Poltergeist

Výtečný rodinný spielbergovský horror, který byl přístupný dětem. No nevím, vidět tohle tehdy v šesti či sedmi, tak už v životě nespím v posteli sám. Ovšem film to mohl být ještě o řád lepší, kdyby se tolik neopájel tehdejšími technickými vymoženostmi a nevršil efekty jen pro efekty, které však dnes chtě nechtě působí směšně. Chybí jim punc nadčasovosti a ruší to jinak pečlivě budovanou atmosféru. Přitom když si tvůrci vystačí čistě se šuměním televize, modrým světlem zpoza dveří, vědmou citlivě rodiče informující o "Bestii za oponou", nehybným šášulou u dětské postýlky (s vetřelčím plakátem v pozadí), Goldsmithovou hudbou. praktickými efekty či rovnou pravými lidskými ostatky, tak to umí být řádně působivé i dnes. Je v tom prostě cítit určitý rozpor, který se projevuje v nejednom aspektu. Nejznatelnější to v závěrečné půlhodině, kdy se nejdříve dostane ke slovu regulérní finále (Aťka Janoušková versus Záhrobí) a konec. Jenže místo titulků následuje rovnou druhý díl v podobě druhého regulérního finále, které se však nese ve zcela jiném duchu. A obě jsou výtečná, byť mnohem raději mám to druhé. Poltergeist měl být kratší, měl se méně spoléhat na „CGI“ efekty a neměl na něm být tolik znatelný nesoulad mezi Hooperovou a Spielbergovou vizí. I přesto (či dílem právě proto) je to dodnes film, který spolehlivě najdete v každém pořádném žebříčku nejzásadnějších žánrových filmů. A najdete ho tam právem. (10.01.2017)

Tak tenhle " hororovej " kousek jsem viděl poprvé když jsem byl malej šulin a lhal bych kdybych říkal, že jsem nebyl strachy málem posranej. Když jsem se na Poltergeista podíval po x letech už tolik nevyděsí. Ba naopak mě v mnohých scénách lehce rozesmál. Což jsem samozdřejmě jako malej capart nevnímal. Teď už to vidím jinak a trochu to sráží vážnost filmu. Díky komediálnosti některých scén dokáže Poltergeist jen stěží vyvolat hutnější atmosféru. Některé triky působí taky lehce komicky, ale jsou tu i triky, který jsou na rok 1982 luxusní. Nepopírám, že dnes už mi to nedalo tolik co napoprvé, ale svoje kouzlo to určitě má. Nostalgické 4 hvězdy. (19.02.2017)

Jeden z kultových hororov, ktorému som sa dlho vyhýbal a popravde som od neho čakal trochu viac. Na mňa to bolo príliš detinské a veru to na mňa pôsobilo viac ako rodinné fantasy než horor. Triky sú z dnešného pohľadu dosť zvláštne, vzhľadom k roku výroby určite veľmi vydarené, ale kazia atmosféru a pochybujem, že by sa pri tom dnes dokázal ešte niekto báť. Inak však celkom zábavná prehliadka. Musím priznať, že Poltergeist bol pre mňa trochu sklamaním. Očakával som naozajstnú bombu po tom čo je táto snímka tak vychvaľovaná. Teraz nehovorím o tom, že sa jedná o staršiu snímku a že sú triky také či makové, myslím, že na tú dobu sú triky viac ako vydarené, ale skôr hovorím o samotnom príbehu, začiatok nevyzeral vôbec zle, ale nakoniec sa to zvrtlo v neskutočnú nudu a naozaj som sa premáhal aby som film vôbec dokukal. (18.09.2019)

(60%) POLTERGEIST, další slavný horor z 80. let. Rozhodně staršími dílky neopovrhuji, dokážu ocenit mnoho starších filmových záležitostí, ale ne každý takový film mi sedne. Jako horor to až tak věrohodně nepůsobí. Nepřijde mi to moc strašidelné, i když se sem tam nějaká ta hororová scéna objeví. Navíc je to stopáží moc dlouhý, takže třeba když už si divák řekne, že je konec, tak poté následuje ještě jedno finále, které mi přijde už zbytečné – ale nemůžu mu nic technického vytknout, natočeno je to solidně. Stejně jako většina scén. K tomu ta obstojná atmosféra a výborná hudba od Jerryho Goldsmithe – hororový prvky ta atmosféra s hudbou moc nevylaďuje, ale tyto aspekty se filmu vydařily. Postavy jsou na tom tak na půl, někteří mě vůbec nebavily, někteří ok. Nicméně, ve výsledku nejsem nijak pohoršen, svým způsobem mě to bavilo, ale až taková klasika to určitě nemůže být. Prostě mírně nadprůměrný a neškodný počin, který se dá vidět. (28.05.2019)

Podíl Hoopera a kreativní kontroly značky Spielberg na celkovém výsledku už asi navždy zůstane zahalený tajemstvím, ale to u těchto nepatrně drsnějších Krotitelů duchů není podstatné. Zajímá mě mysteriózní atmosféra první poloviny, schopnost odlehčit situaci i výbava dětského pokojíku, která je svou autenticitou víc retro než všechny díly Stranger Things dohromady. Aktivity včelky Máji a následné neříkej Hop, dokud nejsi v Holiday Inn, sice lehce trpí nadužíváním tehdejších schopností ILM, ale jako jeden ze základních kamenů žánru si to respekt zaslouží. Jen doufám, že jej nepoložili na lidské ostatky.. (22.11.2022)