Zahradnictví: Salon Valentino
Záhradníctvo: Dezertér
Ogród rodzinny. Dezerter
Garden Store: Deserter
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
No. Musím podotknout, že je to o něco horší než první díl. Kdyby nebylo Martina Fingera, tak se člověk pomalu ani nezasměje. Macháček má sice v pohodě humor, ale ke konci se mi tak zhnusila jeho postava, že to, co tam předváděl ze začátku, nehrálo roli. Nicméně děj je celkem poutavý i když poněkud smutný. A na to jak jsem chválila u minulého dílu dámské obsazení, tak mi přišlo, že tady pro ně jaksi nezbyl prostor. Škoda a veliká. ()
O proti prvnímu dílu výrazný posun k lepšímu. Jednotlivé charaktery jsou psychologicky prokreslenější i atmosféra doby je více ponuře realistická. Dialogy jsou zajímavější a jednotlivé události podkreslené marasmen nastalé situace dávají smysl. Macháček hraje svou roli zlomeného a psychicky zříceného egocentrika velmi dobře. I závěr zobrazující plynutí času je skvělý, řekla bych až poeticky vyřešený. Za mne 4 hvězďule. ()
Opět se tu musím smát komentářům některých z místní TOP elity. Je to zajímavé a není to jen zde u tohoto filmu patrno. Čím více má uživatel bodů, tím méně dává hvězd. Ono by to určitou logiku mělo. Laik by si řekl... ten co má hodně bodů, je tu asi už dlouho a filmům se věnuje. Hodně viděl, hodně ohodnotil a okomentoval a tak pochopitelně má širší srovnávací kritéria, je náročnější a tudíž kritičtější... ---- jenže já poslední dobou z toho cítím spíše jakousi aroganci. Shazovat tu dobré filmy je tu prostě u místních elit -kritiků- moderní. To je můj názor. ---- Druhý díl trilogie zahradnictví je dobrým filmem nebo přesněji dobrým druhým dílem. V porovnání s tím co se u nás v poslední době točí je Hřebejk o level jinde a to dokonce i nad posledním filmem pánů Svěráků Po strništi bos. Tentokráte jsem na premiéru pozván nebyl, takže doufám, že už nebudu osočován z vysokého hodnocení jen kvůli nadšení z pozvánky. Ne, nebylo tomu tak ani poprvé a není tomu tak ani nyní. Vysoké hodnocení jsem filmu dal protože byl skvělý. Druhý díl navazuje přesně tam, kde Rodinný přítel skončil. Divák nikde netápe a film dále sleduje osudy tří rodin. Válka skončila. Pro naše hrdiny dopadla dobře, tedy krom obětavého lékaře Ondry Sokola. Tátové se vrátili k rodinám a všichni se začínají znovu nadechovat. Jsou spolu, živí a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla přihnat další katastrofa. Samozřejmě, kdo zná vývoj poválečných událostí, ví, že sleduje klid před bouří. Že stejně jako naše babičky a dědové tou dobou přemýšleli o budoucnosti, pomalu ale jistě nastávala doba, která měla prověřit charaktery lidí. Našich lidí. Po únoru 1948 totiž už nepáchal zlo a vraždy Němec v nablýskané holínce, ale Čech Čechovi . Film nás zatáhne do padesátých let a i když nějaké větší represe vlastně neukáže, dýchne na Vás z toho všechno. Moc se mi tu líbila postava hraná Martinem Fingrem. Jeho nesmlouvavý a nekompromisní postoj ke zrádcům a komunistům se dá vlastně klidně aplikovat i dnes, kdy se nám komunisté prohánějí vládou a dělají, že to předtím vlastně bylo jen pár omylů jednotlivců. Ačkoliv se tu občas někdo pohoršuje nad chováním postavy Jirky Macháčka, já to všechno chápu. Samozřejmě s jeho chováním nesouhlasím, ale tu dobu nelze měřit dnešní optikou. Byla to doba, kdy děti nespravedlivě odsouzených žádali u prokurátorů ve vykonstruovaných procesech ty nejpřísnější často hrdelní tresty ,,těm zrádcům lidu'', byla to doba kdy manželky dávaly na opakované rady STB a s dlouhodobě odsouzenými manželi a táty dětí se rozváděly, aby se jim vedlo lépe pod svým původním jménem .... takovéto zprávy zvenčí musely někde v dolech či tvrdém kriminálu působit na ubohé vězně neskutečně...Vždyť ke komu jinému se upínaly jejich myšlenky, to poslední co jim nikdo nemohl vzít než k jejich blízkým... Hezky byl ve filmu znázorněn i ten pozvolný přesun do let šedesátých, kdy nám hrdinové zestárli. Vše opět bylo skvostné, kamera, výprava, herecké výkony, hudba. prostě film za plný počet! --- Moc se těším na třetí díl. Nenechte se odradit zdejším hodnocením, je pravda, že jako komedie film moc nefunguje i když pár veselých míst tam je. Padesátá léta byla pro všechny normální a slušné lidi velké drama a film to věrně vystihl. Dávám tedy za 4 rozkvetlé kaktusy . * * * * * () (méně) (více)
Prvý diel ma vcelku príjemne prekvapil, aspoň vzhľadom na ten všeobecný hejt. Páčilo sa mi vykreslenie postáv prežívajúcich neľahké životné situácie v ťažkej dobe. Naproti tomu je Dezertér plný postáv, ktoré oplývajú jednou vlastnosťou. Jeden je nervák, ďalší dobrák od kosti, tretí stopercentná sviňa, lebo je komunista a štvrtý či štvrtá je tu na to, aby slúžila ako krovie pre grotesknú situáciu, no a piata je komediant. Film akoby sem vypadol z 90- rokov. Jedni sú zlí, ďalší dobrí, pretože je všetko v spoločnosti jednoznačne polarizované, máme tu postavu, ktorá háji všetko americké a nenávidí všetko ruské, takže je problém, keď si jeho brat vezme Rusku. Ale je zadefinovaný ako nervák, takže incident musí skončiť bitkou. Dezertér sa takýmto zjednodušovaním odďaľuje od reality. No a opäť platí, že o množstve potencionálne zaujímavých udalostí iba počujeme z voice-overu, pričom niektoré nakrútené scény dej nikam neposúvajú. Pritom už len film o menovej reforme mohol byť napínavý od začiatku do konca. Z Dezertéra sa o hrôzach komunizmu veľa nedozviete a určite ich neprežijete spoločne s hrdinami. ()
Dezertér je o něco méně nudný než první díl prequelové trilogie, ale o to víc nevyvážený žánrový masomix. Příběh titulního "Dezertéra" se řekne jakoby mimochodem, včetně toho, že nevíme, proč zrovna na konci spáchal sebevraždu mimo obraz. To je mimochodem už po druhé v téhle sérii, kdy hlavní TITULNÍ postava zemře jen tak mimo obraz. Scéna s lepidlem je naprosto nepochopitelně znázorněná jako groteska stylu Sám doma nebo Mr. Beana a pak ji bůhvíproč máme brát vážně jako Ottovu finální kapku. Je zde jasně vidět, že Jarchovský v druhé půli zapomene na postavu Karlíka a tak vůbec neřešíme následky "lumpárny" na jeho život. Vše je to prominuto krátkým dialogem mezi sestrami. Vidíme tu neuvěřitelné a nepochopitelné karikatury komunistů, které HLAVNĚ nejsou vůbec vtipné. Ale aspoň, že jsou tu doslovné odkazy na Pelíšky jako "Krev mé krve?" nebo "Dávám komunistům rok, maximálně dva". (videorecenze) ()
Reklama