Dahmer

Nejedná se o žádnou podrobnou biografii, ani drastický snímek (jak by se mohlo zdát už podle upoutávky na obalu; 'Narodil se, aby zabíjel Řezník. Zvíře. Monstrum'). Film působí spíše jako psychologická sonda k pochopení Dahmerových činů a jeho živiotního situace. Děj se odehrává částečně v přítomnosti a částečně ve vzpomínkách. Je pravda, že zde schází nějaký větší spád, ale na druhou stranu Jeremy Renner padne do své role homosexuálního outsidera jako ušitý a není nuda ho sledovat. Co se týká tvrdších scén, až letmý a nezřetelný pohled na uřízlé končetiny a pro někoho možná šokujícího mazlení se s přiotrávenou obětí, se v celém filmu nic víc neobjeví. Ale jako psychologický snímek můžu všem doporučit - jen nečekejte žádný masakr. Ten v Jeffreyho životě nastal až na úplném konci jeho životního úseku zobrazeném v tomto filmu. (25.03.2006)

V tomto filmu mi chybělo více faktů a hlavně Jeffreyho zatčení. Jeremy Renner výborně padl do role Jeffreyho, ale tvůrci si zřejmě (ne)všimli jeho kvalit a vsadili na nudný scénář a práci si nedali ani s "pitváním" Jeffreyho duše. Se skvělým Rennerem by se z tohoto filmu v případě jiného režiséra a scénáristů mohl stát dost nadprůměrný a mrazivý film. Když jste předtím četli jeho životní příběh, co se svými oběťmi dělal, kam dával jejich pozůstatky, jaké měl dětství (už tehdy se projevila jeho záliba v mrzačení zvířat a jejich následné rozleptávání v kyselině), berete film zase trochu jinak. Dost slabá sonda do nemocné, zklamané, trpící a záhadné duše Jeffa Dahmera. (23.02.2007)

Dahmer (spolu s ostanými filmami edície Serial Killers) je dokladom, ako možno lákavú tému doslova "odpohlavniť", inak povedané, dodrbať. Že sa ten film vyšplhal v hodnotení cez päťdesiatku, je pre mňa rovnaká záhada, ako sa niekto môže podujať natočiť film o sériovom vrahovi bez štipky zvrhlého pochopenia (pre danú tému) v duši... (19.09.2006)

Nevadila by mi roztříšěná forma filmu, ve které se neustále střídají flashbacky s jednou dějovou linií, jen kdyby děj směřoval odněkud někam, k nějaké katarzi, k rozuzlení, k finálnímu resultátu, zatímco on se motá sem a tam, aby v závěru rozplizle vyšuměl do ztracena. Nepřečíst si o Dahmerovi předem spoustu životopisných informací na netu, byl bych z tohohle scénáře nejspíš trochu zmatený. A i když jsou jednotlivé scény natočené podle skutečnosti, celek působí vyumělkovaně, neživotně, namísto realistického psychologizujícího thrilleru dostane divák televizní inscenaci "inspirovanou skutečnými událostmi". Renner se navíc na svou roli nehodí, postrádá nejen fyzickou podobu se svou předlohou, ale jeho Dahmer je i typově příliš běžný, chtělo by se mi říct "normální", mnohem víc se mi zamlouvalo fluidum dospívajícího Dahmera/podivínského sociopatického pošuka z novějšího My Friend Dahmer (2017). (02.12.2020)

Pätnásteho februára roku 1992 v Milwaukee v americkom štáte Wisconsine bol Jeffrey Lionel Dahmer usvedčený z pätnástich vrážd a odúdený k deväťsto tridsiatým siedmym rokom odňatia slobody. V roku 2002 natočil neskúsený režisér David Jacobson snímok o živote tohto sériového vraha. Je škoda, že túto zaujímavú tému nespracoval brutálnejším spôsobom. O takom úchylnom, sadistickom homošovi ako bol Dahmer sa dal natočiť omnoho ostrejší, drsnejší film. ** (15.05.2017)