Hledání Aljašky

Kdyby tu ty děti nebyly tak strašně uvědomělá a necitovala nejvýznamnější světové filozofy, tak by tenhle seriál aspiroval i na pětihvězdičkovou dardu. Po herecké stránce jsou to totiž orgie a i když knižní předlohu neznám, tak musím říct, že Aljaška musí být absolutní femme fatale snad každého, kdo dospívá. Perfektní námět rozvíjí myšlenku školy v přírodě, přidává do toho trošku mladické nerozvážnosti a završí to pointou, na kterou celou dobu čekáte. Takže přiznávám, tuhle sérii jsem prostě na jeden zátah dát musel. Sice jsem pak měl co dělat, abych prokrvil nohy, ale za tu kvalitu to prostě stálo. (06.12.2019)

Obsahuje nepřímé spoilery! How do we ever get out of the labyrinth of suffering? John Green ve svých knihách vždycky předkládal zajímavé otázky. Otázky ohledně života, smrti, ale zároveň ve svých dílech nezapomínal na to nejdůležitější v životě - přátelství, humor a lásku. Looking for Alaska patří mezi jednu z mých nejmilejších knížek, před lety mě opravdu řádně dostala a proto mě těší, že se dočkala filmového zpracování a to rovnou v podobě minisérie. Trochu jsem se bál natahování - druhá polovina knihy je o kus slabší a díky pochmurnější náladě o fous méně zábavná. Velmi mě tedy těší, že se část "after", co se stopáže týče, zkrouhla na přijatelný počet epizod. Celá adaptace se nejenže drží ducha knihy, ale dokonce má i něco málo navíc a v určitých situacích přidává některým, v knize spíše letmo popsaným, scénám na intenzitě. Po zhlédnutí prvního traileru jsem si rovněž nebyl jistý obsazením, ale bál jsem se zbytečně. Charlie Plummer je opravdu Váleček (nebo dle HBO titulků Macek, chcete-li), Abbie Gayle Plukovník a Kristine Froseth ROZHODNĚ je ta komplikovaná, náladová, někdy protivná a přesto neodolatelně vzrušující Aljaška Young. Chemie mezi celou partou funguje až neuvěřitelně, vizuálně i režijně je to zpracované fantasticky, prostředí je správně nostalgické a to i díky zasazení do "předfejsbukové" doby roku 2005. I ten soundtrack, ať už v podobě doprovodných písniček nebo příjemné ambientní hudby, je skvělý. A teď mě omluvte, jdu hledat velké Možná! (27.10.2019)

Má to tri mínusy: 1) Občas je to málinko neprirodzené - ako správaním postáv, ktoré miestami pôsobili skôr ako figúrky zo seriálu než skutoční ľudia (najmä ku koncu, ale nechce sa mi tu vypisovať podrobnú štúdiu ľudskej osobnosti), tak aj samotným školským prostredím, ktoré bolo (opäť) tak nejak až príliš fiktívne. 2) Posledné dva diely - tie teda nie sú samo o sebe zlé, len je v nich strašne veľa vaty, sú až príliš natiahnuté a tak nejak podkopávajú všetko dobré, čo si seriál doposiaľ budoval. Sú dobré, majú zopár fajn myšlienok a scén, pričom si technicky vzaté držia svoju kvalitu, ale vzhľadom k jednej silnej téme si zaslúžia o trochu silnejšiu katarziu, než že celé 2 epizódy sa prenesú do akejsi detektívnej roviny, ktorá miestami pôsobí až príliš zbytočne a otravne. 3) Subjektívne mi až tak nesadlo, že sa seriál občas až príliš zabýva sexom. Nie je to niečo, čo by vadilo nejako príliš, ani to seriálu neuberá na kráse (vlastne vďaka tomu sem tam nastanú aj celkom humorné situácie), ale sex je podľa mňa proste overrated, sorry not sorry. A to je vlastne asi tak všetko. Sú tam len dve veci, ktoré seriálu uberajú na kvalite, inak je to ale fantastická záležitosť, ktorú som si neskutočne užil a som veľmi rád, že som na tento seriál včera ráno narazil a hneď ho aj celý dopozeral. Veľmi príjemná milo zasnívaná atmosféra, perfektný indie/ambientný soundtrack, super dialógy, hĺbavé myšlienky, hrejivá romantika, skvelý humor - tento seriál má všetko, čo má mať a spomedzi všetkých novodobých teen seriálov, toto je jednoznačne top. Veľmi si ma získali postavy a ich sny, ciele a prekážky a odžil som si to, akoby som bol s nimi. Obľúbil som si tam každú z hlavných postáv (skvelého Plukovníka, magickú Alasku a Milesa, ktorý mi ako hlavný hrdina neskutočne sadol už len z toho dôvodu, že mi je v mnohom veľmi podobný), ale perfektní boli aj učitelia, obzvlášť Dr. Hyde. Neviem čo viac povedať, skrátka super záležitosť a zážitok, ktorý už asi znovu nezažijem. (16.08.2022)

Looking for Alaska se od první chvíle jeví jako takový klasický seriál o zamilovaných puberťácích, u kterého každý tuší, jak to skončí. Nakonec to ale bylo trochu jinak. Divák od začátku ví, že se něco stane, ale tím, co přesně to bude, si do poslední chvíle není úplně jistý, a to mě na tom bavilo. Líbilo se mi i to filosofování nad smyslem života, na které má Green zjevně talent. Herecké výkony byly uvěřitelné a snad všechny postavy mi nějak přirostly k srdci, dokonce i Lara a Eagle. Mrzí mě jen jedna věc - nezjistila jsem, co napsala Aljaška ve své eseji. Je to aspoň v knize? Přečtu si ji a budu doufat, že se tam dozvím vše, co potřebuji. :) (30.10.2019)

Čistě teenagerovské seriály už se téměř netočí. Aby v žánru něco vzniklo, je potřeba přidat buď detektivní zápletku nebo zásadní sociální problematiku dneška. Hledání Aljašky tohle nepotřebuje. Palčivé otázky v sobě schovává, ale nevzniklo kvůli nim. Vzniklo kvůli tomu samému důvodu, proč vznikly předchozí adaptace Greenovek - protože je to parádní námět a parádní kniha o zranitelnosti dospívání. Adaptace nemění vyznění, nemění charakter postav, nezapomíná na nejzásadnější citáty, z nichž jeden mě opakovaně trefuje přímo na komoru a zamlží se z něj před očima ("If people were rain, I was drizzle and she was a hurricane"). Předlohu dokonce překonává ve chvíli, kdy část Potom redukuje na nezbytné minimum, protože kniha se v pozdějším ději točila v neustálých kruzích, ze kterých vzhledem k povaze situace neexistovala cesta ven. Tady je přerod kluka v chlapa ještě čitelnější, nostalgičtější a v romantickém slova smyslu i beznadějnější. Titulní hrdinka je totiž zlato a oči na ni může nechat každý, ať už je jeho vysněný typ holky právě takový nebo přesně opačný. Kristine Froseth má v sobě její nečitelnost, paličatost a téměř nesnesitelnost a divák jí v Milesově kůži chce odpustit takřka cokoli. Moc pěkně jsem se v téhle "cizí" vzpomínce utopil, tím spíš, že soundtrack přesně odpovídá extra silné hudební stránce nultých let, ve kterých se děj odehrává. A přestože já v Creeku svoje Velké možná nenašel (a vždycky jsem se povahově víc přikláněl k hrdinům z Papírových měst), cítil jsem se přesně tak, jako bych si dobré i zlé prožil právě v něm a lámalo se moje srdce. (22.04.2020)