Režie:
Amanda KernellScénář:
Amanda KernellKamera:
Sophia OlssonHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Lene Cecilia Sparrok, Mia Erika Sparrok, Maj Doris Rimpi, Olle Sarri, Anne Biret Somby, Jörgen Stenberg, Jonar Thomasson, Anna Sööfe Bull Kuhmunen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Čtrnáctiletá Elle Marja (Lene Cecilia Sparrok) je sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století a ponižujícím vyšetřením na své internátní škole, začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným a zpřetrhat všechny svazky s rodinou i svou rodnou kulturou. Strhující debut Amandy Kernell nahlíží „přírodní" sámské etnikum zevnitř a umožňuje divákovi zakusit temnou část švédské koloniální historie bezmála fyzickým způsobem. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (75)
Velmi poutavý pohled do duše mladé Laponky, která již nechce být vězněm své vlastní kultury. Čtrnáctiletá Elle Marja, žije s rodinou podle sámským tradic a zvyklostí. Jejich hlavní náplní je lov sobů. Spolu se setrou odjíždí do internátní školy, ve které se má naučit dané učivo, jež je odlišné od toho, co jinak studují švédské děti. Záhy zjišťuje, že zdejší režim je velmi přísný a fyzické tresty jsou na denním pořádku. O to víc jí láká uniknout ze své reality a dostat se do jiného, pro ni neznámého světa. Proto ovšem musí překonat své etnické i rodinné vazby, které ji budou bolet. Podstatnou předností snímku je rozhodně obsazení hlavní role, kterou ztvárnila Lene Cecilia Sparrok, jenž také ve skutečnosti pracuje na chovu sobů a rovněž má severo-sámský původ stejně jako postava ve filmu. I díky tomu hrdinka působí velice přesvědčivě a autenticky. A přestože má snímek pomalejší tempo, stále se něco děje a je zajímavé sledovat její nové životní osudy. ()
Základná rada do života by mala znieť: "Nikdy sa nad nikoho nevyvyšuj, ale ani sa pred nikým neponižuj". Opäť je zaujímavé konštatovať, že pôvodní "vlastníci" krajiny sú vydaní na posmech novej "elite". Či už americkí indiáni, austrálski aborigéni, Laponci. Zarážajúca snaha hlavnej hrdinky poprieť svoje vlastné ja je z dlhodobého pohľadu odsúdená na neúspech. V tomto smere veľkolepý záver filmu teda nemohol byť žiadnym prekvapením. V kombinácii s dokonalou hudbou je to vysoko nadpriemerný filmový zážitok. ()
Sámská krev je film s hodně zajímavým tématem, průměrně filmařsky zvládnutým 90 minutovým flashbackem a naprosto stupidním dramatickým rámcem. Aneb bába přijede na smuteční oslavu sámských příbuzných, všechny hejtuje, potom se u okna zasní jak to všechno hejtovala i v dětství a najednou jí přepne v makovici, vydrápe se na kopec a z minuty na minutu zcela přehodnotí svůj celoživotní postoj. To je z mého pohledu totální scenáristický bullshit, který předpokládá, že když divák prožije 90 minutový flashback, bude mít pocit, že došlo k vývoji postavy. To nedokážu přijmout a celý film tím pro mě jen ztrácí na smyslu. 5/10 ()
„Jedeš za tím Švédem?! Nikdo tě nemá rád! Nikdo tě tu nechce. Myslíš jen sama na sebe. Nikdo tě tu nechce! - „Seš laponskej smrad, co ničemu nerozumí! Máš malinkatej mozeček. Nikdo NÁS tu nechce! Jste idioti, co neumějí sami myslet.“ A Elle-Marja byla výjimkou, což jí značně komplikovalo život…Šaty dělaj člověka, v tomto filmu více než kde jinde. Ale ještě víc původ. To nesmazatelné stigma, které hlavní hrdinku neustále ani ne tak provázelo, jako spíš přímo pronásledovalo, bylo maximálně určující. Její snaha převzít švédské způsoby, zbavit se onoho „cejchu“ a přestat být brána za podřadnou se tak stalo bojem, u kterého ve výsledku nešlo ani tak o smíření se s okolním světem (či zavrženou komunitou), nýbrž sama se sebou. Sámská krev je vhledem do zajímavé problematiky, o které jsem toho věděl málo. A až na to pomalé tempo vyprávění, jistou odtažitost a (administrativně) naivní přijetí nemám více výhrad. Naopak musím vyseknout poklonu oběma sestrám (na jejichž perspektivách film staví), byly autentické, výborné. Celkově solidní 4*. ()
"♪ Elle talar svenska ♫". Znalec ugrofinských jazyků si zde musel skutečně smlsnout. My ostatní si můžeme užít poklidné, nicméně skvělé zrežírované a sehrané severské drámo o celoživotním boji Elli Marji s Christinnou. O vzdoru přerůstající v odpor k vlastním lidem a kultuře, už tak utlačované státní mocí. Kde asi ti čistokrevní nordičtí povýšenci tenkrát vzali inspiraci? Naštěstí jejich forma třídění nechávala lidi naživu. Jako debut opravdu velmi dobré. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (4)
- Prvých 10 minút filmu a časť konca pochádza priamo z krátkeho filmu Stoerre Vaerie (2015). (Scraffy)
- Časť príbehu je inšpirovaná vlastnou babičkou režisérky Amandy Kernell. (Scraffy)
- Vychádzajúc z krátkych filmov Amandy Kernell, ktoré boli premietané na filmovom festivale Sundance v roku 2015, bol film natočený čiastočne v Tärnaby-Hemavan, v severnom Švédsku, a čiastočne v Uppsale a Štokholme. (Scraffy)
Reklama