Reklama

Reklama

Blesk z čistého nebe

(festivalový název)
  • USA Out of the Blue (více)
Trailer

Obsahy(1)

Chuligánský protějšek Jamese Deana ve filmu Rebel bez příčiny byl vyděděncem i idolem Nového Hollywoodu po celý svůj život. Publikum si získal mezi odpůrci establishmentu a mladými filmaři i diváky. V nízkorozpočtovém snímku z Kanady na přelomu 70. a 80. let 20. století měl původně pouze hrát jednu z hlavních rolí, ale nakonec přepsal scénář a ujal se i režie. Rodinné drama o peripetiích dospívání mladé dívky se tak stalo charakterovou studií a zároveň vyjádřením svébytného vidění světa bezstarostného bouřliváka Dennise Hoppera. (Visions of Light)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (8)

ink flo 

všechny recenze uživatele

Režisérský počin Dennis Hoppera o problémové a nezvladatelné tomboy školačce, která je hustá, takže zdrhá z domova na punkový koncerty do města, posílá všechny někam, neučí se atd. Důvody se v průběhu děje ukazují čím dál zřetelněji, jak se více vykresluje její white trash rodina (otec alkoholik, kterej se vrátil z kriminálu, máti si tam občas cosi střílí). Příběh i zpracování je má dost hrubou poetiku a ke konci to pořád víc tlačí na pilu. Vlastně se divím, že tenhle film komunisti nepromítali, protože by ho v té době mohli prodávat jako perfektní důkaz morálního rozkladu Ameriky :-)) ()

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Diváci v Cannes v roku 1980 museli po dopozeraní schytať solídny kultúrny šok. Videli totiž Bezstarostnú jazdu vol. 2 bez akýchkoľvek pozitívnych vyhliadok na život s neutíchajúcim nihilistickým presahom a so síce predpokladanou tragickou konklúziou, nie však v takej extrémnej miere. O deštrukcii jednej rodiny, kde si matka pichá do žíl heroín, otec-alkoholik s chuťou obľubuje incest a tomboy dcéra sa pred reáliami tejto domácnosti utieka k punku, hudbe Elvisa Presleyho & kapely Pointed Sticks a neustálemu boju s autoritami. Šokujúci záver podtŕha a posilňuje všetko videné a posúva tento polarizujúci počin k tomu najlepšiemu z réžie Dennisa Hoppera. (2.5.2023) (25.7.2023) (27.8.2023) ()

Reklama

J.F.B. 

všechny recenze uživatele

"Subvert normality! (...) Punk is not sexual. It's just agression. 10/40, buddies! Destroy! Kill all hippies! I'm not talking at you, I'm talking to you. (...) Anarchy! Disco sucks! I don't wanna hear about you, I wanna hear from you." První film režírovaný Dennisem Hopperem, který jsem viděl. Ale kvůli němu jsem se na Out of the Blue nepodíval. Tím důvodem je herečka, s níž jsem se seznámil díky Malickovým Days of Heaven – Linda Manz. Ta se znenadání zjevila odkudsi z ulice, aby svou rolí hrdinky a vypravěčky příběhu z texaských plání výrazně přispěla k účinku tohoto uměleckého díla. Pak na přelomu 70. a 80. let natočila několik dalších snímků, načež se na více než dekádu odmlčela a nakonec se po třech filmech z konce 90. let herectví vzdala úplně. (x) Žádná z dalších postav, které za svou kariéru hrála, už bohužel nebyla natolik důležitá nebo výrazná, jako Linda z jejího debutu – až na jednu výjímku. A tou je Cebe (vlastním jménem Cindy) z tohoto filmu. Linda byla naprosto perfektní volbou, neboť z ní skutečně vyzařuje autenticita, to něco, co by absolventka hereckých škol (pocházející řekněme z vyšší střední třídy) prostě neměla. Nebyla by tak přirozená, uvěřitelná. Cebe je "tough kid", pochází z chudší rodiny, neustále se dostává do konfliktů s autoritami, často chodí za školu, poflakuje se někde s cigaretou v puse a poslouchá Elvise... ovšem dokáže se o sebe postarat v nebezpečných situacích, pořád v ní ale zůstává trauma z minulosti. Pořád je dítě, ačkoliv strašně touží dospět, začít nový život ve městě, věnovat se hudbě. Zatím si však stále ještě občas cucá palec, povídá si s plyšovým medvědem a v kabině starého rozbitého tahače jejího otce (Hopper) pokřikuje do vysílačky různá hesla, zavinuta do jeho kožené bundy a doufá, že bude zase dobře, až ho bude mít zpátky doma. S ním je tu několik výborných scén, které ukazují, jak moc dobrá herečka Linda Manz byla – opravdu se Hopperovi dokázala plně rovnat. I ostatní herecké výkony jsou velmi dobré (Don Gordon – ten mi byl strašně povědomý, jen jsem nevěděl z čeho – jak se nakonec ukázalo, tak z Bullitta). Film je skutečně zajímavým pohledem na Ameriku na přelomu sedmé a osmé dekády dvacátého století. Sice stále úplně nevím, co si pod pojmem "punk" představit, když je tu jako vzor uváděn Presley, ovšem určitě je v něm něco šokujícího. Aspoň tento snímek šokující je, po jeho skončení jsem si nebyl jist, zda mu mám dát čtyři hvězdy nebo dvě, ale nakonec jsem to cítil na ty čtyři. Ještě mne někdy čeká audiokomentář Dennise Hoppera, Paula Lewise (výkonný producent/produkční manažer) a Johna Alana Simona (distributor v US). (x) (x) (♪♫) ║(♪♫) ║[viděno 9.9.2020] ()

Galerie (19)

Zajímavosti (8)

  • Původně měl mít film název „CeBe“, ale během natáčení uslyšel režisér Dennis Hopper v rádiu skladbu Neila Younga „My My, Hey Hey“, která ho inspirovala ke změně názvu na „Out of the Blue“. (Epistemolog)
  • Pro scénu školního autobusu bylo použito pět kamer. (Epistemolog)
  • Produkční natáčení tohoto filmu ve Vancouveru probíhalo asi pět týdnů. (Epistemolog)

Reklama

Reklama