Godzilla

Amerika má svého King Konga, Japonsko zase Godzillu. Pro srovnání, King Kong je film víceméně dobrodružný, zatímco Godzilla katastrofický, kde se řeší, jestli použít jadernou zbraň na Godzillu a tím i otázka, zda jaderná zbraň nebude potom zneužita. Výborná myšlenka! Triky jsou na svou dobu perfektní, ty všemožné modely domů, vlaků a všeho možného podléhající Godzillímu řádění jsou nádherný. Výborný je i hlavní hudební motiv, to je absolutní pecka! Vůbec hudba je hodně dobrá! Konec filmu je taky pěkně vyřešen, podpořen uhrančivě smutnou hudbou. Perfektní! Skoro plnej počet! (10.11.2012)

║Rozpočet $1milión║Tržby USA $412,520║Tržby Celosvetovo $-║ /9,610,000 návštevnosť filmu v Japonsku/ Dnes ma to už neberie skoro vôbec ale zas si rád zaspomínam na časy, keď to bývalo na TV staniciach ako ORF1 či PRO7 a tak dávam aspoň nostalgické 2**. Triky na tú dobu sú celkom slušné. (19.05.2007)

Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. Mnozí mají Godzilly za lacinou, snad až brakovou zábavu, což ovšem neplatí pro tento film z roku 1954. Ne náhodou je počítán mezi nejzásadnější díla japonské kinematografie. Tam ho řadí nejen jeho vliv na japonský i celosvětový film, ale také jeho dodnes aktuální myšlenky. Vznikl jako přímá reakce na dobové testy jaderných zbraní v Tichomoří a skrze postavy dvou vědců rozebírá střetávání vědeckých, vojenských a obyčejných lidských zájmů. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) (14.08.2008)

Bolo by naivné považovať tento snímok za obyčajný monster film. Podľa mojej mienky je to seriózny vedecko-fantastický film, ktorý pôsobivo reflektuje na udalosti okolo zvrhnutia atómových bômb na japonské mestá. Zámer tvorcov však bol aj komerčný a z tohto pohľadu sa im podarilo vytvoriť rozvovážny film. Film bežal v našich kinách v roku 1957 pod názvom Prebudená skaza. Otázkou zostáva názov filmu z roku 1956, ktorý je určený americkému divákovi a je v podstate vlastným remaké Iširó Hondu. (08.07.2020)

Komplex bomba byl a vlastně dodnes je u Japonců velmi živý, takže tak silné dozvuky pouhých devět let po Hirošimě nejsou nijak překvapivé. Naopak, jeho výsledkem je ohromující a v závěru gradující katastrofická tragédie s Godzillou s radioaktivním dechem a nádhernou hudbou. Etickou stránku odpovědnosti za vynálezy nechávám být, to mě vždy nechávalo chladným; mnohem zajímavější je pro mě rozdílné pojetí japonských a amerických monster movies. Zatímco Američané jsou odhodlaní, obvykle optimističtí a neohrožení do posledního dechu, Japonci dali mnohem víc vyznít průběžnou beznaděj, to utrpení, které katastrofa působí (bez ohledu na to, zda ho způsobila Godzilla, obří já-nevím-co nebo atomová bomba). Vítězství nad Godzillou vůbec není heroické - jen ukazuje, kolik nesmyslných obětí to stálo... A právě scény útoku na Tokio, ale vůbec všechny příšeřiny aktivity patří k těm nejsilnějším a nejpůsobivějším. (22.03.2014)