Romeo a Julie na konci listopadu

"Vy jste všichni jako egyptský mumie, ale já jsem ještě neobrostl mechem, já jsem ještě živej!" Napřed mi to přišlo jen jako černobílé psychologické melodrama a hned zpočátku hláška: "...nebo ještě lépe, družstevní mládež opéká brambory...", naštěstí byla jen ojedinělá a Karel Höger to pak ke konci smazal svou moravštinou, která asi režii unikla a mě potěšila :-) No a pak se z té romantiky vyvinulo kvalitní rodinné drama o sobeckosti. A především o hereckém výkonu mistra Högera. (24.02.2019)

Silně melancholický, provedením veskrze průměrný TV film, který určitě ničím nepřekvapí - je o tom, že láska kvete v každém věku, neboli zkrátka a jednoduše člověk nechce být ani na stará kolena sám. ALE je to tak skvěle, procítěně a přitom s lehkostí zahrané, že nemůžu jít s hodnocením níž, a dopadá to tak u mě stejně jako pozdější Lístek do památníku. Zde legendy Medřická a Höger jedou takový koncert, že nelze než s úžasem čumět. (20.12.2022)

Jsem si při dnešním deštivém pondělku vykoledovala melancholickej infarkt :-) krása.Ten film pořád funguje. Alespoň na mne. Jednotlivé scény, dialogy... "Opera nebo balet, to máte jedno. Hlavně hudba! Člověk ani nedejchá". Slova mistra Högera podepisuji. Tady je přenádherná hudba ve vzácné symbióze s děním na plátně. Tu pátou * si tento film zaslouží. Sypu si popel na hlavu za původní čtyři. (01.02.2016)

Kupodivu to nebyla jen metafora - jejich rodiny sice spolu nesoupeřily, ale obě byly proti vztahu ovdovělého otce a opuštěné matky. Höger s Medřickou předvedli herecký koncert a do zaprášených a zakouřených reálií počátku normalizačních let vnesli prvorepublikovou noblesu ("Jsou dneska ještě pasáčci? Tak ne... tak mládež... nebo ještě lépe - družstevní mládež..."). A navzdory smutnému bilancování nesplněných snů úžasně vitální film o stáří: "Já jsem ještě neobrostl mechem. Jsem ještě živý!" // 85% (13.05.2023)

Film, který vypráví o podzimu života, kdy člověk cítí, že času moc nezbývá. Přesto či právě proto, když Vám osud štědře přihraje možnost ještě něco zažít, urvat, a máte-li ještě sílu to udělat, nic Vás nezastaví. Jen pro ty mladé jste už jen nerozumný blázen ohrožující jejich plány do budoucna, jejich síťový graf. Protože Vy, Vy už máte právo jen umřít, a hlavně všechno pečlivě odkázat dětem... Karel Hoger a Dana Medřická jsou ti, co ještě chtějí něco zažít, ale ocitají se v sítích svých vlastních dětí. Je to hrozivá deprese, děsím se, že brzy budu možná vnímat takhle své rodiče, a jednou možná jako stařec budu také bojovat svou poslední bitvu...Nádherný film! (27.02.2011)