Luther

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)... (21.09.2011)

V časoch keď sektári predávali odpustky ako údené v mesne, kedy pápeženské reklamné agentúry vymýšlali stále nové a nové akcie na skrátenie si pobytu v pekelnej homopárty povstal borec z nižších radov pyramídovej hierarchie a ušetril plebejcom dukát. A lúza sprostá, nečakane pri peniazoch, šla za ním. Film o človeku ktorý dáva akýmkoľvek spôsobom na frak zaostalým sektárom má u mňa veľké plus nech ho hrá akokoľvek nesympatický herec. Na druhú stranu, každému kto prehovorí neviestku kristovu aby dobrovoľne roztiahla nôžky by sa mali stavať katedrály. Samozrejme potom ich treba spáliť, lebo krajší pohľad než horiaci kostol nieje. Škaredí Nemci pred kamerami v príbehu o tom, čo u nás frčalo už vyše 700 rokov. Škoda že celá snaha sa dá opísať povestným "Z kaluže do blata!". (17.11.2012)

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Poněkud idealizovaný, ale nikoliv nepřesný obraz jedné z nejvýznamnějších osobností reformního křesťanství a tvůrce spisovné němčiny, který se považoval za žáka svého skvělého českého předchůdce Jana Husa. Živý Luther byl - zdá se - osobnostně podstatně složitější i lidovější než je jeho filmová podoba (viz jeho tradovaný slavný výrok "Žeru jako Čech a chlastám jako Němec"). Základní skutečnosti Lutherova života ovšem zkresleny nejsou a pohled na jeho osobnost má daleko k nekritickému obdivu. Skutečnost, že ve filmu si zahrály i české exteriéry, považuji za přínosnou (v hraném filmu je důležitá věrohodnost, nikoliv protokolárně doslovná přesnost). Skvěle natočené jsou scény jak Lutherova vyvzdorovaného přechodu do kněžského stavu, tak deziluzí z tehdejšího rozvratu "nevěstky babylónské", jak dobově nazývali katolickou církev její tehdejší evangeličtí kritici. Vynikající, v řadě ohledů s Finniesovým Lutherem kongeniální je Peter Ustinov jako saský kurfiřt Bedřich-Fridrich Moudrý a neméně přesvědčivě působí i mladá anglická herečka Claire Coxová jako Lutherova životní láska partnerka Katherine von Bora. Další skutečnosti života tohoto evangelického revolucionáře mravů a objevného teologa se do filmu nedostaly (mimo již zmíněné čarodějnické procesy to platí o setkání s Thomasem Münzerem i vývoji Lutherových postojů k německé selské válce). Přesto celek filmu zásluhou režie Erica Tilla, která ze scénáře dokázala vytěžit maximum, působí svěže, neotřele a Lutherův obraz, který podává, inspirativně a podnětně. Otázkou zůstává, nakolik můj názor může platit i pro českého nebo mimoněmeckého diváka. (20.10.2007)

Úžasný snímek, který i přes svoje nepřesnosti, skvěle vystihuje podstatu Lutherova učení a zkaženost církve svaté. Už jen ten několika vteřinový průjezd papeže ve zlatém brnění je všeříkající. Z herců mě nejvíce zaujal Peter Ustinov. ___ SPOILER: Na konci se objevuje jedna docela velká nepřesnost, kdy se sedm kurfiřtů postaví císaři a donutí ho přijmout lutheránskou konfesi. Ve skutečnosti byli tři ze sedmi kurfiřtů katolickými arcibiskupy (a tudíž asi těžko budou podporovat Luthera) a další z nich byl český katolický král Ferdinand I. Habsburský, císařův bratr. Ale jinak dobrý :-) (15.09.2010)