Tarzanova smrt

Nesvadbova a Balíkova variace na osudy legendárního Tarzana z rodu Opů. Zatímco Edgar Rice Burroughs se svým hrdinou ujížděl do sci-fi, zejména v knihách propojených se světem Pellucidaru, Nesvadba parafrázoval základní příběh o ztraceném synovi lorda Greystoka jako setkání ztraceného barona Wolfganga von Hoppe s lidskou nenávistí a chamtivostí. Nešvary jsou personifikovány jako boj mezi anglickou agentkou a německým nacistou. Bohužel formální manýrismus 60. let je natolik agresivní, že se v jádru zajímavý námět ve výsledné podobě stává jen etudou na mnohokrát viděné a mnohokrát inscenované situace. Hrušínský by mohl být vskutku atraktivním Tarzanem, ale chtělo by to jiné režijní vedení a jiné finanční možnosti, aby bylo možné navštívit skutečnou džungli. A samozřejmě, uvěřit Janě Štěpánkové femme fatale je zhola nemožné, stejně jako je nesmysl tolerovat ty nekonečné geometrické honičky s nepřijatelným hudebním doprovodem. (29.08.2020)

Na tomto kuriózním snímků mě zaujaly mj. podobnosti směrem k jiné sci-fi / fantasy komedii ze spolupráce Balík (režie) – Nesvadba (scénář) a to Slečna Golem. V obou filmech hrá důležitou zápornou postavu podnikatele Martin Růžek, dokonce se s ním opakují stejné situace jako např. pochvala dívky zato, že při rozhodnutích myslí na peníze, nebo představení lidského exempláře návštěvníkům vily za mřížemi. Opakovaným motivem pak je třeba i honička s gangstery a nevěstou v bílém po kaskádové fontáně... dá se říct, že Slečna Golem o 10 let v mnohém Tarzanovu smrt vykrádala či zároveň i zpětně na tohle navazovala ("Golemka" se odehrává v 20. letech, kdy vchází díky Čapkovi do oběhu v sci-fi literatuře téma robotů, "Tarzan" o dekádu později v éře nastupujícího nacismu). Tak vida, i tvorbu "soudruha" režiséra Balíka lze nakonec sledovat a vnímat v zajímavých souvislostech. ;o) Celé to bylo opravdu originální, úplně jsem zíral na Rudolfa Hrušínského coby muže z divočiny. Stejně tak na to veškeré pojetí námětu, ze kterého se snadno mohla každou chvíli stát jedna z typických čs. crazy komedií, ale zároveň si to i navzdory bláznivé zápletce drželo jistou dramatičnost a serióznost. Tedy až na samotné rámování filmu se zpívajícím klaunem Janem Třískou, to příliš dobrý nápad rozhodně nebyl. Nad 3 hvězdičky nevycházím, protože film na mne v mnoha aspektech působil až mírně bizarně, ale pro fajnšmekry čs. kinematografie určitě pozoruhodné a jako netradiční zpracování protinacistické myšlenky též. 65% (30.10.2019)

I když jsem Nesvadbovy povídky čítal rád, zrovna Tarzanovu smrt už si nepamatuju. Její filmové zpracování mě ale potěšilo soustředěným herectvím téměř celého obsazení, nejen divocha Hrušínského, scénářem beroucím nečekané, ale nikoli nelogické zákruty, sevřeností sdělení, i když prý vůči předloze posunutého, a taky zajímavě nasnímanými dobovými pražskými exteriéry. To Blbec z Xeenemünde, kvůli kterému jsem si tenhle disk pořizoval, dopadl o poznání hůř. (23.06.2013)

Míň jak 4 dát rozhodně nemůžu. Rudla jako tarzan je geniální. Ač přichází z džungle a učí se civilizovanosti, sám nakonec zjistí, že zákony a morálka džungle jsou daleko spravedlivější a vyspělejší než smýšlení lidí. Ono, když se člověk zničeho nic objeví v Německu v druhé polovině 30tých let 20tého století, není se čemu divit. (23.11.2011)

"Můj otec byl velmi blbej. eh... Blbý." Vůbec první filmové zpracování povídky Josefa Nesvadby, pravověrnými fanoušky odmítané jako úplné nepochopení, i když je Nesvadba podepsán pod scénářem. No, je prvada, že povídka byla trochu o něčem jiném, spíš filosofické podobenství než crazy komedie plná intrikánů. Mimochodem, když Nesvadba poté zavítal na nějaký zahraniční sabat fanoušků SF, přitočil se k němu nějaký Američan a začal mu horlivě sdělovat, že "v té vaší zemi udělali strašnou věc - zabili Tarzana!", načež J.N. kajícně přiznal "To jsem byl já." A to ten Amík ještě nemohl tušit, že za pár let se jeho společník spolu s Milošem Macourkem pokusí oddělat samotného Alberta Einsteina... :-) 40% (03.01.2006)