Apokalypsa Stalin

Je neuveriteľné čo si musel (nielen) Ruský ľud vytrpieť pod týmto tyranom. A je až mrazivo šokujúce, že sa v jednej historickej perióde vyskytol tento úlisný Gruzinec spolu s druhým monštrom, Hitlerom. Európa a svet si už lepšiu kombináciu ani priať nemohli... Francúzi opäť odviedli skvelú dokumentaristickú prácu a po prvej svetovej vojne, druhej svetovej vojne a Hitlerovi priniesli vo svojom cykle Apokalypsa aj portrét neobmedzého sovietskeho vodcu. Obdivuhodné sú najmä tony veľmi vzácneho a nevýdaného, historického obrazového materiálu, ktorý bol skutočne kvalitne upravený a okolorovaný, čo mu dodáva ešte väčšiu desivosť a autentickosť. V takýchto obrazoch už tá doba nepôsobí tak vzdialene. Za zmienku stojí aj niekoľko nových, alebo menej známych informácií, ktoré mi tento dokument poskytol. Som maximálne spokojný a každému fanúšikovi histórie odporúčam. Ale nie len tomu. Toto by malo byť povinné pozeranie pre každého, pretože dnes si už málokto uvedomuje aký hrôzostrašný a krvilačný bol onen režim. Režim, ktorý má stále na svete veľa prívržencov a sympatizantov. Bohužiaľ... 100 %!! (06.01.2017)

Tak Dr. Peterson mě podnítil dohnat Stalina, jenž mi příhodně zbyl jako poslední z Apokalyps (po první druhé světové, Verdunu a nástupu Hitlera). A zhltnul jsem zhruba stejnou měrou jako všechny předešlé. Dobrý je styl výpravy ve dvou časových rovinách a vůbec celý tento příběh, zaměřený právě na Rusko v rozmezí dvou Válek -- který nám naše komoušská kantorka na střední dvakrát moc pikantní nepodala... Zlověstná první část a "Leninův nejvěrnější stoupenec", až po svým způsobem impozantní, jím stvořený, ideologií prohnilý společenský bizár (který následně BOHUŽEL postihl i naší zem), včetně super střípků stalinského humoru, načež si říkám, není trochu nefér jak všechnu pozornost o největšího Satana bere dodnes výhradně Führer? A schválně: jaký by asi byl dnešní svět bez Stalina a jeho následků, tj. studené války, National Security Act ve Státech, rozesraný situace na Středním Východě atd... (na to téma vřele doporučím sehnat si pátý díl podcastu Hardcore History - "Meandering Through The Cold War") (31.05.2018)

1. Zrodenie démona 2. Červený 3. Pán sveta. Celosvetové archívy sa otvárajú a tak historici majú stále prístup k novým informáciám. Aj tento dokumentárny cyklus nám predstavuje čiastočne nové informácie, ale z veľkej časti sú využité dokumenty všeobecne známe. Ja sa zameriam na obdobie vojny, kde hral Stalin veľmi dôležitú úlohu. Jeho obrovským šťastím bolo, že mal pri sebe takého vynikajúceho vojvodcu ako bol maršal Georgij Konstantinovič Žukov. V tridsiatych rokoch Stalin s cieľom podrobenia si celej armády začal robiť čistky a nechal zlikvidovať väčšinu schopných a skúsených dôstojníkov, ktorých nahradil síce politicky spoľahlivými ale úplne neskúsenými dôstojníkmi. V roku 1939 bol hlavným aktérom podpisu Zmluvy o neútočení medzi hitlerovským Nemeckom a ZSSR (Pakt Ribbentrop Molotov), čo znamenalo rozdelenie časti Európy na sféry vplyvu a vojenské obsadenie. Nasledovalo (17.9.1939) násilné obsadenie časti Poľska a rozmiestnenie vojsk v Estónsku, Lotyšsku a Litve. (Fínsko sa tejto anexie odmietlo zúčastniť). Nasledovalo napadnutie Fínska (30.11.1939) tzv. zimná vojna. ZSSR bol napadnutý priateľskym Nemeckom. Stalin tomu nechcel veriť, sovietska armáda nemala dostatok schopných veliteľov a nebola pripravená na konflikt takýchto rozmerov. Protivník postupoval až k Moskve a v tejto kritickej chvíli povolal Stalin Žukova a jeho oddýchnuté dobre vycvičené a vyzbrojené jednotky zo Sibíri. Potom nastal zlom vo Veľkej vlasteneckej vojne. To všetko za cenu veľkého počtu obeti, hrdinstva obyčajných vojakov a civilného obyvateľstva ale aj vďaka zahraničným dodávkam vojenského materiálu. Vďaka tomuto víťazstvu získal Stalin povesť veľkého vodcu. (22.11.2016)

