Ztratili jsme Stalina

Toto je ten typ filmu, pri ktorom sa treba len smiať na skvelom čiernom humore a absurdných situáciách zahraných vhodne zvolenými hercami. Netreba príliš rozmýšľať nad tým, že tá absurdita má vlastne veľa spoločného s realitou a že šašovia v politike boli, sú a budú (a momentálne vedú tí naši na SR). Film ale obsahuje niekoľko vydarených scénok (zopakovanie úvodného koncertu, hlasovanie za návrhy, samotný pohreb...), o ktoré by bola škoda sa pripraviť. (09.04.2018)

Výborná poválečná satira,která je propletená velmi vtipným a trefným černým humorem, skvělými hereckými výkony ( Steve Buscemi a Simon Russel Beale vynikající) a nechybí i tradiční popravy a dusno ve vzduchu, takže za mne velká spokojenost a překvapivě i slušná zábava. Z kraje roku dost možná, to nejlepší, co se nám vyskytlo. Ať žije Stalin! Určitě povinnost pouštět ve školách. 85% (28.02.2018)

Tohle je hodně přísný. Možná nejmrazivější "komedie" (spíš satira) za dlouhou dobu. Bez ohledu na míru fabulace, přesně takhle si představuju stalinistické Rusko - neustálý strach, nejistota, paranoia, brutální a nekompromisní jednání de facto s kýmkoliv, nulová úcta k lidskému životu (natož k lidským právům). Je to hodně absurdní, ale snad nikdy to přitom nesklouzne k ryzí parodii. A o to je to působivější a děsivější... Herci samozřejmě super, nejlepší imho Buscemi jako Chruščov, S. R. Beale v roli Beriy a Jason Isaacs jako polní maršál Žukov. 80 % (16.04.2018)

Kdo chce točit komedii o vážných věcech, musí pochopit, že spousta věcí v zásadě opavdu vážných je. Že všechny státy se nechovají stejně, že řízené hladomory, obětování občanů v nesmyslných válečných rozhodnutích je základem nejděsivější, té komunistické ideologie. Tahle komedie je nadčasová a zároveň historická. Bláznivé vtípky, nejlepší herci (Buscemi, Palin, Isaacs, Tambor, Kurylenko...) Pak člověk odpustí i nějakou tu historickou zkratku (Berijův konec), protože jde o systém. 90%. (04.02.2019)

Komedie o hrůzovládě, to je tanec na opravdu tenkém ledě, obzvlášť pokud vychází ze skutečných událostí. Armando Iannucci to až na pár míst, kde to přece jen trochu skřípe, vybalancoval velmi dobře. Film se většinou rozumně drží slovního a situačního humoru a odehrává se v interiérech. Ono venku je totiž hodně vidět, že nejsme v Moskvě roku 1953, natož v Moskvě na začátku března. Ale přesto tahle soudružská akce vyznívá natolik přesvědčivě, že se vůbec nedivím, že ji v Rusku zakázali. (29.04.2018)