Velká cesta

Poněkud šablonovité a násilné. Ten film se mi jako klukovi moc líbil, ale bezpečně vím, že jsem ho neviděl dobrých 55 let. Film měl ukázat, jak asi vznikala klasická kniha o dobrém vojáku Švejkovi a jen vzdáleně se držela historických reálií, jakou bylo velitelství rudoarmějce Haška v Bugulmě a jeho návrat s Ruskou Šurou do vlasti. Mezi klady filmu patří sympatie projevovaná k ruské revoluci a víra v lepšího člověka příštích generací. A pak také trpké poznání, že buržoazní společnost nové republiky je stejně "demokratická" jako ta předchozí rakouská. A je to platné dodnes... (07.10.2018)

Velká cesta aneb Jak Jaroslava Haška propagandisticky využít a zneužít. Jednu hvězdičku si snímek zaslouží za silné herecké obsazení jak osvědčených velikánů československé kinematografie, tak i talentovaného hereckého nováčka Josefa Abrháma. To ostatní je ale nanejvýš problematické a za všechny kritické hlasy doporučuju třeba komentář fragreho. Je sice pravda, že bouřlivák a levičák Hašek přešel k bolševikům a službu sovětské revoluci považoval za přirozené vyústění svého celoživotního směřování, ale právě kniha Velitelem města Bugulmy je svědectvím toho, že kritické smýšlení ani v nejmenším neztratil a kdyby zůstal v sovětském Rusku, stalinistická mašinérie by ho nelítostně semlela. Tohle je prostě nehorázná deformace výchozího textu, poplatná době vzniku a sloužící režimní propagandě. Celkem šikovně se tvůrci snaží využít popularity dvou filmových zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, které vznikly několik let předtím. Ale tam, kde byl Hrušínský a ostatní skvělí, tady se zjevně vkrádají hodně falešné tóny. Ani dramaturgicky není film zvládnutý dobře. Že Josef Abrhám nepřipomíná Jaroslava Haška ani z rychlíku, je to poslední, co bych Velké cestě vyčítal. Úplné převrácení myšlenky literárního díla je ale neodpustitelné. Celkový dojem: 25 %. (05.07.2016)

Velká cesta je zneužitím životních osudů Jaroslava Haška a zručným znásilněním Steklého Švejka k propagandistickému manifestu ideového uvědomění. Pod chytrým sovětským dohledem Jurije Ozerova se demonstruje upřímnost slovanského bratrství na věčné časy, se škodolibou jízlivostí se znevažuje monarchie a kapitalismus, v euforickém opojení a v radostné rozpustilosti nechává herce opakovat jejich dřívější repliky a ve štědré náruči bodré ruské duše se připíjí na velikost krásy života, bujaře se zpívá a zvrací pod stolem. Pokud se divák dokáže povznést nad propagandistické určení filmu a nechá se strhnout proudem nezbedně skotačivého veselí, může si dovolit vychutnat uvolněné Abrhámovo herectví dychtivého předsevzetí. Základním bodem stranického ideového poselství je Jaroslav Hašek (vynikající Josef Abrhám), hochštapler, spisovatel a společenský provokatér v soukromém křižáckém tažení na důstojnost rakouské monarchie. Revoluce nabízí možnosti vzestupu i splnění osobního poslání. Život se raduje a dychtivě křepčí. Důležitým prostředkem škádlení je Josef Strašlipka (velmi příjemný Rudolf Hrušínský), prostoduchý vojín rakouské armády a věrný Haškův druh na ruské frontě i v zajetí. Historie právě zde vyrábí osudové mezníky a nesmrtelné hrdiny. Hlavní ženskou ozdobou je Šura (zajímavá Inna Gulaja), uvědomělá bojovnice lidové revoluce a Haškova životní partnerka v jeho bugulmském rudém vládnutí. Z dalších rolí: loajální, důvěřivý a na malou chvilku také důvěrný rakouský i československý generál (Jaroslav Marvan), nerudný a slabošský rakouský hejtman i československý kapitán (František Filipovský), bezstarostně se přizpůsobující bělogvardějec Polivanov (Jurij Jakovlev), spravedlivý a jeden z nejvyšších bolševických funkcionářů v Moskvě Jakov Sverdlov (Alexandr Kutěpov), nového bugulmského rudého ochránce jmenující velitel brigády (Nikolaj Griňko), bujarý povýšenec, bugulmský starosta (Sergej Filippov), spolehlivý tajný rakouský a též řádný československý policajt (Josef Kemr), brumlavě opatrný hostinský Palivec (Josef Hlinomaz), důstojně zasloužilý rakouský i československý policejní inspektor (František Hanus), oslavně v Praze vítaný rakouský arcivévoda Ferdinand (Karel Effa), či jeho bojácná ženuška (Míla Myslíková). Film Velká cesta je levicově uvědomělou demonstrací přirozeného výběru slovanského sepětí. Švejk a Hašek jsou vychytrale využiti pro stranické potřeby lidové komedie a ideového přesvědčení. Přesto dokáže pobavit. (25.01.2020)

Chudák Hašek, tohle si fakt nezasloužil... Je to podobné veledílo jako Poslední bohém. Nevím, proč si scénárista honí triko nesmyslnými, nelogickými a bůhví odkud vycucanými příhodami, když skutečný Haškův příběh by byl tisíckrát zajímavější a hlavně zábavnější. Škoda, že dnes je už Hašek pasé, málokoho zajímá, takže realistický film o něm už nikdo nenatočí. Kdo si chce udělat představu o jeho skutečném životě, ať si přečte Longenovu knihu Můj přítel Hašek. (01.05.2012)

Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ... (16.01.2011)