Varan the Unbelievable

Myslím, že pri pomenovávaní USA verzie filmov Daikaidžú Varan (1958) a Daikaidžú Gamera (1965) došlo k chybe a nemali by sa americké verzie volať tak ako sa volajú, ale Varan The Invincible a Gammera The Unbelievable, pretože Varana v tomto otrasnom filme nebolo takmer ani vidieť. No hlavne, že tam bol nejaký američan, ktorý sa hrá na majstra sveta. Keďže sa tu Varan objavoval veľmi okrajovo a to len prostredníctvom končatín, armáda akoby strielala do ničoho a Tokyo sa kvôli častým zemetraseniam, akoby samo od seba zrazu zrútilo. Tento paskvil od odpadu neuchránilo to, že mal len niečo cez hodinu. 0% (21.12.2020)

Režisér Honda provedl totéž, co před několika lety s Godzillou. Aby uvedl svůj 4 roky starý film na americký trh, nechal do něj implantovat aktivního vypravěče, američana v Japonsku. Takže nějakou cca čtvrtinu stopáže tvoří dotočené záběry s lidmi, kteří v původním filmu vůbec nebyli a z původního příběhu nezůstal kámen na kameni. U předělávky Godzilly pro americký vkus mi s prominutím dementní novinář tvářící se jako nejdůležitější osoba na zemi hrozně lezl na nervy. Zde byl středobodem poměrně charismatický americký důstojník s hodně hezkou japonskou manželkou, pověřený japonskou vládou řídit vojensko-vědecký experiment, spočívající v otrávení jezera chemikáliemi. Ty poněkud rozběsnily velikého leguána, kterému nevímproč říkali varan (asi jim to mohl nějaký biolog vysvětlit). A dál už to asi znáte, vřeštící dav, bortící se budovy, armáda zbytečně plýtvající střelivem, leguán na pochodu.... a tak. P.S. neodpustím si poznámku k super americké výslovnosti japonštiny, tady nenuceně používal výraz obake (monstrum), ale vyslovoval ho obáki (babiččin duch). No nic :) P.P.S. Amík se s filmovou manželkou neustále nezvykle něžně tulil a otlapkával, nevěřím, že spolu něco neměli... (09.02.2012)

No-tuhle demenci jsem nezvládl dál než do 1/3.. Americkej arogantní supermacho tvářící se jak pán světa, naprosto na sílu a uměle naroubovaný na prostřihy z původního filmu ze kterého tak nezůstal kámen na kameni. Hnus, nevkus a demence... Nehodnotím protože jsem nedokoukal. Nedokoukám protože kdybych slyšel ještě 5 minut toho jeho sebevědomého USA blábolení, asi bych rozmlátil monitor.....brrr vole fuj. (11.05.2014)

Jiný příběh, jiné vyznění, americký důstojník v hlavní roli a trošku málo gigantického varana v roli titulní. Oproti čistě japonské verzi z roku 1958 (tato je z roku 1962, jakkoli je to zde uvedeno chybně) provedl Honda docela dost změn - ale vlastně to vůbec nevadí. Pořád platí, že ta původní byla lepší, ale zas jen o trochu; mnohem víc mě těšila angličtina, než kdyby celý film byl jen japonsky, a s americkým hrdinou se jako divák mnohem lépe ztotožňuji než s tamními domorodci. (To bylo asi trochu rasistické, uznávám.) Zvlášť když má tak hezounkou domácí manželku. Trošku mi tu chyběla zapamatovatelnější Ifukubeho hudba (na rozdíl od původní verze!) a některé, pro kaiju tolik typické scény, třeba varanových demolic okolí, ale jinak šlo o docela příjemnou zábavu. Jinak bych v zásadě opakoval jen některé myšlenky z komentáře u filmu Daikaiju Baran, a tak zdejší koment ukončím. (10.04.2016)

Pasáž na ostrově představuje nejlepší část filmu. Je krásně atmosferická, dokonale se využívá černobílá barva. Při přechodu na pevninu už film trochu skřípe. Scény jsou okoukané, občas se opakují a destrukci města doprovazí záběry ze staré Godzilly, což myslím není nejšťastnější. Vizuál Varana není špatný, ale strašně mě zklamalo, že někdy vydával řev Godzilly. Nakonec bych chtěl pochválit úžasnou hudbu. Akira Ifukube tentokrát odvedl skvělou práci. Jednu hvězdičku tedy strhávám za nevýrazné lidské postavy a drobné nedostatky, o kterých jsem psal. PS: Komentář se vztahuje k originální japonské verzi. Americkou předělávku hodnotím odpadem, i když jsem jí neviděl, neboť každý takto upravený film odmítám akceptovat. (01.04.2013)