Poltergeist

Mainstreamový horror 80. let pro celou rodinu z dílny Stevena Spielberga... pokud jste v tomto směru fanoušky, klidně si k mému hodnocení přidejte nějakou tu hvězdičku navíc. Protiví-li se vám tenhle druh filmu, naopak uberte. Já jsem u Poltergeista tak nějak uprostřed. Uznávám kvalitní filmařské řemeslo včetně stále funkčních triků, stupňující se napětí na mě v mnoha scénách zafungovalo, líbila se mi na horrorový žánr i často netradičně příjemná atmosféra (mimo dramatickou akci). I trochu vtipu se najde a třeba ten úplný konec se záběrem na chodník před novým ubytováním, dovršený libozvučnou Goldsmithovou je natočen úžasně, přímo poeticky. Díky těmto aspektům byl celý tento spektákl pro mě určitě snesitelnější, než třeba jiný tematicky spřízněný hollywoodský hit téže doby Krotitelé duchů (1984). Plakáty s hrdiny ze Star Wars na zdech dětských pokojů sice neocením, ale nevadí mi. Na druhé straně tu máme zase ten námět paranormálních jevů s duchy měnící se v nekompromisně útočící ozrutná monstra, což je prostě něco, což můj rozum asi nedokáže pobrat a vysvětlit si smysl podobných zápletek natolik, aby to ve mě vzbudilo plný zájem o děj. Ještě pak víc, jde-li o mainstreamový US rodinný horror, kde je jediný možný konec vlastně předem jasný. Nejvíc na mě ono zlo určitě působilo ve chvílích, kdy zůstávalo neviditelným. [55%] (27.05.2022)

Škoda, že jsem se k tomuto "hororu" nedostal jako dítě - to by se to hezky bálo a uvozovky by nebyly namístě. V mém současném věku (a dnešní době) mi však Poltergeist připadá spíše jako hororový film pro celou rodinu ve stylu The Peanut butter solution. Přesto se i po letech jedná o docela dobrou podívanou. (28.03.2014)

(1001) Nevím, jestli je to proto, že se na Poltergeista dívám zcela mimo jeho dobový kontext, ale přijde mi, že v tomto filmu funguje opravdu velmi málo. V podstatě je to jen okopírovaný Vymítač ďábla, ale bez toho "něčeho", co Vymítači dodávalo nadčasový přesah, a mnohem béčkovější. Polovina dialogů zní jako neúmyslná komedie a třetina záběrů by se dala vystříhat a filmu by to jenom prospělo. Pár těch kultovních záběrů je cool, ale na to, že film má dvě hodiny (!) jich tam zase tolik není. (Můj nejoblíbenější záběr - když bagr hloubící bazén vykope krabici s pohřbeným ptáčkem.) I nadále se mi potvrzuje, že Spielbergovy filmy jdou v naprosté většině mimo mě. (28.09.2017)

Poltergeist je v mnohém velice zvláštním hororem. Už samotný přístup k látce vypovídá o tom, že Tobe Hooper nechtěl natočit tradiční žánrovku, ale trochu si se snímkem pohrát. Pokud se zaposloucháme do mimořádně se hodícího hudebního doprovodu, můžeme v něm identifikovat něco jako náznaky dětské ukolébavky, což samo o sobě ukazuje, že tady také půjde zejména o ty malé caparty a hrůza se bude čerpat převážně skrze ně. Jenže to je právě tím největším problémem, děti jsou tu extrémně nesympatické, hlavně ten fakan Robbie, kterého naštěstí scénárista pěkně odklidil, aby se moc nepletl. Vlastně se celou dobu nic mimořádného neděje, až na pár scén, které se opravdu povedli a zachraňují tak film před potopením se do podprůměrných močálů. Mezi ty opravdu povedené patří závěr, který se nese v ultrabéčkovém stylu, jinak je to jenom vata a zase vata. (03.07.2006)

Téměř (ne)tradiční Spielbergovština pro celou rodinu a popřípadě i psa. Zpracování tradičně skvělé, ale spíš než horor se jednalo o rodinnou pohádku se hororovýma a komediálníma prvkama. S Poltergeistem to nemělo moc společného, spíše se to dle mého názoru mělo jmenovat "Nelegální přistěhovalci z druhého strany" . Jinak celkem líbilo, ale nic, z čeho bych ještě tejden pral spodní prádlo. (09.08.2015)