Insidious: Poslední klíč

Snad už poslední Insidious je tu. Ne, že by mě to už nebavilo, ale není tam už moc co vymýšlet. příběh trochu skáče mezi 50. léty a současností, ale většina se odehrává v roce 2010. Opět sledujeme příběh Elise a odhalujeme její minulost. Měla opravdu těžké dětství. Zbytek příběhu je pak v Novém Mexiku. Najdeme tu i pár zajímavých zvratů a lekaček. Jinak je děj celkem obyčejný. Snad už tedy naposledy. "Odpusť mi, Anno. Zklamala jsem tě." (13.05.2018)

Zkurvený děti v kině. Cinema City Pardubice, teď. Lidi jsou dobytek, zasranej, nevychovanej dobytek. A film taky slabota. Když už jsem po delší vychladnul, vrátím se k filmu jako takovému. Bez Wana na režisérské sesli to nemá po hororové stránce co nabídnout. Scénář sahá do komedie až příliš často a vzhledem k nízkému levelu strašení je to velký nepoměr. Občas mám humor v hororech rád, aby člověk při kadenci strachu měl čas vydechnout. Ale zatímco třeba v Lights Out je komediální jen jedna scéna a nahuštěné It občas rozčísne nějaká Ritchieho hláška či samotný Pennywise, tak v posledním Insidious je prakticky půlka filmu komedie v čele s hláškujícím duem lovců a strašení je sakra málo. Ani protkanost děje už není z daleka tak zajímavá, hudba neděsí a démonicky nenahaní husinu jako Bisharova pekelná nota v prvních dvou dílech. A když už se vám na chvilku sevře srdce a daří se atmoška, vteřinu na to máte buď nemístný vtip, nebo laciné finále kopírující kung-fu bordel ze trojky, kdy se s démony prostě mydlíte jak Walker Texas Ranger s laciným kaskadérem. První dva díly miluju, ale i když je čtyřka značně lepší než trojka, bez Wana to nemá šťávu a na špičku ztrácejí poslední díly s dechem. Sice se těšim na klidnou domácí projekci bez chrochtajících, křoupajích a hihňajících vypíčených puberťáků, ale víc jak 60% ze sebe stejně nevymáčknu. Mrtvá frančíza. (04.01.2018)

Z celé série se jedná o zatím nejslabší díl, ale v té duchařské bídě posledních let je to pořád nadprůměr. V zásadě se jedná o další z báchorek o strašidelném domě, do kterého po letech přijíždí hlavní hrdinka, aby si to s bubákem vyřídila jednou provždy. Atmosféru to mělo celkem slušnou, laciné lekačky na mě fungovaly, vizualice hlavního strašidla je solidní a docela mě potěšil zvrat, dá-li se to tak nazvat, který přišel v závěru. Herecky jakž takž. Lin Shaye je pro mě doplňkovou herečkou a nejsem si jist, jestli byl úplně dobrý nápad postavit film na ní. Ale tady bude problém spíš ve mě. S ostatními aktéry jsem neměl problém a potěšilo mě i to málo prostoru pro Caitlin Gerard. Podle ohlasů jsem moc nečekal, takže ve finále jsem spokojen. 70% (21.03.2018)

Insidious je moje druhá nejoblíbenější hororová série. Dokonce i vlažně přijatá prequelová trojka se mi hodně líbila. A Poslední klíč je další z hromady laciných hororů, jež je pouze zatížen přívěškem Insidious. Pro shrnutí : vůbec jsem se nebál, lekačky moc nefungovaly a radši jsem si hrál Candy crush..to prostě člověk od hororu úplně neočekává. Pětku už prosím ne. (25.03.2018)

" What - I get the death chamber and he gets bible camp with the most beautiful girl on earth? That's not a democracy." Insidious, tuhle hororovou sérii mám moc rád. Každý jednotlivý díl, tak i jako celek. K posledními dílu jsem byl trochu skeptický, ale nakonec asi zbytečně. Oblíbený režisér James Wan to alespoň produkuje a jeho kamarád Leigh Whannell to opět napsal. Herci se vracejí a já jsem vlastně spokojený. Návaznost na první díl je naprosto famózní a konec mi tím pádem vykouzlil úsměv na rtech. Celý film jsem si užil. Říkal jsem si, jaká asi čertovina bude na Elise (Lin Shaye) číhat tentokrát. A on je Klíčník (tak jsem ho pojmenoval já, v titulkách bude jistě psán jinak) pěkně děsivá potvora. Když se na scéně objevuje noname hezká blondýnka, o kterou Klíčník usiluje, tak se příběh posouvá dál. Dvojice lovců duchů už je na štaci a film má zatraceně dobré lekačky i atmosféru. Možná je to tím, že jsem fanoušek příběhu, nebo tím, že letos je dobrých filmů vážně málo. Ale Last Key mě bavil. A jako horor vůbec nezklamal. Naopak, šlape na plyn celý film. Jen ten rodinný patos už byl místy až moc. Sérii bych i přesto už nechal odpočívat. Myslím, že čtyřikrát to už stačilo a posunul bych tvorbu Wana a Whannella někam jinam. (75 %) (09.09.2018)