, kde Hitchcock použil svůj oblíbený motiv. Průměrný chlápek je vmanévrovaný do hrozivé tajemné hry, která ho emočně poznamená na celý zbytek života. Hitchcockův oblíbený zájem o psychoanalýzu tady nedopadá tak úsměvně jako v případě Rozdvojené duše. Hitchcock kombinuje kriminální žánr s romancí a obohacuje je o mysteriózní a smyslné prvky. Důmyslným pohybem kamery, která často směřuje do hlubin, a disharmonickou hudbou režisér skvěle navozuje pocit rozkolísanosti hlavního hrdiny, zvýrazňuje jeho nejistotu a strach. Vertigo představuje výborné řemeslo, cesta za odhalením identity osudové ženy plná náznaků, zrcadlových odrazů a hrátek s barevnými kontrasty se dá ocenit i po opakované projekci a Vertigo tak patří k těm kreativním snímkům, které prošlapávaly cestičku vpřed novým filmovým metodám a prvkům. Celkový dojem: 90 %. (18.03.2015)

Majstrovský kúsok A.Hitchcocka, na ktorý som si našiel konečne čas. Na svoju dobu mimoriadne nadčasový film, čoho dôkazom je aj vysoké hodnotenie. Výborná atmosféra už sama o sebe, nehovoriac akú silu film má v kombinácií s dokonalou hudbou Bernarda Herrmanna. Aj keď som pointu tušil už v prvej tretine, čo pri toľkých napozeraných filmov až tak neprekvapí, v niektorých momentoch ma film milo prekvapil. Réžia dokonalá, herecké obsadenie skvelé- J. Stewart je výborný a aj obyčajné scény sledovania a šoférovania mi pripadali zaujímavé. Film 80%. (14.06.2010)