Černobílá spravedlnost

Až se za desítky let začnou vybraný filmy převádět do virtuální reality (nevěříte??), vzniknou hned z několika provařených fláků nefalšovaný hororový orgie a trenažéry strachu... Po celou dobu v motelu sem byl napnutej jako struna, nic takhle znepokojivýho jsem letos v rámci žánrů drama/thriller neviděl. Nad případnejma oscarovejma nominacema se rozhodně podivovat nebudu. (17.12.2017)

„PŘI NEPOKOJÍCH V DETROITU TENTO TÝDEN, BYLI V MOTELOVÉM POKOJI ZASTŘELENI TŘI ČERNOŠI.…“ /// 23.7.1967 – DEN PRVNÍ… nejdřív jako nevím… to chtěj, abych fandil těm vopičákům, schopným vypálit si domov, jen aby ukázali, že se děje něco… vlastně nic, protože zásah byl oprávněnej. DEN DRUHÝ… Zločin musí bejt potlačenej – tak tomuhle má bílá hlava rozumí… STEJNĚ NA TY HAJZLY NEMÁME STŘÍLET (nevydržel bych to – a kurva, teď jsem profláknul, komu fandím…). Trošičku nám ten „government“ plave. Zvládnout takovej nápor, by dalo zabrat i frajerům z Čeky. Mladej polda v podání Willa Poultera – už je jasný, kdo tady asi bude za krypla (jinak frajerskej výkon!) vedle něho milej negřík (takže protiklad…)… Kathryn Bigelow si vybrala téma, který sice není až tak (pro mě) aktuální, ale zdokumentování reality oněch dnů, který podala na vzorku lidí a popsáním událostí v motelu The Algiers, ho aktuálním udělala. Vylezlo z toho dobrý psycho, který není to vo tom, co komu připadá (či nepřipadá) správný. Autentický záběry a fotky, nakonec krátký soudní drama. Film vzbuzuje emoce. A to nejsu černej. Ale nestrhne. Určitě proto, že na místě, kde má gradovat, je pasáž, která mě nebere. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Razím zásadu, škoda každý rány, která padne vedle. 3.) Tohle jsou moji kluci. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (20.12.2017)

Bigelow sice točí posledních pár let víceméně pořád to samé dokola, ale dělá to precizně a osobitě. Ať už si vybírá obecnou tématiku toho o čem vypráví, či jeden konkretní příběh (Zero Dark Thirty). Detroit je opět procedurálka jako řemen, ale zároveň nabízí oba dva pohledy. Prvních dvacet minut nám dá přičichnout nekompromisní vřavě a chaosu skrze těkavou kameru a zrnitý obraz, načež se z hrubých siluet začnou zhmoťnovat klíčové figury na dobré i zlé straně a nosná příběhová linka celého filmu. Umí stupňovat atmosféru, bravurně pracovat s prvkem násilí, ať už přímého, či nepřímého a velmi dobře emocionálně graduje. Není tu sice tolik hvězdných hereckých jmen jako v jiných, podobně zaměřených filmech, takže bude divákovi trochu déle trvat, než si najde "toho svého favorita", ale nakonec se to pravděpodobně povede většině, jelikož čím dál se prodíráme příběhem, tím osobnější a naléhavější výpovědní hodnotu ve finále má. Citlivé téma USA a Kathryn Bigelow jako obvykle tne do živého. (04.12.2017)

Kathryn Bigelow se poučila od svého posledního filmu a zaútočila na naběhlé žilky každého, kdo spolu s napětím ve filmech trpí a doufá v dobře zvládnutý konec. Detroit je totiž poměrně zajímavý příběh, který si v podstatě zakládá na rasových motivech USA v letech 1967, ale zároveň o nich není řeč v průběhu celého filmu. Ze začátku film představuje brutální zmatek ve městě, který byste přiřadili aktuálně snad akorát k Sýrii. Pořád tu ale mluvíme o Americe. Druhá část se pak zaměřuje na konkrétní případ toho, co detroitská policie ve městě během těchto nepokojů předváděla. Tato část je zřejmě nejdelší a zároveň nejbrutálnější. Sice tu černoši opět dostali roli utlačovaných, s čímž jsem se za poslední léta víceméně smířil, ale na druhou stranu se jim v této situaci vůbec nedivím. Abychom byli korektní, tak tu máme roli, kterou perfektně hraje John Boyega, a který je tu neutrální jak Švýcarsko. No a třetí část, ta už značí vyústění situací z prostřední části filmu. Můžete počítat s tím, že je tou částí nejabsurdnější. A to i přesto, že druhá je poměrně dost ujetá. Detroit je tedy film bezesporu kvalitní. Během něj mi bylo z lidského rodu vysloveně na blití. A jelikož vím, že to není jenom o rasové nesnášenlivosti, přemýšlím, že se do budoucna uchýlím do nějaké chatrče na hory, připojím internet a dožiji o samotě, protože v tomto případě je to nejlepší řešení. (23.01.2018)

Ačkoli nejsem obeznámen s onou skutečnou událostí, která dřímá v pozadí, přijde mi Detroit takovým zvláštním způsobem zjednodušený. Anebo možná ne úplně realistický? Narážím na chování postav. Opravdu stačilo tak málo ke střelení černocha do zad? Tento film, jakožto historické drama, by měl být historicky přesný a o tom já mám své pochybnosti. A i kdyby byly vyvráceny, pocit z filmu zkrátka není zdaleka dokonalý. Řemeslné aspekty jako kamera, herci, budování napětí, resp. režie obecně, to všechno je v pořádku, nicméně měl-li mít film ve své bohaté politické korektnosti nějaké vyšší poslání, tak ke mě nedorazilo... 7/10 (28.01.2018)