Další díl do skládačky úspěšné série APOKALYPSA z rukou mistrů svého řemesla: Isabelle Clarke a Daniela Costelle. Znovu se nám dostávají pod drobnohled nádherně barevně zrestaurované materiály filmových archívů s výborným doprovodným komentářem, který úspěšně drží rovnováhu v podrobnostech a důležitostech historických zlomů Stalinova života. Děj je poněkud netradičně rozdělen do dvou paralelně vyprávěných časových rovin, mezi kterými se průběžně přeskakuje, až se nakonec spojí v posledním díle. První časová rovina začíná od Stalinova dětství, pokračuje přes studijní léta a začátky jeho politické kariéry, přes Občanskou válku, chopení se moci a končí útokem Wehrmachtu na Sovětský svaz. Druhá časová rovina začíná právě 22. červnem 1941, popisuje podrobněji 2.SV, Stalinův boj s Hitlerem a vyjednávání s USA a Anglií. Rozdělení dokumentu do těchto dvou časových rovin může být na škodu pro méně znalého diváka, u kterého lze očekávat problém ve vnímání nelinearity vyprávění spojeného s časovými přeskoky. Na druhou stranu tento způsob vyprávění lépe osvětluje některá Stalinova rozhodnutí, která mají základ právě v jeho životních zkušenostech a povahových rysech, které se formovaly desítky let před Druhou světovou. Já osobně přijímám s povděkem rozhodnutí filmařů jít touto cestou. Jediné, a to hlavní, co mi v dokumentu chybí, je vynechání poválečné etapy Stalinova života. Jeho politika v této době, krom dalšího útlaku a vraždění vlastních lidí, znamenala i politické směřování Sovětského svazu na další desítky let a předurčovala vývoj Studené války. Pravda je, že Moskva dosud neodtajnila archívy z této doby (Nejspíš jsou tam věci tak úděsné, že si to ani po 70ti letech nikdo nedovolí.), tudíž by se nabízel pouze pohled zvenku. Ale vynechat toto období zcela, považuji za chybu. (29.11.2016)

Už po prvej časti vidím, že ide o mimoriadny dokument, ktorý ma dokázal zaujať pútavým rozprávaním historických faktov, hoci aj o jednom z najväčších vrahov celej histórie. A aj po mnohých desaťročiach od ukončenia kultu jeho osobnosti, a priznaní chýb samotnými komunistami, sa aj tu v komentároch nájdu exoti, čo dokážu tvrdiť, že to tak nebolo, a to len západní kapitalisti očierňujú Stalina vo filmových dokumentoch. Viacerí tu vyčítajú dokumentu, že rozprávanie nie je chronologické a často sa vracia k Stalinovej mladosti. Tvorcovia to tak ale museli urobiť, lebo z rokov 1878 až 1914 nie sú absolútne žiadne filmové zábery a keďže sa vyhli hovoriacim hlavám, tak by sme sa museli prvú hodinu pozerať len na tých niekoľko zachovaných fotiek z mladosti. To by asi nebolo to pravé orechové a tak je zvolený spôsob rozprávania na preskáčku dobrým riešením. (28.11.2018)